Eva má patnáctiletého syna, pohledného manžela a nevyrovnanou povahu. Ona sama to dokáže přiznat. A právě to její pití je problém. V tu chvíli si uvědomí všechny křivdy světa a je schopná mi klidně o půlnoci zavolat.

Když to nevezmu já nebo jiná kamarádka, vytočí bez rozpaků číslo linky důvěry. "Přišla jsem o zaměstnání, takže nemám co na práci," líčí svůj současný život Eva. "Můj syn má své kamarády, svůj život, ten se mnou nebude trávit volný čas. Manžel si vede svůj život nakonec taky. Tvrdí, že musí vydělávat, aby nás uživil, ale myslím, že ve své práci sedí zbytečně dlouho. A tak dřepím doma a přemýšlím o životě. Není to nic veselého."

Když vím, že kámošky odjely na víkend na chalupu a jsou jen na mobilu a je mi psychicky hodně zle, tak nezbývá než zavolat na linku důvěry. Pravda je, že i já kamarádkám občas dělám vrbu. Nemyslím si, že linku důvěry zneužívám. Kdo ví, kde by mi byl konec, kdybych si takhle čas od času neulevila. A nemusím volat dlouho, někdy stačí deset, patnáct minut, jen se vyzpovídám.

Já vím, že bychom asi měli zajít s Pavlem do manželské poradny, že bych si měla hledat nové přátele, najít si nějakého koníčka. Jenže mně k tomu všemu chybí vůle a chuť..."

Tady končí Evina zpověď. Zeptala jsem se svých hodně dobrých známých, jestli už někdy na linku důvěry volali. Dva tuto otázku elegantně přešli, zbývající tři mi odpověděli.

Žaneta Z. 30 let:
"Občas mi bylo psychicky zle, ale nikdy jsem na linku důvěry nevolala. Asi třikrát jsem o tom přemýšlela, bála jsem se rozchodu s přítelem. Ale už samotná myšlenka na to, že bych tam zavolala, mi hodně pomohla. V duchu jsem si totiž začala sumírovat, čím začít, co je podstatné a co ne."

Martin H., 30 let:
"Volal jsem tam jednou nad ránem. Rozešla se se mnou holka a já to neunesl. Měl jsem něco vypito. Tak jsem zavolal na linku důvěry, abych jim to řekl. Vlastně jsem neuvažoval vážně o tom, že bych si něco udělal, ale když se tak na to dnes s odstupem asi osmi let koukám, tak mi šlo asi o to, abych se ujistil, jestli někomu na mne záleží.

Renata L., 37 let:
"Nevím, k čemu je dobré někam volat a svěřovat se cizím lidem. Myslím, že by mi konkrétní radu nedali, i kdybych měla jakýkoli problém.

Požádala jsem mgr. Jaromíra Odrobiňáka, vedoucího Linky důvěry zařízení RIAPS MCSSP, zda by mi neodpověděl na několik otázek. Tady jsou:

Můžete říci, kolik lidí volá v průměru denně na Linku důvěry a zda převažují muži či ženy?

"Konkrétní čísla bych nerad uváděl, řádově jsou to však desítky kontaktů za 24 hodin, stovky měsíčně a tisíce ročně. Stejně jako v ambulancích a poradnách převažují ženy, a to přibližně v poměru 3:2, muži obecně neradi vyhledávají odbornou psychosociální pomoc."

S jakými problémy se na vás telefonující obracejí? Jde spíše o dlouhodobé problémy, či momentální neschopnost poradit si s nenadálou krizí, jíž může být například rozchod s partnerem nebo ztráta zaměstnání?

"Obé. LD RIAPS je součást krizového centra RIAPS (Regionální institut akutních psychosociálních služeb), které dále tvoří ambulantní a lůžkové oddělení. Jako taková, je LD RIAPS často vyhledávána psychiatrickými klienty anebo lidmi v AKUTNÍ KRIZOVÉ SITUACI, a s ohledem na to jsou její pracovníci také vybíráni a proškoleni. Vedle toho však je standardní linkou důvěry a její konzultanti poskytují i dlouhodobé provázení opakovaně volajících.

Jak dlouho takový hovor trvá? Je to otázka několika minut či desítek minut?

"Na základě předešlých odpovědí si už dokážete nyní představit, že délku kontaktu na LD nelze paušálně stanovit. Může se jednat o informaci vyhledanou a podanou v několika minutách, může jít o hodinovou intervenci za účelem záchrany zdraví či života při započatém sebevražedném pokusu. Obecně platí, že linka důvěry nemůže suplovat psychoterapii nebo odborné poradenství, jedná se o tzv. TELEFONICKOU KRIZOVOU INTERVENCI a tu lze poskytnout do 20 minut."

Jakého typu pomoci se od vás dočkají? Vyslechnete pouze telefonujícího, nebo poskytnete přímo na místě radu nebo nabídnete kontaktní místa, kam by se měl obrátit o pomoc, ať už jde například o rodinnou poradnu či o komunitní centrum pro drogově závislé (například)?

"Myslím, že z odpovědí na předešlých pět otázek je patrné, že LD poskytuje všechny služby, na které se dotazujete. Pro mnohé je LD první a zároveň dostačujícím místem, kam se obrátili o pomoc. Poskytne jim nejen prostor k ventilaci či emoční podporu, ale také konkrétní poradenství a informace.
Někdy jsou to naopak pracovníci LD, kteří rozpoznají, že je klient ohrožen a snaží se jej motivovat k vyhledání odborné pomoci přímo v terénu s tím, že poskytnou i konkrétní kontakt. Neděje se tak však nikdy proti vůli volajícího, ale s jeho souhlasem se vytváří scénář pro nejbližší chvíle. Konzultanti na LD nevytvářejí neetický nátlak a naopak se vždy snaží nejdříve mobilizovat vyrovnávací strategie klienta, případně jeho životního prostoru (rodina, přátele, spolupracovníci), aby nedocházelo k jeho zbytečné a předčasné invalidizaci. Jak již bylo řečeno, klient zůstává v anonymitě a ze stran LD se mu dostává pouze povzbuzení a zlegitimnění k dalším krokům."

Jaké jsou nejčastější problémy, s nimiž se na vás obracejí ženy? Jsou to potíže pracovní, existenční, partnerské, potíže s dětmi, s alkoholem nebo je trápí i jiné věci?

"Společný jmenovatel většiny problémů je vztah ve všech svých podobách. Vztahy partnerské a manželské, dále vztahy rodičů a dospívajících dětí anebo dospělých dětí a rodičů seniorského věku. Vztahy na pracovišti (mobbing), v kolektivech (šikana), sousedské, generační, mezi vrstevníky.
Vztahy milostné, buďto někdo ve vztahu schází (osamělost), či přebývá (nevěra). Tak bychom našli i za problémy na první pohled vzdáleným této oblasti, opět nějaký nedostatek v oblasti mezilidských vztahů. To platí o všech typech závislostí (alkoholové, drogové, mentální poruchy příjmu potravy, gamblering, sekty, atd.), domácího násilí.
Také už bylo řečeno, že se na LD RIAPS často obracejí klienti mající psychiatrické diagnózy (neurózy, psychózy, poruchy osobnosti, poruchy nálad), organické poruchy spojené se stárnutím (demence), sexuální problematika. Konečně se na LD obracejí lidé se sebevražednými myšlenkami anebo ve chvílích započatého pokusu o sebevraždy, dále oběti znásilnění či týrání anebo nějaké jiné traumatizující situace. Vedle toho jsou obsahem některých hovorů témata existenční (bydlení, finanční tíseň, nezaměstnanost), stejně jako existenciální (otázky po smyslu života, problémy sám se sebou) anebo spirituální."

Můžete nějak odhadnout věk žen? Jsou spíše starší nebo naopak ještě velmi mladé, nezkušené?

"Na podkladě naší statistiky převažují mezi volajícími ženy ve středním věku (30-50 let), ale vzhledem k tomu, že je LD RIAPS pro celou populaci a její pracovníci jsou připraveni konzultovat celou shora uvedenou škálu problémů, obracejí se na ni klienti nejen z celé České republiky, ale také ze všech věkových kategorií. Není to tedy věc věku či zkušenosti, ale funkčnosti zázemí, v němž se klientky pohybují (širší rodina, přátelé), případně předcházející události, co má vliv na to, zda krizi jedinec zvládne ještě vlastními silami, anebo za podpory svého okolí, či se rozhodne vyhledat pomoc v odborné síti."

Vážený pane Odrobiňáku, děkuji za obsáhlý a velice zajímavý rozhovor.

Milé čtenářky, také vás okolnosti ve vašem životě donutily k tomu, že jste vytočily číslo linky důvěry v naději, že vám někdo poradí nebo vás alespoň vyslechne?  

TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY