Výsledky průzkumu realizovaného v lednu prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos pro SYNLAB laboratoře potvrdily, že pod pojmem zdravotní prevence si většina dotazovaných představí preventivní prohlídky u lékařů (např. praktický lékař, stomatolog, gynekolog), které slouží ke kontrole zdravotního stavu a zahrnují i laboratorní vyšetření. Přesto necelá polovina respondentů (46 %) neví přesně, na co konkrétně má nárok a ke komu pravidelně docházet. Každý pacient má přitom možnost si u svého praktického lékaře nebo zdravotní pojišťovny zjistit, o jaká vyšetření se konkrétně jedná a jak často na ně docházet.
| Přehledný seznam vyšetření, na která má člověk individuálně nárok lze zjistit pomocí kalkulačky na webu Zdraví národa. |
Podle údajů Oborové zdravotní pojišťovny přišlo na preventivní prohlídku k praktickému lékaři v posledních dvou letech celkem necelých 48 %[1] jejích klientů – v roce 2021 to bylo 23,4 % a v 2022 poté 24,5 %. Jednou za dva roky mají totiž Češi nárok na tuto prohlídku zdarma v rámci veřejného zdravotního pojištění.
Prevence zahrnuje i laboratorní vyšetření
Důležitou součástí preventivních prohlídek jsou také laboratorní vyšetření. „Jedná se například o vyšetření hladiny cholesterolu, triglyceridů a cukru. U těchto vyšetření je důležité pravidelné sledování výsledků pro předcházení nejrozšířenějších onemocnění, označovaných jako civilizační – diabetes, onemocnění cév a obezita,“ upřesňuje MUDr. Pinterová.
Cílem je odhalit onemocnění ve stadiu, kdy jsou léčitelná. Vyšetření mohou pomoci sledovat možnost vzniku a vývoje onemocnění, která jsou pro danou osobu riziková z hlediska rodinného výskytu. Dále onemocnění, která zpočátku probíhají skrytě, bez klinických projevů nebo u nevýrazných a obecných potíží. Může se jednat například i o celkovou únavu organismu, která může lékaře nasměrovat na další, již cílená vyšetření. MUDr. Pinterová dodává: „Další důležitá laboratorní vyšetření jsou zaměřena na prevenci onkologických onemocnění. Konkrétně se jedná o PSA testy pro rakovinu prostaty, a dále o vyšetření okultního krvácení ve stolici pro časný záchyt nádoru tlustého střeva. Tyto testy je doporučeno vykonávat s ohledem na věk a pohlaví. Jejich interval pro provádění je dán systémem preventivních prohlídek.“
Jak Češi přistupují ke svému zdraví?
Ačkoliv se polovina dotazovaných snaží o své zdraví dbát občasným sportováním a zdravějším stravováním, více než 60 % přiznalo, že se o sebe starají méně a mohli by na životním stylu více zapracovat. Přesto mnoho z nich opomíjí, že součástí péče o zdraví by měly být taktéž návštěvy preventivních prohlídek. Necelá třetina pacientů navíc spoléhá na to, že je praktik do své ordinace pozve a na prohlídky nechodí z vlastní iniciativy. Péče je přitom ale na nich a ne na lékaři.
Známým faktem je, že ženy se o své zdraví starají více než muži. To potvrzují také výsledky z průzkumu, kdy pouze 4 % mužů potvrdilo pravidelnou návštěvu urologa. Rakovina prostaty je přitom v současnosti druhým nejčastějším nádorovým onemocněním u mužů. Zpočátku se nijak neprojevuje, lze ji ale odhalit preventivním vyšetřením. Naopak 83 % dotazovaných žen dochází na pravidelné prohlídky ke gynekologovi.
Proč lidé na prevenci nechodí?
Přitom klíčové a velmi nutné je kardiologická nebo onkologická onemocnění diagnostikovat včas, a to v rámci preventivních vyšetření. Nádorových screeningů se pravidelně účastní 20 % pacientů ve věkové skupině nad 45 let.
Pětina lidí na preventivní vyšetření k lékaři nejde, pokud se cítí zdravá. Pacienti by o své zdraví však měli pečovat pravidelně již od mládí, kdy lze včasnou diagnostikou či pravidelným pozorováním zabránit vzniku vážných zdravotních komplikací. „Mnoho lidí si neuvědomuje, že ačkoliv na svém těle nepozorují přílišné změny či zdravotní problémy, neznamená to, že se nemohou potýkat s vážným onemocněním. Řada z nich je bezpříznaková a projeví se až ve vážném stádiu. Následná snaha o rychlé vyléčení dlouhodobě zanedbávaného problému je poté mnohem méně účinná a nese s sebou následky,“ vysvětluje MUDr. Pinterová. Například vysoké hodnoty krevního tlaku, cholesterolu a krevního cukru zrychlují průběh aterosklerózy. Jedná se o postupné ukládáním tuku na stěnách cév a tím dochází k jejich zužování. Pokud se na onemocnění nepřijde včas, může dojít k mozkové mrtvici či infarktu myokardu.
Za nízkou návštěvností ordinací nejen praktických lékařů může být mimo jiné i časová vytíženost pacientů. Skupina lidí ve věku od 18 do 53 let přiznala, že na preventivní prohlídku zkrátka nemají čas. „Základní preventivní prohlídka přitom není nijak časově náročná, mluvíme o cca 30 minutách. Prohlídka je navíc nastavená tak, aby si na ni jednou za dva roky našel čas každý,“ hodnotí MUDr. Valtrová. Tuto problematiku se snaží řešit ve spolupráci s laboratoří i samotní zaměstnavatelé, kteří motivují své pracovníky formou zdravotních balíčků jako benefitu.
Zdroj informací: [1] Data získána od Oborové zdravotní pojišťovny, tiskové informace, studie prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos pro SYNLAB laboratoře, MUDr. Pinterová, MUDr. Valtrová
Nový komentář