Foto: Shutterstock
Dnes už tradice příliš nedodržujeme tak jako naši předkové a zvyků zůstalo jen pomálu, ale je dobré vědět, jaké pověsti a pověry kolem těchto svátků kolují. Připomeňte si je, třeba se dozvíte něco nového a obohatíte i své okolí.
Zelený čtvrtek
Zelený čtvrtek je den ukřižování Ježíše Krista. Je to zároveň den obdarovávání blízkých lidí a vzájemné pomoci. Pro čtvrtek je typické pojídání Jidášů, které byly napečené den předem (Škaredá středa). Zbytek dne by se měla jíst už jen zelenina a bylinky a také zelené pivo. Zároveń se peče velikonoční nádivka.
Velký pátek
Drží se smutek, jelikož Ježíš zemřel. Tento den se všichni postili a dříve se dokonce povídalo, že je to proto, aby lidé mohli věnovat pozornost zlým silám čarodějnic a vyhnout se jim.
Na Velký pátek se vyvarujte všech prací. Neuklízejte, neperte, nepečte, moc se nenamáhejte a nikomu nic nepůjčujte, zároveň si ani od nikoho nic neberte. Tyto aktivity byly považovány za nebezpečné a pokud byste si domů přinesli něco vypůjčeného, mohlo by to přinést smůlu.
Říká se, že pokud toužíte najít poklad, máte velký předpoklad k jeho nalezení právě o Velkém pátku. Traduje se, že se země otevírá a poklady jsou na dosah.
Protože je Velký pátek znamením smrti, měli bychom si vzpomenout na všechny, kteří už s námi nejsou a za každého zapálit svíčku.
Foto: Shutterstock
Bílá sobota
Končí postící se období a vy konečně můžete začít s velikonočními přípravami. Peklo se, zdobilo, uklízelo, pletla se pomlázka a začaly velikonoční hody. Dokonce barvy na zdobených vajíčkách měly svou symboliku a význam. Červená znázorňovala krev, zelená listí a žlutá slunce. Jsme zvyklí, že Velikonoce bývají barevné, ale v minulosti se k barvám přidávala i temně černá.
Bílá je barvou čistoty, proto se tento den dříve hodně zametalo a dokonce i bílilo. Neváhejte si ani vy uklidit, ať máte na neděli a pondělí hezky uklizeno.
Velikonoční neděle (Boží hod Velikonoční)
Každá rodina měla mazanec nebo beránka, kterého si spravedlivě rozdělila. Tento byl věnován hodování a ochutnávání všemožných jídel a pokrmů. Už dříve, jak tomu je i dnes, se pořádaly různé jarmarky, slavnosti a kulturní akce.
Foto: Shutterstock
Velikonoční pondělí
Nadešel čas pomlázky, nebo se jí dříve mimo jiné říkalo mrskačka. Zvyk, který nám zůstal a dodnes a který je oblíbený zejména u mužského pohlaví, měl zásadní význam pro ženy. Díky vypráskání měly být ženy a dívky celý rok zdravé a krásné, zároveň plodné. Za koledování dříve chlapci dostávali vajíčka, dnes jsou to spíše sladkosti, dospělí ale nepohrdnou panákem. Zajímavostí je, že tento zvyk je typický pouze pro Česko a Slovensko a nikde jinde na světě tuhle tradici nenajdete.
Zdroj: kupi, ceskevelikonoce, spektrumzdravi
Nový komentář
Komentáře
Tak já jsem se na Velký pátek napracovala celkem dost. Porodila jsem syna.
Hlavně se v pátek nesmělo pracovat s půdou, tedy žádné dělání záhonků a tak.
Vyvarujte koho čeho = všech prací. V perexu dobře, v článku zase blbě.
Pomlázka má hodně názvů, jednak podle krajů a často pomalu i podle vesnic. Dlouhý seznam by to byl. Dřív se pomlázkou "ošetřily" nejen ženy, ale i krávy a jiný dobytek a stromy v sadě. Někde bylo zvykem, že jeden den mrskaly ženy muže a druhý den naopak. Kraslice měly různý význam podle barvy, která na vejci převládala. V některých krajích se pomlázka po koledě zasadí do země, aby vyrostla. Tradice pomlázky sahá do dob, kdy se neslavily velikonoce, ale slunovrat. No to je jedno, proč já se tady namáhám, mě za to neplatěj. 
Myslela jsem, že naši předkové na Velký pátek nedělali polní práce, jinak v domácnosti normálně dělali, taky domácí zvířata museli nakrmit.
Mám se vyvarovat všem pracím , ale do práce jít musím. To je bordel
