Tam stával kamenný most, postaven jako druhý, 500 let po stavbě Karlova.
Na jeho stavbu byla hrabětem Chotkem založena r. 1828 akciová společnost.
Stavět se začalo 1839 a slavnostně byl uveden do provozu 4. 11. 1841 a nazván na počest korunovace posledního českého krále mostem Františka I.
Visutou konstrukci ze železných řetězů, která nesla dřevěnou mostní desku a trámové zábradlí, navrhl Bedřich Šnirch.
Most překračoval Střelecký ostrov, měl dvě části, každou s dvěma branami vysokými 14 m, celková délka mostu byla 413 m.
Sloužil 57 let, potom byl vedle zbudován dočasný dřevěný a postaven nynější kamenný most.
Druhý visutý most byl na pokračování Revoluční třídy směrem k tehdy dokončenému letenskému nábřeží.
Na tom místě byl most plánován již r. 1803, aby šlechta měla snadnější přístup do Královské obory.
R. 1861 byla vypsaná mezinárodní soutěž a zvítězil návrh anglických inženýrů Ordish + Lefeuvre. V letech 1865–8 byla stavba řetězového mostu na žulových návodních pilířích, s litinovými bran
Ocelovou konstrukci, dodanou z Anglie, smontoval závod v Karlíně, Ruston a spol. Otevření mostu 13. 5. 1868 byl přítomen František Josef I., most nesl jeho jméno.
Most ale neměl dostatečnou šířku a nosnost a vynikal špatnou údržbou, tak byl r. 1941 uzavřen, 1946–7 demontován a později byl otevřen nový železobetonový most.
Třetím visutým přemostěním Vltavy byla řetězová lávka pro pěší od Rudolfina na Klárov, v r. 1870 nahradila přívoz.
Sama potom byla nahrazena Mánesovým mostem v r. 1914. Najdete na ni 2 památky – domeček, kde se vybíralo mostné, a název ulice „U železné lávky“.
KARLÍNSKÝ VIADUKT
Od r. 1844 pracoval ing. Alois Negrelli, autor mnoha kamenných železničních mostů ve Švýcarsku a severní Itálii, se svým českým spolupracovníkem Janem Pernerem na návrhu překonání řečiště Vltavy přes Štvanici směrem ke Královské oboře.
V letech 1846–9 byl podle jejich návrhu postaven kamenný viadukt s 8 segmentovými klenbami rozpětí 11,3–25,3 m nad oběma rameny Vltavy a se 76 polokruhovými klenbami o rozpětí 6,4–10,8 m nad ostrovem Štvanicí a územím Karlína směrem od tehdy nového nádraží, dnes Masarykova.
S celkovou délkou 1 110 m byl nejdelším mostem nejen u nás, ale v té době i v Evropě.
Na stavbě pracovalo 3 000 dělníků.
Viadukt se jmenuje Negrelliho, poblíž je Pernerova ulice. Sám Perner utrpěl smrtelný úraz ve vlaku, nešťastně se vyklonil z okénka.
Nový komentář
Komentáře
Gabi:
já si ty články tisknu...jednou to budu probírat s vnoučaty...
Prima, zase dobrý článek! Jitko, nechceš vydat knížku?
Ta Praha má fakt moc zajímavou historii. Takhle rozdělené na mosty - kopce - kostely atd. je to príma, nezahlcuje to kvantem informací a každý si to rád přečte.
Já taky, dík.
Irka1: dobrý nápad, popídím se, taky mám historii ráda...
Zajimavy clanek
.
Premyslela jsi treba, Jitko, sepsat neco o historii domu v Praze?
Zajimal by me dum U kamenneho zvonu, U tri houslicek, Husuv dum...atd. Rada bych si o nich neco precetla. Dik.
To bylo zajimave poctenicko!