Na tu svačinu ti selu!

Já si ze školky nejvíc pamatuji s.uč. Světlanu, která byla přísná a pak prý utekla do Německa.Více si pamatuji ze školky jako učitelka, to se mi moc líbilo. Jo a ty kombinačky na nehty, to je síla.

Chodila jsem do skvělé školky s krásnou zahradou a do stejné potom chodily i naše děti a zahradu s domečkama a prolézačkama měly ještě hezčí. A taky tam oba chodili moc rádi. Ještě teď tam občas zajde pro svou malou kamarádku a zavzpomíná si.

svetluszka: To byl ještě odvar z bylin. Na základce mi řekla učitelka, že jestli ještě jednou přijdu s nalakovanými nehty , vezme kombinačky a ty nehty mi strhá...

Meander: já tu o tom tvým jenom četla a budu si to pamatovat sakra dlouho... ....to by mě ani nenapadlo, že to je možný...

svetluszka: Traumatické zážitky se vryjí do paměti

..ale já jenom koukám, co si všechno z těch let pamatujete... ...sákriš, to už jsem fakt tak dlouho venku, že si vzpomenu jen na to maso schovaný po kapsičkách...
Ale taky vím, že i kdybych si pamatovala něco strašnýho, napsat bych to sem nemohla, protože v naší školce jsou furt ty stejný učitelky a bude tam chodit ještě minimálně jedno moje dítě... ...

Článek je bezva.

Já chodila do školky jen rok, těsně před školou, abych se prý sžila s kolektivem před nástupem do školy. Domů jsem chodila hned po "O", heč. Ale přiznávám - prý mě tam první týden tahali násilím a já se bránila vší silou. Když byla první výstavka s našimi obrázky, já tam prý měla jen bílou čtvrtku, protože jsem nechtěla spolupracovat. To znám ale jen z vyprávění. Pamatuju se ale na ostatní věci - nikdy jsem nejedla ryby, snad už od narození se mi z nich zvedá žaludek, takže při svačině s rybí pomazánkou jsem trpěla jako zvíře. Maso taky nejím víceméně už od školky, dorazili to pak ve školní jídelně v první třídě, kdy jsem se opakovaně pozvracela, když mi nutili maso (nebyla jsem schopna sníst libové, natož to tlusté) . A ještě z koprovky se mi od školky zvedá kufr. O škraloupu na teplém mléce ani nemluvě (mléko a kakao ale mám straně ráda!). Ale zase jsem si tam zamilovala vajičkovou a lučinovou pomazánku, tu doma děláme pořád. Jinak jsem byla mezi dětmi oblíbená, takže celkově byla školka v pohodě. Pamatuju se na jednu hodnou učitelku, vlastně soudružku.

Povinný spaní Já mívala ve školce po obědě nejvíc energie, pro mě byly hrozný muka spát. A to si ještě pamatuju, jak jedna nepříjemná úča, kterou jsme tam nikdo neměl rád, nás bouchala lžící po hlavě, když jsme na lehátkách místo spaní brebentili

Článek se krásně četl Mám na školku vzpomínky z obou stran, zažila jsem ji coby dítko i coby učitelka, i když jenom dva roky. Z mýho školkovýho dětství mi zůstalo plno vzpomínek - třeba jak jsem házela houby a květák z polívky za nábytek pro panenky a když na to učitelka přišla, už tam byla plesnivá hromada a plesnivina napadla i ten nábytek, doteď vidím, jak mě úča odvolala z hraní na malou zdravotnici, měla jsem na paži návlek s červeným křížem a hrozila mi dlaní před obličejem.... a taťka pak musel nábytek spravovat A co se mi strašně líbilo, bylo kropení vodou v horkým létě - normálka jsem se všechny děti svlíkly donaha, lehly si vedle sebe na trávu a učitelka vzala kropicí konev a zalívala nás Tak to bylo boží Dneska by ale možná byla osočená z pedofilie

My jsme měli jenom geometrické obrazce, já jsem měla červené kolečko a vůbec se mi nelíbilo

wrtoshiwa: Já měla berušku. A pak jsem byla měsíc v nemocnici a když jsem se vrátila, už ji mělo jiné dítě. Já ŘVALA!
My se opravdu na těch postýlkách nesměli překulovat. Museli jsme povinně spát na zádech s nohama u sebe a rukama za hlavou. Prostě teror.

Moje školka taky nebyla nic úžasnýho. Jako čtyřletý prcek jsem kolem ní chodívala s dědečkem na procházky a moc jsem si přála hrát si s dětmi. Jelikož ale prarodiče bydleli kousíček od nášho domu, bývala jsem často u nich a do školky jsem šla až v pěti letech a šoupli mně k "velkáčům". Ti už měli svou hierarchii a já byla navíc, odsunutá do rohu. Ještě jsem ke všemu nebyla moc průbojná, takže jsem si našla jenom jednu kamarádku,ale ta byla supr. Paradox je, že s největší mrchou, jsem se potkala po málem dwaceti letech w olomouci na škole (jsme obě z Trenčína). Z tý drzý krávy, co všem odmlouvala a vyplazovala na ně jazyk, vyrostla perfektní baba se zlatým srdíčkem
Měli jsme hodnou a špatnou soudružku a ta špatná mně nutila jíst šunkafleky a já neschopná odporu jsem zoufale bulela a nasmrkala si do talíře
Usnout jsem nedovedla a z nějakýho neznámýho důvodu jsem si myslela, že se nesmíme v postýlkách překulovat, aby se nepoznalo, že nespíme, takže jsem celé dvě hodiny ležela jak komatický pacient a počítala kytičky na sousední peřince.
Nikdy ale nezapomenu na rybací pomazánku, co byla na svačinu, po tý jsme se mohli utlouct, nikdy více jsem jí pak neměla, taková škoda...
A největší šok byl, když se přes noc staly se soudružek paní a ta špatná na nás řvala, když jsme ji neřekli správně podle nových pravidel.
Ale nostalgicky bych se tam zašla někdy podívat, mám pocit, že hodná soudružka tam pořád ještě je, jen škoda, že oblíbené hračky už určitě zmizely...
Jo, pamatujete si, co jste měly na skříňce? Já zelenou kanvičku...

svetluszka: No však Máti byla hodně vostrá, pokud šlo o její smečku

Kuře: Meander: ..jak na mě byla moje matka drsná, tohle kdybych jí řekla, že mě učitelka udělala, tak by ji máti normálně zabila... ..nebo aspoň zařídila, aby z toho měla pořádnej průser... ...a já to samí...fuj, to je fakt ale humus, až se udělalo špatně..

Já si školku vůbec nepamatuju... Ale pamatuju si družinu v 1. třídě s debilní starou soudružkou, která nás nutila sušit pomerančovou kůru jako nějakou surovinu a když jí nebylo dle jejího mínění dostatečně, prohnala nás školou, abychom vysbíraly odpadkové koše po ostatních dětech. Říkalo se nám popeláři... A třískala nás ukazovátkem přes natažené pacičky... A nutila mě jíst suché knedlíky, zapíjené šťávou, páč nepozřu koprovku. Od tý doby jí nejenže nepozřu, ale zvedá se mi kufr, jen jí ucejtím... No a když tyhle hrůzy ve mě zanechaly takové nesmazatelné vzpomínky, tak školka byla asi pohodička

Krásnej článek

nádherný článek

vyborne jsem se pri cteni pobavila .))

Kuře: Taky jsem se ve školce , to když mi úča nacpala do krku lžíci s buřtgulášem

Já mám na školku dost hnusný vzpomínky. Po maláku našim hodná paní učitelka Blanička doporučila, aby mne tam nenechávali spávat, že je to pro mne hrozný trauma. Tak chodila v poledne prateta, čímž mi bylo umožněno přežít. Ale dodneška si pamatuju, jak jsem se ve velčáku z polívky do talíře a úča mi to z něj zase cpala do pusy .
Zato Jajda má školku naprosto dokonalou. Tak hodné a ochotné učitelky a milé kuchařky se jen tak nenajdou. Je to malá školička a všichni se tam vzájemně znají. Zrovna dneska jsme školce mávali z okna a Jája si s paní učitelkou halekala asi pět minut o tom, jak je blbý mít neštovice, když začíná jaro. A to jí ještě úča slíbila, když se nerozškrabe, že bude ve školce . Jak mi pak Jajda vysvětlila každej, kdo měl neštovice a nerozškrabal se, dostal ve školce lízátko z hroznovýho cukru. No prostě - já chci taky do školky!!!!!