Na dovolenou vyrážíme zásadně bez syna. Okolí si myslí, že jsme krkavčí rodiče, říká Sára

Protože to, že jezdí na dovolenou i sami, ještě nevypovídá o jejícllich jiných rodičovských kvalitách. Já tedy za sebe nerozumím potřebě odjet už od ročního dítěte, anebo celkově trávit čas bez dětí na dovolené, když jsou malé, nikdy bych na dovolenou  bez dětí jet nechtěla, ale to neznamená, že by to měli být hned zcela špatní rodiče, kteří si dítě raději pořídit neměli. Je hodně rodičů, co tráví s dítětem každou sekundu ..a lépe by mu bylo snad i v dětském domově. Že osobně nechápu, proč neberou dítě sebou, neznamená, že si myslím, že jsou špatní rodiče bez práva na výchovu dítěte, kteří měli zůstat bezdětní. Každopádně, já jsem o sobě slyšela, proč mám děti, když jsou v jeslích. :) Proč mám děti, když jsou až do 15 h ve školce tři dny v týdnu? :D Protože kvalita rodiče má víc měřítek. Ty věty "proč má dítě, když..." jsou neskutečně agresivní.

Ad Ely: Jesle a dovolenou nemůžete srovnávat. Dovolená je čas, kdy je rodina spolu a věnují se všichni sobě navzájem. Já ty rodiče nechápu. Dceři je 20 a my jsme rádi, když s námi jezdí aspoň do zahraničí??

No, tak by se mělo celospolečensky konečně uznat, že mít dítě v dnešní době prostě otrava je a člověk přichází o spoustu příležitostí jak pracovních, tak co se zábavy týká...a pokud se s tím něco neudělá a (hlavně) matky nebudou cítit nějakou společenskou satisfakci, tak ty děti brzo nebudou ani u babiček, hotovo, vyřešeno.

Je v pořádku, že se ozvala, ale proč to neřekla synáčkovi, to s ním má komunikovat a ne s "cizí" ženskou. Prostě řeknu synovi "kluka tu tak dlouho nechci" a nazdar a své mravokárné kecy, jak to, dle ní, mají jinde, si měla vetknout úplně.

...no, stejně se dá ovšem uvažovat i o partnerovi. Mně třeba jezdit s dětma nikdy moc nevadilo, ale proč bych sebou tahala nějakého partnera? Byla jsem takhle sama s dětma v Chorvatsku i v Bulharsku a užila si to...za to být s chlapem byť jen na fesťáku..hrůůůza... Furt "kde jsi byla", "kdo to byl", "co chtěl", "kam jdeš"...."mužu si dát ještě pivo?"Na nic delšího bych se žádným nejela.:D

Tečka možná pro vás. :) Protože to tak berete. Pro mě jsou třeba dva týdny v Portugalsku s dětmi naprostá dokonalost, a upřímně, kdybychom to měli trávit bez dětí, tak tam ani nejedeme. Až i tomu nejmladšímu bude, nevím, třeba 15 a řekne, že už s námi fakt nikam nechce, protože trapas, tak si s mužem s radostí zajedeme na Azory nebo někam dál sami, ale když ty děti máme, tak by mi bylo děsně líto, nebýt s nimi, dokud jsou v naší přítomnosti rády. Vůbec to nevidím jako přesun povinností jinam. Jsme rodina a prostě nám rodinná i partnerská dynamika funguje.

My s manželem nikdy ani neměli na výběr, protože byla jiná doba a jiné podmínky. Každý jsme měli pouhých 14 dnů dovolené, a ještě v termínu, který nám byl přidělen. Do zahraničí jsme nesměli, moře tedy vůbec nepadalo na váhu. Dovolenou jsme trávili každý sám s dětmi, abychom se vystřídali, jelikož prázdniny jsou dva měsíce, tak ten měsíc jsme byli s dětmi každý zvlášť a zbytek času byli potomci v družině, když družině odrostli, tak sami doma. Nešlo to udělat jinak. Naši rodiče v té době sami ještě byli pracující a taky neměli víc než 14 dnů dovolené. Navíc jsme oba měli mladší sourozence, takže například mí rodiče logicky jeli na dovolenou s mou mladší sestrou, které bylo tehdy 14 let, když se mi narodil syn. Těžko bych od nich mohla požadovat "vemte si vnuka na týden, my chceme s mužem mít čas pro sebe". Vím přesně, co by nám na to řekli. Za celé roky se nám jen jednou jedinkrát podařilo, že jsme byli na dovolené všichni čtyři současně, celá rodina, a to nebyl ani celý týden, jen čtyři dny. To už byli synové poměrně velcí. To vůbec nebylo téma, že nějak někam odložíme děti a pojedeme s mužem sami, tak jsme o tom ani nepřemýšleli.

Nj, Rikino, ale to byl středověk a vás netrápil pocit, že o něco přicházíte, naopak, kdo fakany neměl byl brán za divného chudáka, co si nikoho nenašel nebo je neplodný. Dneska je úplně jiná doba, jiný tlak a sedět na zadku doma s dětma prostě nikdo nechce, takže pokud nebudete ochotná hlídat, je to sice vaše věc, ale synova partnerka si o to spíš mít vůbec nějaké dítě rozmyslí...tak to prostě je.

Ježíšmarjá, já nemám hlídání ani od jedné babičky, protože prostě bydlí jednak daleko, jednak to není jejich povinností, a přesto mám výrazně nadprůměrný počet dětí. Protože argument, že mi babičky nebudou hlídat, nebyl u plánování počtu dětí nijak přítomen. Osobně se do hlídání budoucích vnoučat také nehrnu, už teď. Pokud by to měly moje snachy a zeťové používat jako argument pro to, aby nějaká vnoučata byla, tak jim zamávám z okna a pojedu na výlet. :) Ať mají hodně dětí a ať s nimi tráví co nejvíce času. :) Oni, ne já. Já se věnuji svým dětem, velmi intenzivně, a to budu očekávat i od svých dětí.

Mě se to netýká, synova partnerka má děti už dospělé, myslím, že by ani nechtěli být mnou hlídáni, přece jen už jsou to docela vzrostlí muži, mimo tu vaši preferovanou kategorii, dvacet jim už bylo. 

Rikina: No tak o to spíš je už čas si vybírat náhrobek místo mudrování na internetech o životě současných matek...

Ely: Já od svých dětí neočekávám vůbec nic...díky tomu na ně nevytvářím tlak. Ať si žijou podle svého. Dcera mi řekla, že děti mít nechce, syn chce prý být rapper:D , takže chce mít asi hodně dětí s mnoha prdelatými ženami, o které se starat nebude :D ...a dětí té nejmladší se dožít ani nehodlám, takže já hlídat taky asi nic nebudu.

Barbora K: nebojte, až to bude aktuální, dám vám vědět, jaký náhrobek jsem si vybrala. Když tak asi 30 let počkáte. Zatím nejsem ani v důchodu, tak jsou na pořadu dne jiné investice než do náhrobků. 

Barbora: myslím to tak, že od svých dětí očekávám, že se budou svým potomkům věnovat. Pokud by to neměly moje děti v plánu, tak ať si, prosím, vlastní děti nepořizují. Protože život se s dětmi brutálně změní, téměř nic není, jako bez dětí. A když děti mám, tak vidím jako svoji povinnost, s nimi být, dokud mi neřeknou, mami, letos beze mě, já chci s partou na čundr. Děti jsou časový závazek jak kráva. A ano, ačkoliv cestujeme, žijeme aktivně, tak samozřejmě je to jiné než před dětmi. Už se neseberu jen tak a během půl hodiny nevyrazím se spacáky a partou do hor na víkend, s tím, že "tričko navíc je zbytečnost v batohu".

...předně vůbec neexistuje, takže jí nic vadit nemůže. Navíc dovolenou nejspíš částečně vybírá a chce to tak i ten partner, dokonce možná hlavně on, takže to asi není ani jen její rozhodnutí. ...ale proč zas nepranýřovat jen matku, že?

Oprava: Jela, ne měla.

Já bych to pochopila tak do těch 5 - 6 let věku robátka, to je zbytečné ho tahat k moři, stejně z toho nic nemá a cestování třeba blbě snáší. Ale s osmiletým, to se už dá mluvit, a spousta starostí už odpadla, protože tomu odrostl. Tam už nevidím moc důvodů, proč by nemohl k moři s rodiči. 

Nevím, kde se bere, že tak malé dítě z moře nic nemá. To byste koukala, jak nás roční prcek řádí v písku a u břehu v těch 10 cm vody, jak ráno jako první od snídaně ukazuje prstíkem směrem k moři a mele "fuka, fuka", což je voda, voda :D. Jak dvouleťák před pár lety běžel přes písek k vodě a bylo mu úplně buřt, že ten písek pálí, v jedné ruce kyblíček, v druhé lopatku :D. Srovnatelné s dalšími stovkami dětí v okolí, včetně mnoha a mnoha dětí místních obyvatel, kteří, překvapivě, ty děti od narození nedrží od těch pláží a moře ve vnitrozemí na chalupě :). Kde se pořád bere, to je mi záhadou. Není to nějaký názorový pozůstatek doby, kdy se ze současné CR s malým dítětem k moři nejezdilo, jelikož komanči ty hranice kvalitně zadrátovali?

Myslím to tak, že ročnímu dítěti je úplně jedno, kde je ta voda, písek a kyblíček. Užije si to stejně na pláži ve Lhotě jako u toho moře. Ani si to nebude pamatovat, vzpomínky na první tři roky života většina lidí prostě nemá. Navíc si rodiče ušetří nepohodlí s přesunem potomka a milionu propriet, které roční dítě potřebuje, počínaje plenkami a dětskou výživou, a v neposlední řadě je to i levnější, což je asi pro hodně lidí důležité, pořád vidím na internetech brečení, jak je údajně rodičovský příspěvek nízký. Ale v článku se mluví o osmiletém dítěti, čili tam tyhle úvahy už zcela odpadají a k tomu moři ho teda vzít mohli. 

Jasně, ale protože mu to tedy bude jedno, kde, tak se snad dá vzít v úvahu, že by mohli mít radost i rodiče :). My jsme chtěli do Portugalska, jelikož to tam zbožňujeme, máme tam haldu přátel, no a tamní jídlo a pití, a společnost milující děti, to je prostě ráj. A tak byly děti bezmezně šťastné na pláži a my bezmezně šťastní s nimi. A na výletech, a na hradech, a v centru Lisabonu na zmrzlině, a na kolotoči u řeky Tejo. Jistě, většinu ten roční prcek zažije i třeba ve Znojmě. Ale když ta možnost existuje, neudělá to díru do rozpočtu, nikoho to neomezí, tak proč si jako rodina nedopřát více? Nemám sociální sítě, fotky nikde nešířím, je mi jedno, kam jedou ostatní. Ale svět je velký a pokud děti dobře snáší cestování, tak do něj a nimi chci jet. Máme osobní limit 4 hodiny letadlem, protože to je doba, kterou zvládne většina dětí bez problémů. Dál poletíme, až bude nejmladšímu tak nejméně sedm. Pokud se nám v té době bude ještě chtít :D.

Ely: však jo, v pořádku. Nic vám přece nezakazuju ani nevymlouvám. Chtěla jste vysvětlení, tak jsem napsala, proč si to myslím já, a určitě je v tom i pozůstatek toho, že my jsme s dětmi mohli maximálně tak na Orlík. Prostě jsme žili v jiných podmínkách a to se nedá úplně odfiltrovat. Vy máte příležitost a to by byla škoda nevyužít. Ostatně kdybych byla mladá teď a měla teď ty děti a ty příležitosti, které tenkrát nebyly, taky by to možná vypadalo jinak. Nevím, dneska uvažuju s použitím těch zkušeností, které mám, a taky s věkem přišla i snaha si věci maximálně usnadnit a zjednodušit, když můžu. A jako jednodušší vnímám i to, cestovat s dítětem, až je už větší, tak od těch pěti či šesti let, pro mě i pro něj.

Jeee..po půlce světa chcípají děti hlady a tady se bude řešit, že má dítě támhle traumíčko a támhle traumíčko...něco musej vydržet, není dobrý udržovat je ve stálem pocitu blaha a bezpečí, vystavit je přiměřenému traumatu jim nakonec může i prospět ve vývoji.

A navíc každej opravdu nechce dělat ze svých dětí středobod svého života, i když je má rád. V minulosti to ani nešlo, když polovina dětí umírala, tak by z toho všem babám mrdlo.

Jak to bylo v minulosti, to je mi celkem jedno, já mám děti teď a nás partnerský život se dětmi jen rozšířil, nijak se neomezil. A těch malých traumat, nebo prostě jen vyhození z komfortní zóny měly dost a dost, od jesliček, po tábory, takže moje děti v nějaké křehké bublině nevyrůstají :D. Ale jesle byly, protože jsem byla v práci, ne protože mi bylo zatěžko, trávit čas se svými dětmi. Na noc ode mne byly poprvé každé tak ve 4 letech. Můj pobyt v nemocnici při operaci nepočítám, to nebylo dobrovolné odloučení. Já jsem ráda, že s nimi můžeme být co nejvíce, protože třeba nejstarší už dělá vlny, že letos to je naposledy, co s námi jel na dovolenou, protože od dalších narozenin to prý bude trapas. Ten čas, kdy děti roztáhnou křídla a budou chtít létat sám, přijde dřív, než je rodičům často milé, tak proč se o to ochuzovat už tak brzy.. každopádně, jak jsem říkala, moje dítě to není. :) Tudíž ani moje starost.

Já souhlasím s tím, že je celkem zdravé neřešit, co si o mě a mém životním stylu myslí okolí, dokud to není styl kriminální. Ale pak prostě neřeším, že se to někomu nepozdává, a už vůbec to neřeším  veřejně. Každopádně, co bude Sára dělat, až tchýně řekne, že hlídat nebude? Dá dítě do útulku, aby měla čas na samostatnou dovolenou? :D

Když to neudělala osm let, jaká je pravděpodobnost, že to udělá devátý? A pak existují i dětské tábory nebo třeba i jiní příbuzní, kam se dá děcko nacpat...

Tábory jasně, sami je využíváme každý rok. Ale nejela bych do zahraničí v době, kdy je dítě na táboře. Minulý týden jsme si dceru museli předposlední den vyzvednout, dostala žihadlo s nehezkou reakcí a následným vyšetřením ve špitále. Být v té době mimo, zbláznila bych se.

Lidem děti všudě vadí. V letadle je nechtějí, v hotelu je nechtějí, v restauraci je nechtějí nikde je nechtějí, ale když je člověk nechává doma, tak je špatnej taky...jediná rozumná rada v téhle společnosti je si děti nedělat, abyste působili dobře na okolí a mohli (i) na dovolenou.

...a největší sranda je v tom, že čím je dětí méně, tim více je lidi nenávidí a tím více zkoumají jaká kdo je a není matka a co všechno dělá blbě a kde co ji ještě mají vyčíst....minimálně v diskuzích se přímo můžou přerazit.

Nevšímá si svých dětí a ignoruje, co zrovna dělají...je to špatně. A už vůbec když při tom mluví s kamarádkou nebo si dovolí mít v ruce mobil! Okřikne je, domlouvá dítěti...je to špatně, vždyť dělá hluk! Běží za nimi... o ty hrůzo, teď se tu motá nejen dítě, ale i ona! Plácne jim jednu nebo je odvleče stranou...no to je rovnou na sociálku!!!