Ve třetí třídě si třídní učitelka nechala zavolat mou mamku, aby jí řekla, jestli by mi laskavě mohla pořídit nějaké šaty, protože se straním kolektivu a takhle si kamarády nikdy nenajdu. Chodil jsem v džínách a ve velkých mikinách,“ vzpomíná Christian a z jeho vyprávění je cítit, že se do jiného těla už narodil. Zároveň dodává, že si v dětství vůbec neuvědomoval, že by mohl být transgender, protože takové pojmy neznal. Svoje vnitřní pocity přisuzoval spíše tomu, že je homosexuální, a tajemství prozradil pouze svému bratranci. Ovšem od té doby, co zjistil, že žije v jiném těle, smiřoval se s tím pouhých pět minut a informaci s naprostým klidem přijal. Konečně věděl, kdo je. A jako Christian začal rovnou vystupovat na sociálních sítích. „Věděl jsem, kdo jsem, věděl jsem, co jsem zač, ale nevěděl jsem, jak to mám podat ostatním,“ dodává Christian.



Populace má sklony k tomu transgendery odsuzovat z toho, že se jedná jen o momentální trend. Nezaujatě nutno dodat, že jedinci, kteří se rozhodnou pro změnu pohlaví, musí projít řadou vyšetření, leckdy značně ponižujících. Následné braní hormonů není vůbec příjemné a na schůzkách s psychiatrem se dozví, jak příšerné bolesti budou muset vytrpět v průběhu několika operací.

Reklama