Chodíme na pravidelné zubní a gynekologické prohlídky, navštěvujeme lékaře při různých potížích či nemocech. Většina žen ale stále podceňuje vyšetření prsů. Proč bychom na ně neměly zapomínat, vysvětluje MUDr. Regina Kutilová z Centra diagnostiky chorob prsu V. Polaka na Karlově náměstí v Praze 2.

 

 

Můžete, prosím, popsat základní postupy při samovyšetřování prsou a uvést, jak často a ve které fázi menstruačního cyklu je dobré je provádět? Ve kterém věku by ženy měly se samovyšetřováním začít?

 

Ideální je provádět samovyšetření  měsíčně, vždy ve stejnou dobu. A to v první polovině menstruačního cyklu, kdy jsou prsy nejméně citlivé.

Je nutné vyšetřit pohmatem prs v celém rozsahu, nevynechat ani oblast axily (podpaží) a za dvorcem. Vhodné je provádět vyšetření vleže i vsedě, přístup je individuální, záleží na návyku a komfortu pacientky. Během cyklu probíhají v mléčné žláze vlivem ovariálních hormonů  změny, které podmiňují vznik různých pohmatových uzlů, které jsou většinou nejvýraznější před menstruačním krvácením a po tomto opět ustupují. Pacientka by si měla všimnout zejména těch změn, které např. postupně systematicky rostou (a nemění se s cyklem), event. utvarů, které jsou tuhé, nepohyblivé.

Věk, kdy začít se samovyšetřením, je různý, záleží na eventuálních rizikových faktorech, pokud jsou tyto přítomny (jako je výskyt zhoubného nádoru zejména ze strany matky), pak není námitek začít již kolem 30 let věku. Vhodné je provádět vyšetření před zrcadlem a všímat si povrchových změn, jako je například vkleslina, vtažení kůže či bradavky.

Závěrem nutno podotknout, že během mnoholetých výzkumů bylo zpozorováno, že zhoubné nádory, které jsou menší 1 cm, však pohmatem zjistit většinou nelze, zde má prioritní postavení zobrazovací vyšetření, tedy rtg vyšetření mamografické, a u mladších žen ultrasonografie. Důležitým poznatkem ale zůstává fakt, že si samovyšetřením pacientka uvědomuje přítomnost prsu jako orgánu, který je třeba ať již jakýmkoliv způsobem sledovat.

 

 

V jakém případě by měla žena vyhledat lékaře, pokud zjistí nějaké odchylky?

 

Již výše uvedeno - útvar, který se nemění s menstruačním cyklem, ale naopak progresivně roste, je tuhý, eventuálně fixovaný k hrudní stěně, je jednostranný. Dále jsou to  vklesliny na kůži, vtažení kůže či bradavky, které by měly pacientku přivést k lékaři.

Většina žen, zejména mladších, prožívá nepříjemné napětí v prsou, někdy podloženo hmatnými útvary, každý měsíc před menstruačním krvácením, tedy ve druhé polovině cyklu. Tyto změny bývají většinou (ale ne vždy) oboustranné, a ty jsou podložené pouze hormonálními procesy a nemusí vzbuzovat u pacientky strach.

 

 

 

Proč je  vyšetření na mamografu hrazeno až ženám nad 45 let? Znamená

to, že mladší ženy nejsou rakovinou tolik ohroženy? Ve kterém věku by se ženy měly začít zajímat o prevenci a nechat se pravidelně vyšetřit?

 

 

Dle evropských a severoamerických standard bylo po mnohaletých zkušenostech vypozorováno, že výskyt karcinomu prsu roste s věkem. V některých zemích začíná preventivní program s věkovou hranicí 50 let, někde naopak ve 40 letech. U nás se určil průměr, tedy věk od 45 let. Pravdou zůstává, že obecně věkový interval 40-50 let je stále otazníkem. Rozhodně platí, že od 40 let, pokud přijde pacientka na vyšetření do diagnostického centra, měla by ji být provedena mamografie jako základní metoda, vhodná pro tento věk. Následné mamografické kontroly s možnou kombinací s ultrasonografickým vyšetřením lze provádět v 1 nebo 2 ročních intervalech. Opět záleží na rizikových faktorech pacientky, struktuře prsů, ale i na individuálním přístupu či vůli ženy nechat se vyšetřovat.

 

 

Je vyšetření na mamografu bolestivé? Jak dlouho trvá a kdy se žena dozví výsledky?

 

Během provádění mamografie je důležitá spolupráce pacientky s vysoce školenou laborantkou, která se snaží po navázání kontaktu podávat instrukce, jak se postavit, kam položit horní kočetinu, jak se naklonit atd. Všechny manévry mají své přesné opodstatnění včetně komprese prsu, která je nutná pro dobrou kvalitu snímku. Tento fakt může někdy působit nepříjemně až bolestivě, což velmi záleží právě na schopnosti pacientky spolupracovat, na prahu ciltivosti, psychickém stavu, ale i na zkušenosti vyšetřujícího personálu.

 

 

Jaký je postup, pokud se na mamografu zjistí nádor? Mnoho žen se obává amputace 

prsu. Jsou tyto obavy na místě?

 

Postup je velmi různý, podrobně rozebírat  terapeutický přístup je nad rámec tohoto pojednání. Obecně záleží na včasnosti záchytu, velikosti, struktuře, uložení útvaru, ale zejména na histologickém nálezu a věku pacientky. V posledních letech nastal ústup od radikálních řešení (tzn. radikální mastektomie, ablace prsu), ale spíše je trend postupovat konzervativněji. Ovšem jsou samozřejmě indikace, kdy je radikální výkon nutný k tomu, aby byl zachráněn život pacientky, což je vždy prioritou. Důležité vždy je, aby pacientce bylo vše srozumitelně vysvětleno a nabídnuty všechny možné alternativy. Co ale musím zdůraznit je, že čím pacientka přijde na vyšetření dříve, tím více je šancí za úplné uzdravení a nezměněnou kvalitu života.

 

 

 

Jak často by žena měla toto preventivní vyšetření absolvovat?  

 

Již bylo stanoveno, že je ideální provádět rtg vyšetření, tedy mamografie v intervalech za 1-2 roky. Blíže určuje mamodiagnostik dle typu prsů, rizika, atd. U mladších žen, pod 40 let věku, většinou provádíme kontroly ultrasonografické. Obě metody se často kombinují, měl by opět o tomto rozhodout mamodiagnostik.

 

 

V dnešní době si řada žen nechává zlepšit vzhled svého poprsí silikonovými 

implantáty. Zvyšuje tato plastická operace nebezpečí rakoviny prsu? Pokud žena tyto implantáty má - nejsou překážkou pro spolehlivé vyšetření na mamografu? 

 

Riziko rakoviny prsu se nezvyšuje při použití silikonových implantátů, ale pravdou zůstává, že implantáty znesnadňují provádění i hodnocení mamografických snímků.

 

 

Pro ženy, které chtějí získat více informací o rakovině prsu a vyšetření na sonografu a mamografu, je k dispozici bezplatná "Linka proti rakovině prsu".

Pokud vás cokoli z této problematiky zajímá, volejte 800 180 880 každý všední den od 9 h do19 h.

Vždy ve středu od 16 h do 19 h můžete na této lince probrat své problémy s onkologem a každý pátek - též od 16 h do 19 h - zde zastihnete psychologa.