Odedávna nás provází zažité pověry a mýty o jídle. Jsou ale založené na pravdě, nebo jsou to jen nesmyslné fámy? Skutečně se po ovoci nesmí pít? A jak je to se zdravými tuky? Přečtěte si několik nejrozšířenějších „pravd“.

Mýtus: Po 17. hodině se nesmí jíst
Pravda: Není to úplně přesné tvrzení. Obecně se doporučuje nejíst dvě až tři hodiny před spaním. Pokud se tedy nechystáte na kutě po večerníčku, klidně si dopřejte večeři o hodinku později. Jiná věc je, jak má večeře vypadat. K večeru je spotřeba energie menší, tudíž má tělo tendenci ukládat přijatou energii do tuků.

Večeře by tedy neměla být příliš tučná a měla by obsahovat méně sacharidů. Poslední „větší jídlo“ by mělo přijít mezi pátou a šestou hodinou večerní. Chodíte-li spát později, není vyloučena druhá večeře, ta by ale měla být lehká a malá. Ideální pro druhou večeři je zelenina. Ovoce a také některé druhy zeleniny obsahují sacharidy, proto se jejich konzumace ve večerních hodinách nedoporučuje.

Mýtus: Tuky jsou nezdravé
Pravda:
Jen některé. Tuky hradí podstatnou část celkové energetické potřeby organismu. Je nezbytné, aby byly alespoň v minimální míře přítomny v každém jídle - jsou důležité pro vstřebávání vitaminů. Tuk propůjčuje pokrmům charakteristickou příchuť. Malé množství rostlinných tuků (nejlépe olejů) je zdraví velice prospěšné.

Rostlinné tuky jsou zdrojem nenasycených mastných kyselin. V krvi nám koluje několik desítek typů tuků, a právě na jejich vyváženosti záleží, zda cévy zůstanou zdravé. Je také nutné, aby náš jídelníček obsahoval alespoň malé množství tuků živočišných.

Mýtus: Pití zabrání kolapsu z horka
Pravda:
Alespoň částečně se dá případným komplikacím vyhnout řádným dodržováním pitného režimu. Podle lékaře poradny zdravého životního stylu Luboše Pokorného jsou nejvhodnější nápoje na bázi vody, nesladké a neperlivé, jako například ovocné čaje, zelený čaj, voda nebo ředěné méně sladké šťávy.

Naopak vyhnout by se lidé měli kávě, černému čaji, alkoholickým nápojům, mléku, protože tyto nápoje organismus odvodňují. Sladké a perlivé nápoje jsou také nevhodné. Příjem minerální vody by neměl přesáhnout litr za den. Ideální množství je půl litru.

Příjem tekutin by podle Pokorného měl být rozdělen do častých dávek o 150 ml v jedné porci. Celkem by se do těla mělo dostat 2,5 až 4 litry tekutin. Dohlížet na pitný režim je nutné hlavně u starších lidí, kteří na rozdíl od dětí často nemívají pocit žízně a jsou navíc ke kolapsům náchylnější.

Mýtus: Po jídle se nesmí do vody
Pravda:
Ano, nesmí. Zejména v těchto měsících se lidé nejvíce vydávají k vodě. U vody ale člověku pořádně vytráví a vydatná svačina přijde vhod. Ale pozor! Je dobré vědět, že do vody skutečně není správné chodit těsně po jídle s plným žaludkem.

Po konzumaci většího množství jídla je třeba počkat minimálně jednu hodinu. Důvod je prozaický. Srdce a vlastně celý organismus je zaměstnán zpracováváním přijaté potravy. Proto se při plavání s plným žaludkem tělo velmi rychle unaví, a vy se tak vystavujete riziku utonutí.

Mýtus: Po ovoci se nesmí pít
Pravda:
Ne po každém. Některé ovoce můžete „spláchnout“ douškem vody bez obav. Ale zejména se nedoporučuje pít po peckovitém ovoci, zvláště třešních. Je to z důvodu jejich kvašení v zažívacím traktu a následné nevolnosti s průjmem, případně zvracením.

Je to ovšem individuální. Někdo může trpět, jinému pití po třešních nemusí udělat nic. Přesto je vhodné po „rizikovém“ ovoci hodinu počkat, než se napijete.

Říkává se také, že po chlebu se práší z nosu. My sice víme, že se nepráší, ale nevíme, kde a proč takové pořekadlo vzniklo. A bohužel nám na to neodpověděl ani jeden z oslovených odborníků na výživu.

Ptám se proto vás, milé ženy-in: Proč se říká, že se po chlebu práší z nosu? Jaká další tvrzení o jídle znáte? Jsou pravdivá? Je něco, co byste chtěla o jídle vědět?

TÉMATA:
ZDRAVÍ