Už máte napsaný dopis pro Ježíška? Nemyslete si, tahle záležitost se netýká jen dětí z první a druhé třídy (tedy takových, které už umějí psát, ale ještě na Ježíška věří). Korespondence s nebešťanem se hodí v každém věku – a my vám řekneme proč.

 

Děťátka-předškolňátka  ještě většinou nemají žádné pochybnosti. Příchod tajemné bytosti očekávají s pěstičkou v puse a očima jako talíře. Možná nikdy v životě už nezažijí tak krásnou a vzrušující víru – a tvorba dopisu by měla být pěkným rituálem, který tuhle víru dotvoří a umocní. Pokud je potřeba, účastněte se radou a pomocí. Dejte si záležet – malujte, zdobte, ať vaše dítě uplatní různé techniky, které se naučilo ve školce. Pokud ještě neumí psát, jen ať vysněné dárky klidně nakreslí! Při práci můžete o některých „nežádoucích“ přáních s dítětem podebatovat a trochu je zkorigovat (živého koně tak můžete ještě včas usmlouvat na toho od Mattela).

 

Velké děti už vědí, co a jak. To ale neznamená, že by rodinné tradice najednou musely přestat platit!  Chápejte, nejde o předstírání, ale o hru. Základem by měla být zdvořilá forma dopisu s oslovením a poděkováním, nepohoršujte se ale, pokud ho potomci pojmou trochu po svém. Tvořivosti a humoru se meze nekladou. Syn jedné mojí známé, velký čtenář, psával kupříkladu dopisy podle toho, v čem zrovna ležel – Ježíška tak jednou oslovoval jako „Pána džungle, Krále králů, Postrach nepřátel“ a za splnění přání sliboval „vděčně pobít čelem o zem“, jindy psal „Velikému mágovi“ a sliboval mu, že se nikdy „neobrátí k temné straně“. Pěkné, ne? Rodiče ty dopisy schovávají jako nejvzácnější poklad. Jde totiž i o to, že se dítě musí nad dopisem zamyslet, věnovat jeho sepsání nějaký čas a úsilí. Dárky sice nenosí vševědoucí Ježíšek, ale přesto je třeba si je trochu zasloužit.

 

Dospělí to mají trochu smutné. Už nevěří na zázraky a často si už ani neumějí hrát. Na něco se vás ale zeptám: opravdu jste nikdy nedostala dar-nedar, něco, co ale opravdu vůbec nepotřebujete a ani se vám to nelíbí? Vsadím se, že dostala, a určitě ne jen jednou! Takový dopis Ježíškovi by tomu zabránil. Naši blízcí totiž nejsou vševědoucí a leckdy - bohužel - nejsou ani moc pozorní. Takže to tyhle Vánoce zkuste jinak. Decentní dopísek může viset na lednici, na jabloni na zahradě nebo ležet na nočním stolku – jak vám to vyhovuje. A kromě přesného názvu toho správného parfému může obsahovat i přání, splnitelná úplně malým Ježíškem („Moc bych potřebovala nějakou pěknou propisku“) i tím největším Ježichem („Přála bych si, aby mě někdo vzal na dobrou večeři do té nové restaurace na věži a abych se vůbec nemusela starat o hlídání“).

 

Tak co, napíšete? Přeji vám samá splněná přání!

Reklama