Vše prý začalo strachem z otrávení ve starověkém Řecku. V tehdejší době nebylo neobvyklé „dochutit“ nápoj protivníka jedem. Proto se časem vyvinula tradice „ťukání“ se sklenicemi, která měla deklarovat dobré úmysly účastníků hostiny. Číše se na znamení štědrosti hostitele dolévaly plné, a když si všichni společně přiťukli, tekutiny z pohárů se promísily. Otrávení nápoje nepřítele by tedy nakonec mohlo ohrozit každého z přítomných.
Foto: Shutterstock
Dnes už tyto obavy rozhodně mít nemusíme. Z původně obezřetného jednání se vyvinula pozitivní tradice, kdy si připíjíme na počest druhého či k významné příležitosti. Český přípitek znamená nejčastěji pohled z očí do očí a přiťuknutí se slovy „na zdraví“. Ve všech slovanských zemích je toto slovní spojení podobné, třeba polské „na zdrowie“ či bulharské „na zdrave“. V románských jazycích zase používají varianty, které vycházejí z latiny. Například ve Španělsku či Brazílii je to „salud“, ve frankofonních zemích zase „à votre santé“. Ve Francii či frankofonní Kanadě se můžete setkat i s výrazem „čin čin“, což má evokovat zvuk cinknutí. Anglosaské země si zase vystačí se svým oblíbeným „cheers“ a japonské „kampaj“.
Jako správní vlastenci bychom měli zůstat u tradičních českých značek. Zkuste například novou whisky Stará žitná myslivecká Selection, která je ideálním přípitkem pro pravého gentlemana, nebo se přeneste do Karibiku s pětiletým panamským rumem Heffron, které vyrábí nejstarší palírna v Evropě, prostějovská Palírna U Zeleného stromu.
Nový komentář