Hana (67): „Na chirurgii jsem s boulemi musela i pětkrát do roka.“

Poprvé se paní Haně udělala boule v podpaží asi před deseti lety. Když už byla velká asi jako slepičí vejce, dohnala ji bolest na chirurgii. Tam si vyslechla diagnózu ucpaný potní kanálek a podstoupila chirurgický zákrok. „Bouli mi vyřízli, vyčistili a dali mi jodovou tinkturu na mazání. Zároveň mi nedoporučili používat deodoranty ani jiné kosmetické přípravky v podpaží. To všechno jsem dodržovala a nějakou dobu byl klid. Ale pak se boule objevily zase. A nejen v podpaží, ale i v tříslech,“ svěřuje se paní Hana, která se na chirurgii vydala znovu. A postup se opakoval. Během jednoho roku absolvovala pět takových návštěv.
5beab702a1ad3obrazek.png
Pak už rezignovala a k lékaři nešla. Jen čekala, až jí boule sama praskne. „Je to opravdu strašně bolestivé a nepříjemné, hlavně kvůli hroznému zápachu. Samozřejmě to mělo vliv i na běžný život. Moc jsem trpěla a odráželo se to i na mé psychice,“ přiznává paní Hana, která své problémy před okolím tajila a dodnes se s nimi nechlubí. O nemoci vědí jen nejbližší kamarádky a rodina. Ta jí byla vždy oporou a nikdy jí nedala najevo, že by je svou nemocí nějak obtěžovala.
Naštěstí ji napadlo svěřit se pod rouškou anonymity v diskuzi na internetu. A tam se nestačila divit. Rozhodně nebyla jediná, kdo trpěl těmito bolestivými problémy. Dozvěděla se ale i to, že by se mohlo jednat o něco úplně jiného než ucpané potní kanálky. O méně známou nemoc jménem hidradenitida.

5beab71bc4ce9obrazek.png„To mě dostalo až ke kožní lékařce, která mi odebrala krev a udělala stěry. Byla jsem u ní zrovna v době, kdy byla má nemoc hodně rozvinutá a navíc viděla i jizvy po zahojených boulích, takže měla hned jasno. Moje obavy potvrdila a ještě mě pochválila, že jsem za ní přišla. Asi jsem měla štěstí, že ona už se s touto nemocí u svých pacientů setkala,“ vypráví paní Hana, která díky tomu mohla začít užívat antibiotickou léčbu. A díky té se jí ulevilo.

V současné době se potíže s boulemi paní Hany sice pořád ještě týkají, ale už jen občas. A navíc jsou mnohem menší. „Objeví se už jen jednou nebo dvakrát do roka, když jsem ve stresu nebo v depresi. Všem, kteří touto hnusnou nemocí trpí, přeji hodně úspěchů v léčbě a nestyďte se zajít k lékaři,“ nabádá paní Hana.

Kateřina (48): „Bojím se, aby mé problémy nepodědily dcery.“

Problémy s nepříjemnými bulkami a uzlíky má paní Kateřina od svých 23 let. Trápí ji hlavně v podpaží, někdy pod prsy, na hýždích nebo i v tříslech. I když nikdy nebyly tak velké, vždy ji velmi bolely. „V té době je mi nepříjemný každý pohyb, z čehož bývám mrzutá,“ přiznává s tím, že své problémy ale vždy přisuzovala obyčejnému akné. Proto je neřešila a k lékaři nešla. Vždy bez léčby počkala, až bouličky samy prasknou a vyteče z nich zapáchající látka.

Když se ale na stránkách Žena-in objevil speciál o méně známé nemoci hidradenitidě, došlo jí, že jde i o její problém. „Celkem jsem se o tom styděla s někým mluvit. Je to velmi nepříjemné a omezující. Je fajn vědět, že v tom nejsem sama a že je to léčitelné a řešitelné,“ svěřuje se paní Kateřina, která se zatím k lékaři nevypravila.

„Teď se blížím k 50. roku věku, takže by potíže snad už měly ustupovat. Více se ale bojím, aby tuto nemoc nepodědily i moje tři dcery a neměly stejné trápení,“ dodává paní Kateřina.

Hidradenitis suppurativa, odborníky označována také jako acne inversa, je poměrně málo známé chronické onemocnění kůže, projevující se nepříjemným a bolestivým zánětem v oblasti podpaží, hýždí, třísel nebo pod prsy. Odhaduje se, že celosvětově trpí touto chorobou minimálně 1 % dospělé populace. Přesný výskyt není znám, protože mnoho pacientů se stydí o příznacích nemoci mluvit a zdráhá se vyhledat odbornou pomoc. Postihuje častěji ženy než muže, přičemž rozvinout se může v každém věku. Nejčastěji se objevuje po 20. roce života. Míra výskytu onemocnění klesá po 50. až 55. roce života. více na https://www.hsonline.cz/

Čtěte také:

Reklama