Malebná zřícenína hradu OkořPolojasné počasí je přímo ideální pro pěší túry a výlety. A když nás cestou přepadne liják, na chvíli se zastavíme v některé malebné hospůdce, abychom zas po obligátním výletnickém menu – párku s hořčicí a limonádou – pokračovali v putování za některou pamětihodností.

Tip na výlet

Cílů máme v každém kraji habaděj. Tentokrát vám ale připomeneme hradní ruiny nedaleko od Prahy. Pamatujete si, kdy výlet na Okoř pravidelně patřil k obligátním školním výletům před vysvědčením? Jak je to dlouho, co jste se i s rodinou vypravili na návštěvu zříceniny, kde podle trampské písničky dodnes dovádí se šerifem Bílá paní?

Okoř leží uprostřed historicky cenné oblasti. Blízké Únětice daly například jméno kultuře, která vládla střední Evropě před třemi a půl tisíci let, jméno Lidic se dostalo do školních učebnic v souvislosti s druhou světovou válkou, Roztoky se staly za první republiky symbolem luxusní dovolené a Levý Hradec vypovídá o slavné minulosti rodu Přemyslovců.

Navzdory písni, cesta stromy vroubená není, ale vede ze vsi podél Zákolanského potoka.

Trocha poučné historie

Podle archeologických průzkumů byl okořský hrad vybudován v 2. polovině 13. století. Svědčí o tom pozůstatky zdiva, které se dochovaly v nejvyšším bodě skalnatého ostrohu.

Kdysi tam stávala osmiboká věž s výstavnou kaplí, z čehož se dá usuzovat, že Okoř patřila ke královským hradů, nebo spíš sídlům vysokého církevního hodnostáře. A protože podle písemných pramenů v roce 1227 vlastnily osadu v podhradí benediktinky z kláštera sv. Jiří na Pražském hradě, měly tu nejspíš své sídlo svatojiřské abatyše, kterými podle tradice bývaly členky panovnického rodu.

Dochované listiny za zakladatele hradu považují Františka Rokycanského, předního měšťana Starého Města pražského. Někdy v polovině 14. století tu místo raně gotického hradu vybudoval nádherné opevněné sídlo, které si ničím nezadalo s „luxusními“ hrady té doby.

Zámožný pražský patricij si velkoryse pojatou stavbu mohl dovolit. Patřil totiž k oblíbencům a „finančním poradcům“ císaře Karla IV.

Polygonální věž nechal přeměnit na mohutný hranolovitý donjon (obytnou obrannou věž – útočiště), ke kterému přiléhala dvě palácová křídla. Třetí průjezdní křídlo zbudoval těsně pod donjonem. Nově vystavená hradba byla na nejvíce ohrožené východní straně protažená do ostrého břitu.

Na tehdejší poměry slušný komfort, hodný úspěšného finančního poradce. Inu – stejně jako dnes!

Provozní záležitosti:

  • Až do září je Okoř přístupná denně kromě pondělí, od 10 do 16 hodin. Později už jen o víkendech a v zimních měsících – od ledna do dubna je zřícenina hradu uzavřena.
  • V týdnu za vstup zaplatíte 55 Kč (děti, studenti a důchodci 35 Kč), o víkendu 75 Kč (respektive 55 Kč). Rodinné vstupné pro dva dospělé a dvě děti čítá v týdnu i o víkendu 220 Kč.