Nejdříve dojdeme k Národnímu divadlu.
Tam stával kamenný most, postaven jako druhý, 500 let po stavbě Karlova.

Na jeho stavbu byla hrabětem Chotkem založena r. 1828 akciová společnost.
Stavět se začalo 1839 a slavnostně byl uveden do provozu 4. 11. 1841 a nazván na počest korunovace posledního českého krále mostem Františka I.

Visutou konstrukci ze železných řetězů, která nesla dřevěnou mostní desku a trámové zábradlí, navrhl  Bedřich Šnirch.
Most překračoval Střelecký ostrov, měl dvě části, každou s dvěma branami vysokými 14 m, celková délka mostu byla 413 m.
Sloužil 57 let, potom byl vedle zbudován dočasný dřevěný a postaven nynější kamenný most.

 

Druhý visutý most byl na pokračování Revoluční třídy směrem k tehdy dokončenému letenskému nábřeží.
Na tom místě byl most plánován již r. 1803, aby šlechta měla snadnější přístup do Královské obory.
R. 1861 byla vypsaná mezinárodní soutěž a zvítězil návrh anglických inženýrů Ordish + Lefeuvre. V letech 1865–8 byla stavba řetězového mostu na žulových návodních pilířích, s litinovými branami uskutečněna.
Ocelovou konstrukci, dodanou z Anglie, smontoval závod v Karlíně, Ruston a spol. Otevření mostu 13. 5. 1868 byl přítomen František Josef I., most nesl jeho jméno.

Most ale neměl dostatečnou šířku a nosnost a vynikal špatnou údržbou, tak byl r. 1941 uzavřen, 1946–7 demontován a později byl otevřen nový železobetonový  most.

 

Třetím visutým přemostěním Vltavy byla řetězová lávka pro pěší od Rudolfina na Klárov, v r. 1870 nahradila přívoz.
Sama potom byla nahrazena Mánesovým mostem v r. 1914. Najdete na ni 2 památky – domeček, kde se vybíralo mostné, a název  ulice „U železné lávky“.

 

KARLÍNSKÝ VIADUKT

Od r. 1844 pracoval ing. Alois Negrelli, autor mnoha kamenných železničních mostů ve Švýcarsku a severní Itálii, se svým českým spolupracovníkem Janem Pernerem na návrhu překonání řečiště Vltavy přes Štvanici směrem ke Královské oboře.

V letech 1846–9 byl podle jejich návrhu postaven kamenný viadukt s 8 segmentovými klenbami rozpětí 11,3–25,3 m nad oběma rameny Vltavy a se 76 polokruhovými klenbami o rozpětí 6,4–10,8 m nad ostrovem Štvanicí a územím Karlína směrem od tehdy nového nádraží, dnes Masarykova.
S celkovou délkou 1 110 m  byl nejdelším mostem nejen u nás, ale v té době i v Evropě.
Na stavbě pracovalo 3 000 dělníků.


Tehdejší rozhodnutí pracovat z kamene bylo velice prozíravé – stavba za 155 let překonala bez jakýchkoliv potíží nespočet vltavských povodní – vzpomeňte na tu poslední – a také zatížení od té doby vzrostlo nejméně pětkrát. To by nevydržela žádná jiná konstrukce.

Viadukt se jmenuje Negrelliho, poblíž je Pernerova ulice. Sám Perner utrpěl smrtelný úraz ve vlaku, nešťastně se vyklonil z okénka.

   
Reklama