Když jsem „vyfasovala“ rubriku cestování, nebyla jsem z toho dvakrát odvázaná. Co bych vám zastírala. Nejsem zběhlý turista a moje cesty míří takřka pravidelně pouze jedním směrem. Zhruba sto kilometrů na jih, kam jezdím za svým koníčkem. Jenomže!
Letošní zima byla sice pohádková, ale na jízdu koňmo ne zrovna ideální. To si připadáte jako na velbloudu, nebo jako na loďce v rozbouřených vlnách, když se pod vámi kůň propadá do hlubokého sněhu. Nic moc.
A tak jsem uvítala možnost vyrazit po dlouhých letech na běžky a vybásnit vám svoje úchvatné zážitky ze zasněžených Brd.
No a jako na potvoru začalo rapidně tát a s odcházejícím sněhem ochabuje i moje nadšení, neboť můj tip na výlet do zasněžených Brdských hvozdů přestává být aktuální. A tak jsem se těšila, že zařadím dříve opovrhované běžkování do repertoáru svých pohybových aktivit, jako jsem to udělala s bruslemi.
Nicméně věřím, že se tam ještě nějakou dobu stopa udrží a vyrazíme za slunného počasí jen tak v tričku doprovázeni psem a jarním zpěvem ptactva. Jsou tam totiž ideální terény pro ty, kteří se nehodlají lopotit, ale chtějí jet v klídku a stihnou se kochat. Žádné krkolomné sjezdy ani drápání do kopce. Když jsem to zvládla já, zvládne to každý.
A kdybychom to letos už nestihli, přece jenom počasí láká do sedla, vděčím té brdské nádheře za to, že věta: „Na běžky mě nikdo nedostane!“ zmizí z mého slovníku.
No řekněte, nechali byste si tohle ujít? Takhle krásně tam bylo ještě uplynulý víkend.
Jak jste na tom s běžkami vy, milé ženy-in? Jezdíte na nich, nebo máte raději sjezdovky?
Nový komentář
Komentáře
Dano, tohle znám moc dobře - ani pečlivě vystříhané chloupky mezi
polštářky tvorbě sněhových kuliček nezabrání. Máme fenku, taktéž
tricolorku (akorát je asi podstatně starší než Alwin, je to už
veteránka) a ta se sněhovýma kuličkama nakládá po svém - když se jí
nějaké mezi polštářky vytvoří, zastaví se, tlapku zvedne a čeká, až je
některý z dvounožců odstraní. Do té doby se prostě ani nehne
I to je jeden z důvodů, proč s námi na běžky šla jen dobrmanka a šeltka
zůstala pěkně v teple domova - a rozhodně jí to nevadilo
Alwin je moc pěkný, můžu se zeptat, odkud je?
Na sjezdovkách neumím, běžky můžu. Ale nesmí být velké kopce a prudké sjezdy. Neumím padat a už se o sebe trošku bojím. Kamarádky jsou buď peciválové nebo moc aktivní a tam hrozí ty sjezdy...Nejlépe se mi jezdí se synem, neujede mi a povzbudí mě, když už toho mám dost. Naposled jsme jeli okolo řeky po rovince, nádhera.
Moc závidím všem, co umí a můžou lyžovat, mám problémy s kotníkem a kolenem a na lyžích by to nedělalo dobrotu.
Rikina — #21 Jé, tak to je škoda, že bydlíme od sebe takový kus
Takovou parťačku na běžky bych taky potřebovala. Přítel tak možná snowboard a to už taky ne a kamarádky jsou shnilé
Třeba na kole mi to samtné nikdy nevadilo, ba naopak, ale u těch lyží radši dva.
Já mám ze sjezdovek trauma už někdy od dětství..které ještě zdatně přiživil lyžák na SŠ.. takže na sjezdovky ani omylem. Na běžky jsem vlezla vloni asi po 15 letech... tak opatrně. Letos taky trochu jezdíme a baví mě to... a právě v neděli jsme jeli na doporučené místo, kde jsou krásné upravené stopy, perfektní zančení, žádné kopce..pro začátečníky ideální... Ale je to v Polsku..na druhé straně to tam máme nejblíž
Dana Svobodová — #20 Když já mám ty kamarádky jako jest psáno v diskuzi níže - v zimě převážně zachumlané za kamny čekají na jaro. Maximálně se nechají vylákat někam "na kulturu". Muzea, výstavy, koncert... ale na běžky? No fuj.
Rikina — #19 To je škoda, prima parťák je strašně důležitý. Když své zážitky máte s kým sdílet, jsou o to krásnější
Běžky jo, na sjezdovkách neumím.
Ale sama se nedokopu. Bohužel nikdo v mém širokém okolí nechce a neumí... takže letos ani loni jsem běžky zpoza skříně nevytáhla. Přitom když se povede hezký zimní den, modrá obloha, jiskřivý sníh, bezvětří, a žádné velké davy jako v Jizerkách kolem Bedřichova (tam se skoro nedá, furt aby člověk někomu uhýbal ze stopy), tak to vůbec není špatné. No jo, no...
Petardice — #17 To je moje šeltička Alwin. Šel statečně s námi, i když se mu na tlapkách dělaly námrazky a neustále se zastavoval, aby si je vykousal.
Já, zarputilá nelyžařka, jsem začala lyžovat až v dospělosti - k lyžím mě přivedl manžel. Lépe řečeno - první společné vánoce jsem našla pod stromkem vybavení na sjezdovky i běžky. Musím říct, že první běžkování bylo celkem v pohodě, ale druhé (na zmrzlém sněhu, plném hlubokých stop) nezachránilo ani to, že jsem měla "zapřaženou" dobrmanku, která mi pomáhala. Od té doby jsem na běžky nevlezla
Ovšem sjezdovky, to je jiná, ty mě oslovily podstatně víc 
Ale docela by mě zajímalo, copak je to na fotkách za šeltičku?
mio — #14 macamala — #6 A co tohle?
mio — #14 jenom aby si jeste nepritahly kamose tropicky pavouky....
Alka1 — #4 to jsou ale roztomilounký berunečky, ale až nám zas budou útočit koncem léta jejich asijský mutanti na náš balkón v hejnech čítajících několik stovek kusů, to budou lítat tečky vzduchem..
enka1 — #2 no tak tebe lehkou jak pírečko -to by se to táhlo..Na mě by se každej vykašlal..
Mám ráda sjezdovky i běžky a když není sníh, tak kolo. Ale děsně mě štvou koňaři, kteří jsou schopni rozšlapat všechno, co jim přijde pod kopyta a je jedno, jestli je to běžkařská stopa nebo cyklostezka.
Určitě běžky
Sjezdovky mě nebaví. A co se týče těšení na jaro, nechci vám to nějak kazit, ale myslím, že zasněžit může ještě letos jak nic. Pamatuju si, že loni před státnicemi jsem měla celý březen stáž a celou dobu docela hustě sněžilo, ani jsme s dětmi nechodily ven
Hezky bylo až poslední březnový týden.
DanaD: Nevkusné
Alka1 — #4 no ale zase vylezou hmyzaci a pavouci tak pozor, at nedopadnete takhle ...
3.den
4.den
5.den
6.den
9.den
10.den
Dante Alighieri — #1 To jsem si ještě do nedávna myslela taky, ale jak se říká: nikdy neříkej nikdy.
A nejdůležitější na tom je, s kým na ty běžky vyrazíte.
krásné fotky, takovej terén na běžky by mě taky lákal, hezky rovinka nebo pozvolný sjezdík a ten les kolem krása !
Na běžkách leda po absolutní rovince a nejlépe stále rovně
Nechápu, jak někdo může jet na běžkách z kopce a ještě k tomu do zatáčky
Včera jsem koukala na ZOH a zatímco u sjezdařů mám pocit, že "na tom přece nic není"
, tak u běžkařů fakt nechápu