S bandou kamarádů jsme si o víkendu udělali výlet na hory. Na lyžování je teď příhodná doba, skoro všechna střediska hlásí dostatek sněhu, mohli jsme si pěkně vybírat .

Pečlivě jsme prostudovali internetové stránky jednotlivých lyžařských středisek a naše volba padla na Janské Lázně – ski areál Černá hora. Janské Lázně se jako významné lázeňské město a středisko zimních sportů nacházejí ve východní části Krkonoš, v údolí Janského potoka pod Černou horou (1 299 m.n.m.). Tento areál nabízí kabinovou lanovku o délce 2 300 m a dále 14 lyžařských vleků různých typů a délek. Nejdelší sjezdovou tratí je Černohorská, která měří 3 km.

Dopravu jsme zvolili vlakem. Výstupní stanice Svoboda nad Úpou. Z ní prakticky každou hodinu vyjíždí skibus do námi vybraného střediska. Ten nás vyplivl přímo pod lanovkou. Vydali jsme se shánět půjčovnu lyžařského vybavení. Zde jsme se kompletně vybavili  za poměrně slušnou cenu.

Půjčovna nabízí i možnost seřízení vašich lyží, případně vám zapůjčí i snowboard či sáňky. V pokladně jsme si pořídili celodenní skipas a již jsme se vydali vstříc vrcholkům.

Na vrchol Černé hory nás dovezla kabinková lanovka. Nikdo z nás nebyl rozlyžován, a tak prvních několik jízd jsme absolvovali na malých sjezdovkách přímo na vrcholku hory.

Když jsme usoudili, že to jde, posilnili jsme se lahodným svařeným vínem v restauraci u lanovky a sjeli jsme k dolní stanici vleku Protěž.

Tento vlek je kotvový a dosti dlouhý, dlouho jsme tu nevydrželi a další jízdu jsme sjeli prakticky celou sjezdovku až dolů, ale těsně před koncem jsme uhnuli k dolní stanici lanovky a sjeli až k ní. Tady pozor, pokud odbočku přehlédnete, dá se k lanovce dojít pěšky. Sám dojezd k dolní stanici je skvěle řešen. Podjíždíte totiž tunelem, který vás vyplivne kousek od místa, kde se nastupuje do lanovky.

Nechali jsme se vyvézt zase úplně nahoru a tentokrát jsme zvolili sjezdovku jdoucí podél lanovkové dráhy. Brzy nás omrzela i tato a začali jsme hledat něco jiného.

Lákal nás adrenalin. Několik z nás se dolů vrhlo přímo pod dráhou lanovky. Tento úsek je opravdu zážitek: v horní třetině sjezdovky kličkujete mezi pařezy a jízda připomíná jízdu Nikoly Sudové v boulích. Po menším skoku je již sjezdovka upravená a pěkně široká. Na několika místech se z ní dá odbočit na vedlejší sjezdovky, které nejsou tak příkré.

V poledne jsme si zašli do jedné z horských bud na polévku – vynikající je Krkonošské kyselo nebo Krkonošská česnečka – vřele doporučuji.

A vydali se znovu brázdit sjezdovky. Později jsme sjezdovky mezi s sebou vzájemně kombinovali a pro jednu jízdu jsme zvolili i sáňkařskou dráhu, která pozvolným klesáním vede kolem Černé hory k dolní stanici lanovky. Odpoledne příjemně uteklo a po celodenním sportování nám přišlo vhod, že nikdo z nás nemusí zpátky řídit a že se nemusíme vláčet s vybavením. Do Svobody nad Úpou, k vlaku, nás zase dovezl skibus.

Cestou ve vlaku jsme všichni znovu načerpali nové síly.  

Pěkný výlet, příjemné lyžování a skvělou zábavu na sjezdovkách Vám přeje

               
Reklama