Vánoční čas je jako stvořený k lásce, rozjímání i soucitu. Na ulicích proto častěji potkáváme „koledníky“, kteří nás vybízejí: Přispějte na děti s…, na postižené s…
Bílá pastelka, kytička, svíčky, zvířátka, samolepka, cihla, pohled… to jsem jen tak narychlo vyjmenovala věci, které jako protihodnotu dostaneme, pokud přispějeme na to či ono. „Koledníci“ stojí na chodnících, před vchodem do metra, u vchodů do obchodních center… A to ani nepočítáme 
Máme v sobě od dětství vypěstovaný cit pro pomoc druhým, jenže abychom mohli pomáhat, musíme na to mít, a to jak fyzicky, tak psychicky i finančně. A já jsem po loňských Vánocích přišla na jednu úplně prostou věc: Na charitu musíme být bohatí!
Žádostí o příspěvek je už tolik, že se jim raději vyhýbáme. Kličkujeme a říkáme si, jen aby mne neodchytili a já se nemusel vymlouvat. Tu dvacetikoruna, tu padesátikoruna… Kdybychom měli přispívat pokaždé, když nás někdo osloví, výplata by se rozplynula jak pára nad hrncem… A zastal by se nás někdo, kdybychom neměli na nájem, na pojištění, na tramvajenku…?
I žádost o příspěvek je dnes vlastně komerčním produktem, a je na něm, jak osloví, jak nás zaujme. A já jsem si více než jistá, že máme právo si vybrat, kolik a kam přispějeme, pokud chceme a 
Nedávno jsem „potkala“ tuto situaci: Před jednou pražskou nemocnicí také postávaly studentky a vybíraly na nějakou akci. Oslovené dámy se otočily a slečnám odvětily: Řekněte si poslancům, ti jsou bohatí, pořád si přidávají, ať Vám dají ze svého oni.
Co vy a charita?
Nový komentář
Komentáře
clarCa: Ještě k té adresné pomoci... nechápu, co máš proti nadacím, myslím, že je to efektivnější způsob než hledat, komu bych mohla pomoci. Mou "domovskou" nadací (kam se snažím přispívat, jak můžu) je například Fond ohrožených dětí. Z osobních důvodů mám k jejich aktivitám citovou afinitu. Provozují například horkou linku, kam může zdarma zavolat týrané nebo šikanované dítě. Jak myslíš, že bych já osobně mohla najít nějaké skutečně týrané dítě a pomoci mu? Když pošlu peníze Fondu, dají je mimo jiné na provoz této linky. Ta může nějakému dítěti zachránit i život. Pro mě je to důležitá věc, na kterou neváhám přispívat.
Rikina: To kdyby mi někdo řekl, tak už to neslyším, protože budu deset metrů daleko. Když nemám chuť přispět, tak se ani s nima nezastavuju.
werka: no z jistého úhlu pohledu máš taky pravdu
Vivian: Už jsi napsala, že přispíváš, takže se vlastně taky chlubíš
- akorát tajíš nač. Jaký je rozdíl mezi tím, když někdo napíše, že přispívá na FOD (notabene, když je to v diskusi o charitě - čekáš, že se tu budeme bavit o počasí? 
) a tím, že ty napíšeš, že se nebudeš chlubit tím, nač přispíváš - protože tím taky zveřejňuješ to, že pomáháš (a ještě se stavíš za skromnou 
)
Na ulici nerada dávám tzv almužny..naštěstí tady u nás toho tolik vidět není. Jenom tak přes léto ve městě vyhrává harmonikář..nikoho neobtěžuje, hraje krásně..vypadá upraveně. Tak tomu jsem vždy ráda dala..protože ty jeho písničky se nesly široko daleko. (jenom nevím, kdybych tam bydlela jestli by mně to nadšení vydrželo
)
A k další charitě?? přispíváme na konto bariery , občas na adventní koncerty a průběžně na takové ty už zde jmenované akce pastelka, sluníčko, kytička...velké částky to nejsou ale snad také pomůžou.
A ještě když je nějaká mimořádná událost (např povodně) tak to ani snad nikomu nedá nepřispět..po záběrech v TV..
Morgan II.: a to zase jo
Morgan II.: to nebylo nic proti tobě
sv.Varel:
sv.Varel:
Morgan II.: já nevím, kdo tu kde píše, že mu "něco udělalo radost", jen píšu, že se mi to prostě nelíbí, když o sobě někdo takhle mluví, na co a kolik kdy přispěl... to už pak není nezištná pomoc. To už je 'něco za něco'. Přispěju, ale musím z toho taky něco mít pro sebe, aspoň pověst lidumila
Jako kdyby to nedělali primárně pro ty děti (postižené, nevidomé, nemocné atd. ), ale pro to, aby o tom pak mohli mluvit a aby byli za dobráky a vylepšili si image...
Jako všechny ty celebrity a politici, kteří se charitativní činnosti věnují výhradně za přítomnosti tisku a televizních kamer a všude se pak dočteš, jakou sumou na co přispěli
Bohužel jen opravdu mizivé procento lidí, kteří přispívají na charitu, to dělá zcela nezištně a jen pro to, že chtějí pomoci, aniž by měli potřebu to o sobě pak roztrubovat. Mně to přijde i trochu jako vypočítavost
Ťapina: většinou sice vědí, co znamená "ne", ale už jsem se setkala i s odpovědí vybírajícího " Ne ? Tak si trhni, nádhero !" Zajisté má potom člověk hned větší chuť přispět, že ?
vlcice: 19 % nejde operátorovi, to je daň, která jde státu. Jako ze všeho
sv. Varel moc pěkně napsáno
Hanela já myslela, že v tahových případech z toho operátor nic nemá
I když na druhou stranu určitou částku si musí strhnout na udržbu a správcovství. Ale těch 19% je moc.
Jenže na druhou stranu kdo má jistotu, že známá charita investuje vše na to, na co má. Dokud Vám neumožní nahlédnou do účetnictví, nemůžete mít jistotu nikdy. Vlastně i účtenky a celé účetnictví se může sfalšovat.
Organizace může sice vykládat co všechno pořídila za přijaté peníze, ale ve skutečnosti mohla vše pořídit levněji a zbytek peněz si zašít do vlastních kapes.
Tak kde máte jistotu? Dokud nebudete lidem koukat přímo pod ruku, nemůžete si být nikdy jisti ani u těch organizací o kterých se mluví jako o věrohodných.
Nezbývá tedy než věřit nebo chodit od chudáka k chudákovi a dávat mu věci které potřebuje. A nebo nedat nic, ale to by mi mé svědomí nedovalilo.
Přesto bych se ale nezámé organizaci vyhla.
Nevím proč se v někom bere pocit, že když nepřispějě na všechny charitativní akce, tak je špatný. Každý tíhne k nějaké skupině potřebných, někdo přispěje na dětský domov, někdo na postižené, někdo na zvířátka. A ostatní, kteří mě oslovují na ulicích? Obvykle vědí, co znamená slovo "ne", takže žádné výmluvy nepotřebuju
Jupíí: Hanela: taky mi darcovske SMS prijdou nic moc...ale kdyz je volba nechat to propadnout cele nebo nechat aspon cast priplynout na cosi uzitecneho, tak je myslim varianta B v kazdem pripade lepsi....
Mě osobně darovací SMS přímo vytáčejí, Například pro "Obnovu Vyských Tater". Operátor odečte 35,- Kč, nechá si poplatek za běžnou cenu SMS dle tarifu a odečte DPH 19%. Takže na Tatry jde něco přes 25,- Kč . Což mi přijde skoro hyenické
manzel zrova vcera prispival o sto sest, protoze vloni si nabil v ramci zvyseni DPH mobil a musi se to do roka provolat, coz neudelal, tak nez by to propadlo, tak posilal darcovske SMSky jako o zivot
Ano, na charitu musíme být bohatí, bohatstvím duše a láskou a taky porozuměním a ochotou pomoct.
Hm, až na to, že ten pán na Národní s tím vlčákem není vůbec slepý. Ze začátku nosíval bílou hůl a potom ho napadli za to, že je to podvod, tak už ji nenosí, jenom brýle ty má jako zastírací manévr. takže?...Líza@: