Krásné vlasy spletené do copánků musela v dětství oželet čtenářka Ula, která chytila vši a paráda musela dolů. Dlouhé vlasy si už od té doby narůst nenechala.
Dlouhé vlasy a copánky - to je téma, o které dnes kráčí. Jak dopadly vlasy čtenářky Uly? Rodiče jí je ostříhali...
Copánky se mi strašně líbí a dělá to z holčiček i ženských všeobecně krásná a roztomilá stvoření.
Jako malá holčička jsem měla krásné dlouhé vlasy a copánky mi maminka splétala snad každý den. Jednou jsem však byla na návštěvě u babičky a dědy a česala jejich Reka a pak i sebe a přišla jsem pak domů s hlavou plnou vší. Rodiče se s nějakým dlouhodobým vyčesáváním a zachraňováním vlasů moc nemazlili a ostříhali mě na ježka. Tolik slz, co jsem tenkrát vybrečela... ve škole byli všichni v šoku, protože místo malé krasavice přišla tuctová ježurka a zvykala jsem si já i okolí dost dlouho. Dlouhé vlasy jsem si od té doby už narůst nenechala.
Moje starší dcera - dnes pětiletá - měla dlouho krátké vlásky, tak jsem se snažila jí na té hlavě honit aspoň malého culíka, aby byla „holčičí“. Teď před rokem jí ale vlasy krásně dorostly a má je až po zadek. Takže culíky a hlavně copánky děláme denně - také proto, aby v MŠ nechytla od někoho vši. V lednu nás totiž tímto „dárkem“ nemile překvapila a 14 dní jsem měla takovou brigádu, že jsem často u ježkovi uvažovala. Po své vlastní zkušenosti z dětství jsem ale vydržela a úspěch se dostavil.
Nedávno jsem viděla mastný a unavený copánek u jednoho plnějšího pána středního věku a bylo to k smíchu. Absolutně se k němu copek nehodil, ale pokud se to jemu líbí, tak nemám právo ho soudit.
Bonus na závěr: Kdysi jsem jako předpubertální holčička jezdila pravidelně v létě na léčebné pobyty do lázní. Měli jsme tam jednu vyhlášenou krasavici, která byla na své vlasy a hlavně svůj cop náležitě pyšná. Hodně chlapců se okolo ní motalo a nám ostatním to bylo občas líto. Celá namlouvací akce půlky lázní byla ukončena v momentě, kdy jsme jednou na delším výletě neměli možnost navštívit klasické WC a i ona slečinka potřebovala „na velkou“ a po akci si nesla na svém copu „hnědý melírek“.
Od té doby jsme měli větší šanci u kluků i my, holky bez copánu. To víte, mládí...
Ula
Pozn. red.: Příspěvek neprošel jazykovou korekturou.
Téma dne 11. července 2011: Copy a copánky
Po tomto tématu jste před nějakou dobou samy volaly, milé čtenářky. Uzrál čas a téma je zde!
- Jaký je váš vztah k copům a copánkům?
- Umíte si uplést francouzský, rybí nebo extra kreativní cop?
- Přijdou vám copánky dětinské, nebo naopak in i v dospělém věku?
Pište mi své příspěvky na redakční e-mailovou adresu (viz níže). Můžete k nim přiložit i fotku svých copatých výtvorů. Nezapomeňte, že chcete-li vyhrát dárek, respektive mít šanci na výhru dárku, musí váš příspěvek být dlouhý alespoň jako tento odstavec textu. A jaký že dárek můžete získat? Pro jednu z vás tu máme připravený krásný vlasový balíček od firem GARNIER a SCHWARZKOPF!
- Redakční e-mail: Redakce@zena-in.cz
- Heslo (předmět e-mailu): COPY
Nový komentář
Komentáře
Vši od psa slyším poprvé, ale dceru máš krásnou. A melírovaný copan - to muselo být dílo.