Milá redakce, píši Vám i já se svým možná méně typickým přáním z dětství. Chtěla jsem být spisovatelkou. Sledovala jsem filmové životopisy spisovatelů, dokonce jsem i sama psala.
Ještě v šesté třídě jsem se ke svému přání otevřeně hlásila ve třídě. Napsala jsem pár povídek, básniček, v sedmé třídě jsem se pustila i do románu, ale ten zůstal nedokončený. Veškeré narozeniny v příbuzenstvu se neobešly bez mých rýmovaček.
Pak to najednou začalo odeznívat, jak už to u těch dětských přání bývá. Neměla jsem odvahu své texty někam poslat. Myslím, že jsem tím českou ani světovou literaturu o nic neochudila.
Nakonec jsem vystudovala školu s technickým zaměřením a našla svoji profesi v technické oblasti, na psaní jsem však nezanevřela a rýmovačky k narozeninám a svatbám ve svém okolí píši dál a dětem vedle čtených vyprávím i své vlastní vymyšlené pohádky.
Není nad ta dětská přání,
naivní, čistá, veliká.
Nemusí se splnit ani,
tak rychle to všechno utíká.
Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven
Nikdy není pozdě splnit si sen. Třeba se vám jednou poštěstí. Rýmování vám jde na jedničku. Držíme palce. :-)
Dnes si povídáme o tom, čím jsme v dětství chtěli být. Více se dozvíte ZDE. Hledáte inspiraci? Pak nahlédněte do dnešního článku Čím jsme v dětství chtělí být? A čím jsme se stali?
Svoje příběhy, které můžete doplnit i obrázkem vašeho pracoviště nebo vás v akci, posílejte na e-mailovou adresu
Dnes je ve hře kosmetický balíček obsahující Pinnacle - tělové mléko s vůní mandlí a pemzu, dále můžete získat Activ F - šampon pro ženy proti padání vlasů a připraveno máme i něco sladkého.
Nový komentář
Komentáře
OlgaMarie — #4 tak to je super
. A myslím, že i hodně originální dárek
bookcase — #1 Ta spolužačka je současnou profesorkou na VŠE v Praze.
Což mě vždy, když si na ni vzpomenu, docela pobaví v souvislosti s horrorem.
bookcase — #1 Vzpomínám na jednu spolužačku z gymplu, která svým dvěma sestrám napsala jako vánoční dárek horror. Dodnes se mi to zdá jako nejoriginálnější dárek, o kterém jsem kdy slyšela.
Tvůj sen se může splnit ještě,
na chvíli opusť techniku, zahoď kleště.
Taky jsem psala
. Na ZŠ to bylo "sci-fi"
"Hurá na Venuši". Půjčila jsme ho učitelce ruštiny a ta mi ho už nevrátila.
Na střední jsem psala ponuré básničky o lásce, drogách a smrti /ani nevím, jak jsem na to téma přišla, byla jsem čistá jak lilium/
. Rozepsala jsem i dívčí románek, ale zůstalo jen u pár kapitol. TeĎ si už píšu jen záznamy do blogu.