Foto :Shutterstock
Výskytu glioblastomu není málo. Každoročně ho lékaři diagnostikují zhruba 350 pacientům. Léčba spočívá v chirurgickém odstranění nádoru v maximální možné míře, součástí terapie bývá i radioterapie a chemoterapie. Léčba je i přes veškerou snahu odborníků a možnosti medicíny bohužel obtížná. Hlavním důvodem je fakt, že nádorové buňky rychle prorůstají všemi směry do okolní zdravé mozkové tkáně a kvůli tomu není možné glioblastom úplně chirurgicky odstranit. Také z toho důvodu je u něj velmi častá recidiva.
Nový výzkum přináší naději na zlepšení
Vědci z Národního ústavu pro výzkum rakoviny pracující v Laboratoři biologie nádorové buňky Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK v Praze nyní učinili významné zjištění, které by mohlo v budoucnu přispět k novým možnostem léčby glioblastomu. Jejich práci loni v listopadu otiskl prestižní mezinárodní odborný časopis Brain Pathology.
„Zaměřili jsme se na výzkum prostředí, jež nádorové buňky v mozku využívají ke svému šíření do okolí. Nachází se podél cév a je složeno z různých typů buněk i nebuněčných složek vytvářejících jakousi podpůrnou síť nazývanou extracelulární matrix. Dvě bílkoviny, které jsou v ní obsažené, hrají při šíření glioblastomu klíčovou roli – kolagen I vytváří pevné prostředí, po kterém se nádorové buňky snadno pohybují, fibronektin zase podporuje vznik agresivnějších nádorových buněk,“ uvedl první autor studie Mgr. Petr Výmola.
Dosud se však nevědělo, které buňky v okolí glioblastomu kolagen I a fibronektin vyrábějí. Český tým nyní odhalil, že za produkci těchto bílkovin jsou zodpovědné buňky podobné pericytům – specializovaným buňkám nacházejícím se kolem malých cév, které se podílejí např. na regulaci průtoku krve, stabilizaci cévních stěn a udržování tzv. hematoencefalické bariéry, jež chrání mozek před průnikem škodlivých látek.
Foto: Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR)
Vědci z Národního ústavu pro výzkum rakoviny nyní zjistili, že jedna konkrétní skupina těchto buněk, která má na povrchu své buněčné membrány speciální bílkovinu, tzv. fibroblastový aktivační protein, kolagen I a fibronektin významně produkuje. Tento objev otevírá dveře k novým možnostem léčby, která by cíleným zásahem konkrétních buněk produkci kolagenu I a fibronektinu omezila, a tím zpomalila šíření glioblastomu do okolí, takže by bylo snazší jej chirurgicky zcela odstranit.
Problematikou léčby glioblastomu se vědci z Národního ústavu pro výzkum rakoviny úspěšně zabývají již několik let. V loňském roce pracovali společně s experty ze Stanfordské univerzity na vývoji molekulárních sond pro lepší vizualizaci buněk glioblastomů. Tyto sondy se aktivují v přítomnosti specifických enzymů v nádorovém mikroprostředí a začnou světélkovat, což vytváří výrazný kontrast mezi nádorovou a zdravou tkání. Tato technologie umožní neurochirurgům přesnější odstranění nádorů s minimálním poškozením zdravé tkáně. Výsledky tohoto výzkumu byly publikovány v březnu 2024 v časopise Journal of Neurosurgery.
Zdroj: Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR), autor studie Mgr. Petr Výmola
Nový komentář