Když jsem různě na webových stránkách i v časopisech věnovaných maminkám a dětem nacházela informace, co bych do takové výbavy měla pořídit, cítila jsem se zahlcena a mírně pod tlakem…

Nejsem nakupovací typ, takže sestavování výbavičky pro mne bylo čímsi, co jsem neustále oddalovala. Bylo mi ale jasné, že miminko do něčeho musím obléknout, někde ho přebalovat i ho v něčem vozit, popřípadě nosit.
Než jsem si na internetu našla potřebný seznam věcí, které budu potřebovat, a doplnila jej o doporučení z porodního kurzu, šla jsem na to od lesa.

Poptala jsem se známých a nahlédla do inzertních stránek časopisů pro maminky. Říkala jsem si, že to, co tam budou maminky prodávat, nebudu zas až tak potřebovat, nebo podle toho mohu usměrnit svůj výběr, co do značky či do množství.

Vezměme si například kočárek. Já měla ohledně přepravního prostředku jasno: lehký, vysoký a levný, a s „pneumatikami“. Lehký proto, že záda maminek dostanou při péči o miminko hodně zabrat, vysoký ze stejného důvodu (abych se nemusela moc ohýbat) a levný – respektive v dobrém poměru kvalita/cena, protože jsem odmítala dát za vozítko desetitisíce.
Moje kamarádka Eva, 28 let, zase vybírala kočárek s ohledem na fakt, že bydlí v domě bez výtahu… V potaz ovšem brala i to, že je spíš sportovní typ a chce se za kočárkem prohánět na in-linech… Protože to pro ni byly rozhodující faktory, pořídila si sice dražší kočárek, ale s pořádnými ložisky. Proč ne, je to v pořádku, je to volba podle jejích kritérií a potřeb.

Známých jsem se ptala, co NEPOTŘEBOVALI. Jedni se obešli a stále se již se třetím dítkem obejdou bez postýlky, zatímco jiní zase nikdy nevyužili přebalovací pult. U nás jsme přebalovací pult vyřešili zakoupením přebalovací podložky, kterou jsme položili na skříňku, v níž jsou ostatní miminkovské věci.
Daniele, 31 let, zase více vyhovovalo přebalování na zemi, i to je řešení. Bolest zad pro ni například nebyla strašákem, chtěla mít jistotu, že miminko nebude mít kam spadnout.

S postýlkou jsme se potrápili, respektive měli jsme jasno, že postýlku miminku dopřejeme… Ovšem výrobky, jež jsme nacházeli v obchodech, naprosto neodpovídaly našim představám (hlavně o bezpečnosti). Rozhodili jsme tedy sítě, a štěstí nám přálo. Máme sice postýlku zděděnou, na níž řádila už čtyři dítka, ale je bytelná – s ocelovými šrouby a ocelovými elky, která unesou snad i mamuta. :-)

Každý dáváme přednost něčemu jinému, díky naší povaze a díky našim zkušenostem. Přemýšlejte tedy o výbavě pro miminko jak s ohledem na svůj životní styl, tak i na své zdravotní problémy.