Před více než rokem se Editě a Romanovi narodila dcera. Klasický model, kdy ona byla na rodičovské dovolené a on pracoval, jim ale úplně nefungoval. „Manžel mě věčně peskoval. Že je doma nepořádek, že Aničku hrozně rozmazluju, málo s ní chodím ven, a tak dále. Až mě to jednoho dne tak naštvalo, že jsem mu navrhla, ať si to teda dělá sám. A já se vrátím do práce. Zprvu byl zaskočený, ale po pár dnech přemýšlení souhlasil. To jsem zase byla perplex já. Ale co, aspoň si to vyzkouší. A za pár týdnu bude prosit, aby bylo vše jako dřív,“ myslela si Edita. Jenže se spletla.
Když se vracela do pečlivě uklizeného bytu a ukládala do postele unavenou a spokojenou dceru, bylo jí až stydno. „Jak může všechno tak skvěle zvládat? A ještě být úplně v pohodě? Asi vážně nestojím za nic, běželo mi hlavou. On jen krčil rameny. Prý kdo umí, umí. Trvalo mi celé tři měsíce, než jsem přišla na to, v čem to celé vězí!“ přechází Editě po obličeji stín hněvu.
Toho dne byl v budově, kde Edita pracuje, výpadek elektřiny. Proto šéf poslal všechny pracovat z domu. „Když jsem se vrátila do bytu, překvapily mě dámské boty za dveřmi. Že by tchyně? V ložnici jsem ale narazila na úplně cizí ženu! Pozdravila mě jako by nic, a dál cosi lovila pod postelí. To už šla slušnost stranou a já na ni vyjela, co že dělá v mém bytě. Udiveně se na mě podívala a odvětila, že přece uklízí. Slovo dalo slovo a já se dověděla, že k nám chodí gruntovat třikrát do týdne!“ vypráví Edita. Ta hned volala manželovi, ale nic mu neprozradila. Jen chtěla vědět, kde se právě nachází.
„Byl s dcerou u své maminky, tak jsem se tajně vypravila za nimi. Obrázek, který se mi naskytl, zřejmě vystihoval celou jeho rodičovskou dovolenou. A tohle opravdu jako dovolená vypadalo. Ležel rozvalený na zahradě, zatímco moje tchyně tahala Aničku na odrážedle!“ Dodnes je Edita při té vzpomínce vzteky bez sebe. Tehdy ztropila manželovi scénu, že odmítá vyhazovat své vydělané peníze za uklízečku, aby on se mohl flákat.
„Dopadlo to tak, že jsem na rodičovské zase já. Panáček se urazil a znovu nastoupil do práce. Jeho krach coby táty na rodičovské ale stále dává za vinu mně! Prý kdybych nebyla taková hysterka a držgrešle, mohlo to klapat. No nezabily byste ho?“ ptá se Edita.
Čtěte také:
- Radana kryje svou dceru před otcem: „Lžeme mu, ale může si za to sám!“
- „Stydím se za své rodiče, můj přítel k nim nesmí,“ svěřuje se Lenka
Nový komentář
Komentáře
Ať to budou mít s prací jakkoliv, jejich vztahu moc šanci nedávám. Rodiče dítěte se přece mají navzájem podporovat, pomáhat si, spolupracovat a být k sobě tolerantní, a ne spolu soutěžit a pořád si něco vyčítat!
Zabila i za to jeho lhaní doplněné o "kdo umí, umí"
Zajímavý příběh.
Mě by nejvíc zajímalo, co to má Edita a její manžel za práci, že si můžou jen tak měnit názory, jestli do mí chodit budou nebo ne....
Článek nepůsobí vůbec věrohodně, v nadpisu není Edita (29)
Edita vskutku dostala valentýnský dárek!
To si ovšem Edita jaksi... no, řekněme, že to nebylo diplomatické. Kdykoli by teď chtěla uklízečku, nebo jakoukoli jinou pomoc s domácností, může jí manžel sdělit, že pro změnu nebude vyhazovat peníze on, aby se ona mohla flákat. Ostatně nic jí nebránilo mu už předtím říct, že to na mateřské nezvládá, a že by se hodila paní na úklid. Mohlo být všechno v klidu. Navíc teda v tom nespatřuju žádný krach, vždyť to skutečně fungovalo. To je sakra umění zaúkolovat lidi kolem, aby pracovali a člověk sám si mohl dát voraz. Ne nezabila bych ho. Uklízečku bych si nechala a poslala ho vydělávat další peníze na zahradníka, myče oken, chůvu, kuchařku...
To mě pobavilo Taky by se nám uklízečka hodila
No a co je na tom, jak to manžel zařídil? Byt byl uklizený a dcera spokojená. Není tohle snad důležité? A Edita má uraženou ješitnost, páč na to nepřišla sama
Tak to je na facku...