Děkujeme za další příspěvek na dnešní téma. Čtenářka Věrulinka se považuje za notorického ztráceče.

hodinkyZdravím a přeji krásný den všem na ženě-in. Hodinky - právě na ně koukám, foto, rozmáznutý, ale i tak vložím k mému psaní. Dnešním tématem, mi opět naskočily vzpomínky. První hodinky- ty byly nejúžasnější. Moje touha po hodinkách se naplnila v 6. třídě za vysvědčení.

Já je z ruky nesundala, s nimi jsem chodila i spát. Jak už to tak bývá, ztráta hodinek mě neminula, do 7.třídy jsem šla bez nich. Prázdniny u babičky-chození do lesa, prolézání křoví, kde rostly nádherný pravý hřiby, mi dopomohly ke ztrátě. Najednou jsem se podívala, kolik je hodin. Co jsem uviděla, nic. Hřiby i s košíkem jsem odložila do mechu a hledala a hledala, ale marně.

Kde pak jim byl konec? Prolézat všechna zákoutí zpětně nemělo smysl, zkrátka jsem je oplakala a domů šla s plným košíkem hřibů, ale radost jsem z nich neměla. Moc mi nechybělo a klidně bych s košíkem plným hřibů praštila a šla beze všeho domů.

Druhé hodinky - ty byly ještě lepší, protože jsem si je koupila sama. A tak můžu pokračovat dál, protože na ztrátu hodinek, jsem jednička (platí i u deštníků). Dneska už nespočítám, kolik že jich bylo ztracených za ty roky, ale dvě desítky určitě.

Moje láska k hodinkám byla asi jako k botám a kabelkám. Kde jaký nový model, musely být moje. Bez hodinek, ani ránu, spaní v hodinkách mi zůstalo z dětství až do stáří. Ale dneska jsem si hodinky vzala na ruku, jenom abych je vyfotila a už jsou zase uložený - odložený. Na vesnici se řídím sluníčkem a letní teplotou. Hodinky beru spíš jako módní doplněk, když už je mám, tak je občas provětrám.

Zdraví Věrulinka

Fotku jsem musela zmenšit, jinak by ty hodinky nebyly vůbec vidět

Už jste také někdy ztratila hodnky? Máte nějaký příběh spojený s hodinkami? Jsou pro vás hodinky důležité, nebo jste je „nahradila“ mobilem? Napište nám na dnešní téma na redakce@zena-in.cz