„Na chleba se musí těžce pracovat,“ říká často moje maminka a myslí tím, že si k uzenému bůčku či k jiné pochutině klidně dá jenom jeden krajíc. Jako by se na bůček těžce pracovat nemuselo. Chleba je ovšem od pradávna symbolem nejen jídla, ale vůbec živobytí, o nějž musíme usilovat. V potu tváře dobýváme chléb náš vezdejší od té doby, co to vegetariánka Eva přehnala s konzumací jablek. A po poslední vlně zdražení bude to „dobývání“ zase o něco náročnější.
Začalo to ovšem už v neolitu, 10 000 let před Kristem. Člověk mladší doby kamenné zrna nejrůznějších plodin nejprve jen sbíral, ale pak je začal i pěstovat. Zpočátku je konzumoval jen tak, pak je pražil a nakonec někoho napadlo rozdrtit je mezi dvěma kameny. Po přidání vody vznikla kaše, kterou posléze jakýsi koumák využil jako primitivní těsto a z něj se na rozpálených kamenech vyráběly placky – první nekvašený chleba. Stejného typu jsou dodnes židovské macesy, indický naan, arabský pita chléb či mexické tortilly.
První kvásek
S vynálezem válcových mlýnů se drcení zrna značně zjednodušilo, vraťme se však ještě o něco zpět, do starověkého Egypta, 4000 let před Kristem. Někdy v té době, snad náhodou, snad úmyslně, objevili lidé proces kvašení, což umožnilo jak vznik kvašeného chleba, tak jeho tekuté podoby – piva. Kvásek se v každé oblasti vyráběl jinak. Někde se nechával usušit kousek nejlepšího chlebového těsta a s tím se pak zadělávalo další těsto, jinde se kvasily otruby nebo celozrnná mouka spařená horkou vodou. V dalších oblastech se do těsta přidával burčák, mošt z vína nebo pivní pěna.
Také obilí, z nějž se chléb vyráběl, bylo různé. Ten nejstarší byl pravděpodobně z ječmene. Pšeničný chléb, obzvláště z jemně mleté mouky, byl stravou bohatých. Chudí se naopak museli spokojit s různými příměsemi, jako byly například mleté kaštany či žaludy. Do chleba se také přidávalo ovoce a bylinky. Za luxusní byl považován chléb z másla, mléka a vajec. Vyvíjelo se i pečení chleba – od přípravy na rozpálených kamenech, přes zemní jámy až po první pece.
A je tu síto
Problémem všech pekařů, především těch starověkých, bylo, jak odstranit z mouky drobné kamínky a písek. Proto bylo vynalezeno síto. Jemná, prosetá mouka však také končila spíše v chlebech boháčů než chudáků. Ti se museli spokojit se skřípáním zubů, pokud si je o různé nežádoucí příměsi zcela neohoblovali. Našinec pak občas také v chlebu najde nejrůznější poklady.
Našla jste v chlebu nějaký „poklad"? Jaký chleba Vám chutná nejvíc? Zkoušela jste někdy péct domácí chleba? A jak se Vám to povedlo? Máte domácí pekárnu? A co nějaké tipy na to správné těsto? Jak zaděláváte kvásek? Podělte se o své recepty!
Nový komentář
Komentáře
Moje pekárna mi po více než deseti letech odešla do věčných lovišť, elektronika vydržela, ale odešly kuličkový ložiska, co jsou dole v té nádobě, prostě se mi celý ten mechanismus vysypal a manžel řekl, že tohle teda opravovat nebude, asi by to bylo dražší než nová. Tak si ji asi nechám dát pod stromeček. Je to fajn věc, nejenom na pečení chleba, ale i na přípravu těsta, třeba na buchty nebo na kynutý knedlíky.
pani: tradiční? takovou tu, co se vytápí dřevem a musí se vymetat?
Jinak máti onehdá pekla žitný chleba, a byl s tím koupeným srovnatelný, ba i lepší. Ne všechny velké pekárny pečou chleba správně, z chlebného kvásku a ne z droždí, a to je potom jedno, jestli to těsto hodíte do trouby doma nebo maník v pekárně...
MÁME TRADIČNÍ PEC .CHLEBA PEČU UŽ NĚKOLIK LET.
ad.astra: mě právě nechybí, kdysi ho měla matka a ta ho nepoužívala a já taky nějak nemám potřebu, navíc smažím hrozně málo a to zvládnu na pánvičce
Smetanová: taky kupuju Lídlový
Pekárnu mám asi půl roku.Po různých experimentech se směsí ,jsem objevila chlebové směsi v Lídlu.Je to kilo ,asi za 39 KČ ,takže nadvakrát.Naleju jen 350 ml vlažné vody a už se míchá
Manža mi je občas přiveze z Německa,tam příjdou napolovic
Gedžitka: friťák mi hodně chyběl, když jsem ho neměla, teď, když ho mám, mi taky nechybí, takže zbytečná koupě
Suzanne: mám, nasypu, zapnu a počkám
ad.astra: friťák nemám a nechybí mi
Odměřuji v obyčejné plastové odměrce
300 ml vody
1 lžíce olivového oleje
1 lžíce octa
400 ml hladká mouka pšeničná
100 ml žitná tmavá chlebová
100 ml žitná celozrnná
100 ml špaldová
1 středně velká, uvařená a nadrobno nastrouhaná brambora
1 čajová lžička drceného kmínu
1 čajová lžička sušeného česneku (možno namočit v trošce vody)
1,5 čajové lžičky soli
1 čajová lžička cukru
1,5 čajové lžičky sušených kvasnic
Kůrka světlá,velikost 1, program základní.
ťapina: no - z bábovky chleba neuděláš
Ťapina: ale nějaká mouka by tam přece jen být měla.
závislá na čokoládě: ... kdybych snědla teplý chleba, tak buď uletím nebo jdu spát do sklepa
Chleba s mrkvi z rakouske Billy
Pianistka: Já bych řekla, že se dělají různé chleby různě.
Ťapina: máslo ne-e, ale kapku oleje ano.
Ťapina: no ale chleba se klasicky dělá z vody, mouky a kvasnic - a představ si to teda z másla, mléka a vajec - to fakt nemá s chlebem moc společného
gerda:
gerda: Ty dáváš do palačinek máslo?
Chléb z másla, mléka a vajec bude nejspíš palačinka
Jinak je to recept za takové tenké knížečky receptů, co vyšla před nějakými pěti lety a je plná receptů na jídla z brambor. V té samé sadě vyšla i knížečka receptů s názvem Chutné kuře. Jestli to někdo doma máte...
Meander: Budu se těšit, a to opravdu moc. :) Díky. :)