Cukrovka neboli Diabetes mellitus je vážná nemoc, která může lidem způsobit velké potíže. Ty mohou někdy skončit infarktem, cévní příhodou, slepotou nebo dokonce amputací končetin. Pro všechny pacienty je tu ale dobrá zpráva: nová metoda léčby pomocí přístroje MDM (mesodiencefalické modulace).
Při cukrovce organismus produkuje nedostatek inzulinu, který reguluje hladinu cukru v krvi a zároveň produkuje dostatečné množství bílkovin pro výživu a obnovu tkání. A právě kvůli tomu, že v těle není dostatečné množství bílkovin, mívají pacienti s cukrovkou další komplikace, mimo jiné také postižení nervů v končetinách. Tento stav může zlepšit metoda MDM.
Metoda MDM (mesodiencefalické modulace) je založená na tom, že centrálním nervovým systémem prochází nízké intenzity elektrického proudu, který může ovlivnit jeho regulační funkce. Je to zcela bezpečná metoda, neboť hodnoty proudu jsou velmi nízké a pacient je prakticky nevnímá. Díky ní dochází ke zlepšení disfunkcí organismu nejen u diabetiků, a to dlouhodobě. MDM nemá žádné vedlejší nežádoucí účinky, což potvrdily klinické studie Fakultní nemocnice v Hradci Králové, a je schválena Ministerstvem zdravotnictví ČR - č. j. 3371B/08. Zdravotní pojišťovny zatím tyto výkony nehradí.
Terapie přístrojem MDM trvá 10 dnů a zahrnuje celkem 13 procedur po zhruba 30 minutách, provádí se ambulantně. Vliv léčení se projevuje už během terapie, ale je to individuální podle stavu pacienta, změny nastávají v průběhu několika týdnů až měsíců po ukončení terapie.
MDM Centrum ve Zlíně: MUDr. E. Záhumenský a pacientka Anna J.
MDM byla vyvinuta a 30 let ověřována prof. MUDr. Vladimírem Pavlovem, ve světě se používá už 20 let. V ČR pak téměř 3 roky a od té doby terapii absolvovalo skoro 300 klientů v České republice. Jedním z lékařů, který vede výzkumný program této metody, je přední český podiatr MUDr. Emil Záhumenský. Do jeho výzkumu se zapojila také diabetička Anna J. ze Zlínska, aby zkusila zachránit svou nohu. Její příběh vám nyní nabízíme. Celý výzkum pana doktora Záhumenského bude v nejbližší době zveřejněn.
Chtěli mi amputovat nohu. Našla jsem doktora, který řekl NE!
Celý život jsem tvrdě pracovala v textilce. Proto jsem se velmi těšila na důchod. Chtěla jsem zvelebovat svou zahrádku, trávit čas s manželem a rodinou. Když jsem téměř před dvěma lety objevila na noze malou prasklinku, nevěnovala jsem jí tolik pozornosti.
Každý starší člověk přece „něco“ má, chlácholila jsem se. Jenže to jsem ještě netušila, že tato malá oděrka se za necelý měsíc promění v ránu znamenající důvod k amputaci nohy v bérci.
Sázela jsem ten den česnek. Chtěla jsem se postavit, ale už to nešlo. Z prasklinky, která se mi udělala před několika dny, se stala hnisající rána. „Musíš jít okamžitě do nemocnice,“ rozhodně prohlásil manžel. Nevěděl, že momentem vyslovení této věty se můj muž stane tím, kdo bude mít více než rok na krku domácnost a nemohoucí ženu.
Začal mi život, který jsem nikdy nechtěla. S hnisající nohou jsem skončila na několik týdnů v nemocnici. Pokaždé, když jsme se já nebo manžel zeptali, co se mnou bude, doktoři jen kroutili hlavou. Často dokonce udělali posunkem znamení, že moji nohu uříznou. Nahlas se to ale nikdo neodvážil vyslovit. Jediné, co jsem se v nemocnici dozvěděla, bylo, že za mé potíže může cukrovka. Do té doby jsem vůbec netušila, co diabetes obnáší.
„Můj známý chodí k lékaři Emilovi Záhumenskému ze Zlína s podobnou diagnózou. Mohl by se na tebe podívat,“ řekl můj muž s nadějí v hlase.
Stav nohy v březnu 2012
Přestože jsem byla stále v nemocnici, okamžitě jsem se rozhodla. „Jedeme tam,“ řekla jsem pevně. Nehleděla jsem ani na to, že pan doktor má normální čekací lhůtu tři měsíce. Zvedla jsem telefon a vylíčila jsem mu svůj případ. Hlavně jsem chtěla zamezit tomu, že každým dnem můžu přijít o nohu. „Dojeďte, podívám se na vás přednostně,“ odpověděl pan doktor Záhumenský.
Stav nohy v listopadu 2012
V tu chvíli jsem dokonce na chvíli zapomněla na hrozbu uřezané nohy. Moje nadšení však v nemocnici nesdíleli. Abych mohla jet do Zlína, vyžádala jsem si propustku a vyslechla skeptické poznámky mých ošetřujících lékařů. Já jsem však chtěla jediné: najít někoho, kdo mi nebude chtít amputovat nohu a dá mi nějakou naději.
Možná že v mém příběhu hraje roli pořekadlo: „Víra tvá tě vyléčí“. Možná za to může moje odhodlání se nevzdat. Ať je to jak chce, dnes chodím, umývám nádobí, uklízím, starám se o zahrádku... prostě žiju zase jako dřív. Ale ať nepředbíhám: Pan doktor Záhumenský mě vyšetřil a navrhl změnu léčby včetně medikace. Byla jsem seznámena s tím, že léčba nebude jednoduchá a rychlá. Já měla ale dvě obrovská štěstí: manžela a starostlivé ošetřovatelky z charity. Manžel mi byl celou dobu obrovskou oporou. Ošetřovatelky mi každý den chodily nohu převazovat, ačkoli na ni nebyl hezký pohled.
Z počátku mi pan doktor nasadil komplexní léčbu, kterou uzdravoval i ostatní pacienty. Navíc mi nohu okysličoval ozonem. Bohužel jsem i nadále trpěla výraznými klidovými bolestmi, především v nočních hodinách. Bylo mi velmi špatně z nasazených analgetik. Skoro jsem už propadala depresím. Pan doktor to ale nevzdal. „Máme nově v ordinaci přístroj, který v zahraničí už čtyřicet let léčí lidi s podobnými problémy. U nás se však používá krátce. Věřím, že vám pomůže,“ oznámil mi loni v březnu. Pro mě jeho slova znamenala poslední záchvěv naděje.
Rozhodla jsem se tedy podstoupit první terapii na takzvaném MDM přístroji. To je metoda, která působí na nervovou soustavu velmi jemnými elektronickými impulzy. Pro mě tato léčba znamenala velké organizační komplikace. Musela jsem dojíždět deset dní každý den do Zlína, ačkoli nemáme auto.
Už po několika sezeních jsem pozorovala změnu k lepšímu. MDM terapii jsem nakonec absolvovala ještě dvakrát. Pokaždé se stal malý zázrak: noha se mi začala hojit a bolesti ustupovaly. Po druhé terapii už byly minimální.
Jediné, co mi dodnes vrtá hlavou, proč tuto léčbu u nás pojišťovny neproplácí. Ani jednou jsem však nezalitovala. Ostatně, podobně jako mně, pomohl pan doktor i dalším stovkám pacientů.
Odhodlání nás všech má šťastný konec. Noha, která ještě před rokem byla odsouzená k amputaci, je dnes téměř bez rány. Samozřejmě budu mít následky až do konce života, ale i tak jej můžu prožít bez bolesti a v pohybu. A hlavně: můžu všem, kteří mi tolik pomáhali, pomáhat dnes i já.
Anna J., Bystřice pod Hostýnem
Více informací i seznam pracovišť, kde tuto metodu provádějí, najdete na www.mdmcentrum.com.
Zdroj a fotky: Veronika Slámová, MDM Centrum
Nový komentář