Počet dětí, jimž se rodiče rozhodli dopřát individuální výuku mimo školní lavice, postupně narůstá. Největšího rozmachu dosáhl v covidových letech. „V případě prvního stupně se počet žáků v individuálním vzdělávání mezi školními roky 2020/21 a 2021/22 zvýšil o více než třetinu a v případě druhého stupně o téměř čtvrtinu,“ uvádí Český statistický úřad. Zatímco před dvaceti lety šlo o stovky dětí, dnes jich jsou tisíce. Proč rodiče domácí výuku nejčastěji volí? Kromě obav z covidu před pár lety to jsou i další důvody. Od zdravotního (fyzického i psychického) znevýhodnění dítěte, přes jejich výkon vrcholového sportu, složitou dostupnost školy z bydlení na samotě nebo časté pracovní cesty rodičů až po nedůvěru v úroveň českých škol a nastavení školského systému.
„Individuální vzdělávání má i tu výhodu, že lze počkat, až dítě pro určitou látku dozraje, a neučit ho to proto, že to teď mají probírat všichni ostatní. Kdo z rodičů to někdy vyzkoušel, ví, jak efektivní může tento typ vzdělávání být, jak jsou děti spokojené. Samozřejmě, že děti potřebují kontakt se svými vrstevníky. Až na výjimky si to rodiče, jejich děti se individuálně vzdělávají, uvědomují a jejich potomci docházejí do rozmanitých kroužků (na které mají často více času), scházejí se na „tělocvik“, „výtvarku“ a jiné předměty s jinými rodinami, které „zavedly“ domácí vzdělávání, dojíždějí do kmenové školy na různé společné akce, zkrátka možností, jak začlenit dítě do společných aktivit se stejně starými jedinci, je mnoho,“ uvádí pedagog s třicetiletou praxí PaedDr. Ludvík Zimčík pro informační portál Šance dětem.
Foto: Fabio Principe/Shutterstock
Co musí rodiče splnit?
Dítě může na systém individuální vzdělávání přejít kdykoli během školního roku, a to v jakémkoli věku. Platí ale, že nejprve musí být zapsáno a přijato k povinnému vzdělávání v některém ze státem uznávaných školských zařízení. Právě jeho ředitele je pak třeba o povolení individuálního vzdělávání požádat. A také do dané kmenové školy pak pravidelně dle domluvy docházet k přezkoušení žáka či studenta. Ostatní už je jen za rodiči či jiném vzdělavateli – nemusí to být on sám, kdo bude dítě učit. Existují dokonce různá uskupení rodičů, kde každý z nich učí jiný předmět.
|
Kdo uhradí výdaje na vzdělávání? |
V žádosti o domácí vzdělávání je třeba kromě důvodů pro takové rozhodnutí nebo popisu prostorového a materiálně technického zabezpečení vzdělávání a podmínek ochrany zdraví individuálně vzdělávaného žáka doložit také doklady osvědčující splnění vzdělání osoby, která bude žáka individuálně vzdělávat. To může být třeba i maturitní vysvědčení nebo doklad o ukončení vysoké školy. Stát zajímá i seznam učebních pomůcek, které plánujete využít. A neobejdete se ani bez vyjádření školského poradenského zařízení. Tady ale stačí jeho prohlášení, že nemá vůči individuálnímu vzdělávání žáka námitek.
„Ředitel školy má také právo zrušit povolení k individuálnímu vzdělávání, pokud nejsou zajištěny dostatečné podmínky ke vzdělávání, zejména podmínky materiální, personální a ochrany zdraví žáka, pokud zákonný zástupce neplní podmínky individuálního vzdělávání stanovené školským zákonem nebo pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo na žádost zákonného zástupce žáka,“ dodává PaedDr. Ludvík Zimčík.
Dobře vybrat je třeba i kmenovou školu
Přestože budete své dítě vzdělávat doma, není radno podcenit ani výběr školského zařízení, kam je dítě k povinné školní docházce přijato. Důvody vysvětluje na svém blogu Učit nebo neučit Stáňa Kratochvílová, která se v oblasti domácího vzdělávání, soukromého, státního a církevního školství i alternativního vyučování včetně unschoolingu přes 20 let a o své zkušenosti se dělí s ostatními rodiči.
„Ne v každé škole mají zatím s tímto způsobem vzdělávání zkušenost. Z dlouhodobé zkušenosti rodičů toto může být v samotném průběhu domácího vzdělávání překážkou. Proto velmi doporučuji rodičům uvažujícím o domácím vzdělávání najít školu, kde již domácí vzdělávání nějakou chvilku běží. Pokud je domácí vzdělávání ve škole nabízeno jako novinka, můžete se zeptat, odkud čerpají svoje zkušenosti. Určitě je dobré kontaktovat rodiny, které již na škole v domácím vzdělávání jsou a pohovořit, jak opravdu probíhá, jaké je přezkušování,“ radí s tím, že není problém na vhodnou školu kdykoli během roku ještě před žádostí o individuální vzdělávání přestoupit.
Zdroj informací: Portál občana, PaedDr. Ludvík Zimčík - Šance dětem, Učit nebo neučit, Stáňa Kratochvílová - Učit nebo neučit, Český statistický úřad
Nový komentář