Už se Vám stalo, že ačkoli jste byli o své pravdě pevně přesvědčeni, po čase jste zjistili, že je vše jinak? Nebo jste sami někoho pracně vyváděli z jeho omylu? Nutriční terapeutky z Poradenského centra Výživa dětí denně konzultují zásady zdravé výživy dětí s rodiči, kteří opakují stále stejné chyby a drží se zažitých, ale chybných názorů. Které jsou ty nejčastější?
1. Nízkotučné potraviny jsou prevencí nadváhy, děti je proto musí jíst odmalička
Maminky se často bojí, aby jejich dítě nepřibralo. To je v době, kdy se stále hovoří o vzrůstající obezitě, pochopitelné. Odmalička svým dětem proto dávají nízkotučné potraviny a pokrmy připravují prakticky bez tuku. Pro zdravou výživu dětí ale není dobré, pokud v ní tuky zcela chybí, protože je děti potřebují nejen jako zdroj energie, ale také pro správný růst a vývoj, využití vitaminů rozpustných v tucích nebo pro tvorbu některých hormonů.
Není vhodné tuky z dětského jídelníčku zcela vyloučit. Místo nízkotučných nebo odtučněných by měli rodiče vybírat pro děti raději polotučné výrobky. Na mazání nebo do teplé kuchyně je třeba upřednostňovat rostlinné tuky a produkty z nich (např. margaríny jako je Rama apod.) před živočišnými.
2. Máslo je přírodní, proto je pro děti vhodnější než margaríny
Pro výrobu másla i margarínu se používají přírodní suroviny – pro máslo mléko a pro margaríny rostlinné oleje. Technologická výroba margarínů není „syntetičtější“ než výroba másla a liší se jen ve vstupních surovinách. Oproti máslu obsahují margaríny také nenasycené mastné kyseliny (některé z nich jsou tzv. esenciální, to znamená, že si je naše tělo nedokáže vyrobit a musíme mu je dodávat stravou), které jsou nezbytné pro zdravý růst a vývoj dětí.
Rostlinné tuky včetně margarínů by v dětském jídelníčku měly tvořit 2/3 z celkového příjmu tuků. Zbývající 1/3 připadá na tuky živočišné včetně těch, které jsou obsaženy v mase, uzeninách, mléce, mléčných výrobcích a vejcích. Na klasické máslo už tudíž nezbývá „místo“.
3. Sladkosti do dětského jídelníčku v žádném případě nepatří
„Nejsladší, co mé dítě ve svém životě poznalo, je banán,“ oznamují nám často hrdí rodiče. Bohužel však i u sebelépe hlídaného dítěte přijde chvíle, kdy pamlsky pozná. Pokud je dítě ochutná, určitě si je velmi snadno oblíbí. Co nastane poté, jistě všichni tuší – dítě se pokusí sníst všechny pochoutky, které budou v jeho dosahu, a jen velmi těžko mu vysvětlíte, proč si jeho kamarádi mohou pochutnávat na bonbonech, sušenkách či čokoládě, a ono jediné nesmí.
Daleko vhodnější než striktní zakazování pamlsků je naučit děti se sladkostmi správně zacházet. Do zdravého dětského jídelníčku totiž sladkosti patří, ne však denně. Vhodné je zvolit například sušené ovoce, u větších dětí oříšky, cereální tyčinky či čokolády s vysokým podílem kakaa.
4. Čím více vlákniny v dětském jídelníčku, tím lépe
Odborníci často upozorňují, že množství vlákniny v našem jídelníčku není dostačující. Vláknina je vhodná z řady důvodů – pomáhá předcházet trávicím obtížím, zejména zácpě, je vhodná v prevenci rakoviny tlustého střeva, nadváhy a obezity a celé řady dalších onemocnění. Dospělým se proto doporučuje zkonzumovat za den 25-30 g vlákniny. Tímto pravidlem se řídí i rodiče, zvláště v případě, kdy jejich dítě trpí zácpou. U dětí je ale situace jiná a přílišné množství vlákniny jim může uškodit. Pokud totiž má dítě ve stravě vlákniny příliš a zároveň má dostatek tekutin a věnuje se aktivnímu pohybu, může trpět průjmy (vláknina urychluje střevní pasáž). V opačném případě, kdy dítě bude mít ve svém jídelníčku velké množství vlákniny a současně bude málo pít a nedostatečně se pohybovat, může trpět bolestmi břicha, nadýmáním a mít zácpu. Trávicí systém malých dětí totiž ještě není na větší množství vlákniny připravený.
Ke stanovení denního doporučeného množství vlákniny pro děti můžeme použít jednoduchý výpočet: věku dítěte v letech + 5 gramů = doporučené denní množství vlákniny pro dané dítě.
5. Mé dítě má nadváhu, musím mu nasadit přísnou redukční dietu
Počet dětí s nadváhou a obezitou se v posledních letech stále zvyšuje. Nemůžeme se proto divit, když se maminky rozhodnou vzít situaci do svých rukou a „nasadí“ dítěti tvrdou redukční dietu. Většinou ale dojde k tomu, že zcela vyloučí některé skupiny potravin (například tuky) a každé denní jídlo prokládají zdravotními přednáškami o tom, jak potomek musí držet dietu, aby zhubl a nebyl nemocný. Takto živené dítě ve své stravě nemá dostatek energie a potřebných živin, takže trpí jeho tělo. Zároveň ale tyto děti bývají často terčem útoků na svou hmotnost ze strany rodiny a mají zakázány veškeré své oblíbené pamlsky – trpí tedy i po stránce duševní. Tak dochází k tomu, že dietu poruší a hoduje tajně, nebo vezme svou novou životní roli tak vážně, že si vypěstuje některou z poruch příjmu potravy.
Je dobře, pokud se rodiče rozhodnou situaci s hmotností svého dítěte řešit. Dietu a potřebu zhubnout by ale neměli před dítětem neustále opakovat, ani jej nelitovat a hlavně – sami by se měli stravovat tak, jak chtějí, aby se stravovalo jejich dítě.
Autorka nutriční terapeutka
Poradenské centrum Výživa dětí
www.vyzivadeti.cz
800 230 000
Nový komentář
Komentáře
Mně to připadá spíš jako reklama na Ramu o obchody s bioptravinami...
margarín v žádném případě.příklad:v Dánsku je velký podíl tuků ve stravě tvořen margaríny.je tam největší počet propuknutí crohnovi nemoci.Byla to jedna z prvních věcí, které mi po diagnoze v nemocnici zakázali.
No, sladkosti teda občas jo, ale margarín teda opravdu ne