Měníte zaměstnání? Zkrachovala vaše firma, kde jste dlouhá léta pracovala a znala kolegy téměř jako členy své rodiny? Bojíte se, co vás čeká? Jak se budete zamlouvat novému „potencionálnímu“ šéfovi? A zaměstná vás vůbec?
Měníte zaměstnání? Zkrachovala vaše firma, kde jste dlouhá léta pracovala a znala kolegy téměř jako členy své rodiny? Bojíte se, co vás čeká? Jak se budete zamlouvat novému „potencionálnímu“ šéfovi? A zaměstná vás vůbec?
První návštěva v „budoucí“ firmě, kde se ucházíte o práci, je hodně důležitá. Může dokonce ovlivnit váš budoucí život. Vybavte si proto všechna pravidla, jak vystupovat, která aspoň jakž takž znáte, srovnejte třas kolen a vyrazte…
Oblečení
Pro personalisty či samotného šéfa je důležitý už první dojem. Proto si nejprve vyberte vhodné oblečení. To je velmi důležité a mnohdy bývá i rozhodující. Nejprve si přivstaňte, abyste vybírali s rozvahou. Určitě zpátky do skříně (na křeslo) vraťte džíny, byť to nejsou ty, ve kterých jste se včera – dokonce s předstihem a včas – vrátili z oblíbené hospůdky.
Zvolte střízlivé, decentní, solidní oblečení a doplňky, nezapomeňte ani na úpravu vlasů. A protože nestíháte kadeřníka, o něco si přivstaňte, aby i make-up byl dokonalý a ne jen načmáraný ve spěchu u zrcadla na poslední chvíli kdesi ve výtahu či v autobuse…
Líčení zvolte nenápadné a jemné, nikoliv jako do nočního podniku (co kdyby vás uváděla blonďatá sekretářka, která se bude k vašemu skoro budoucímušéfovi až příliš důvěrně naklánět a její štiplavé poznámky budou evidentně určeny vašemu zevnějšku). Muži zvolí kvalitní deodorant, ženy lehčí parfém. Samozřejmě budete mít upravené nehty a žvýkačku vyplivnete ještě před vrátnicí…
Včas a v klidu
Do „budoucího“ zaměstnání dorazte včas, rozhodně s takovou časovou rezervou, která umožní důstojně vstoupit do správné místnosti a v ten správný čas. Žvýkačku už naštěstí nemáte, a tak bez problémů můžete zdravit všechny kolemjdoucí, které na chodbách i v přijímací místnosti potkáte. Pozor na servilnost!
Naposledy se zkoukněte v zrcadle – knoflíček u krku zapnut, kravata utažena, zip u kalhot zatažen, botky nezablácené, nos přepudrovaný a sukně skasaná a –a můžete vstoupit. Nikdy už nebudete mít šanci udělat lepší první dojem. Hlavně musíte nasadit úsměv od ucha k uchu!
Tajný trik
Dobře si zapamatujte jména členů přijímací komise a v průběhu konkursu je používejte. Účinek je zaručený! Mimochodem, pokud jste kuřák, raději nekuřte, i když členové komise (či jeden jediný člen = předseda = šéf personalistiky = majitel firmy) budou kouřit, a i vám nabídnou!
V průběhu pohovoru se usmívejte,jinak výrazně negestikulujte, aby vaše nervozita nebyla nápadná. V ruce stále cosi žmoulejte– tužku, kapesník… Vhodný není ani hřeben, ani lžička, ani rtěnka, Tužkou si totiž jakoby můžete psát poznámky!
Posez
Způsobů, jak se posadit je několik. Poloha při sezení o nás totiž mnohé vypovídá, aniž by nás to těšilo.
Sedící dáma by měla mít kotníky i kolena u sebe, případně si může přehodit nohu přes nohu, ale nevyzývavě. Pozor! Křeslo je zrádnější než židle – nemůžete si do něj lehnout, i když vás to svádí. Proto usedněte co nejvíc dozadu a seďte vzpřímeně!
Konverzace
Abyste alekvůli oblečení a správnému usednutí nezapomněli, proč tu vlastně jste! Co a jak říci? Nikdy není na škodu si doma před zrcadlem nacvičit své vystoupení! Vyzkoušejte si celou mimiku i s gesty. Budete se pak cítit mnohem jistější a nebudete dělat chyby!
Konečná
Na závěr pohovoru neskákejte členům komise do řeči a případné dotazy typu: „Dostanu auto?“, „Jaký je telefonní kredit?“ a samozřejmě „Kolik mi dáte?“ si nechte až na závěr pohovoru.
Mimochodem, velmi příbuzná pravidla platí i pro jakékoliv přijímací zkoušky, ač se při nich neptáte, covám univerzita – snad vyjma koleje a ubytování – může poskytnout.
Přijímací pohovor VŽDY končí personalista (osobář/ka, šéf/ka či majitel/ka firmy), nikoliv uchazeč!!! I kdyby se mu někdy hodně nechtělo…
Zdroj: Etiketa
Udělala jste někdy nějaké pořádné faux pas? Za co se nejvíc stydíte? Připadá vám přijímací pohovor nedůstojný?
Nový komentář
Komentáře
Jsem ráda,že takovéto pracovní pohovory absolvovat nemusím - tedy alespoň zatím.....práce mne baví a doufám,že vytrvám
dispecerka — #7 Nadnárodní a zahraniční firmy dělají takováto výběrová řízení zcela běžně. Je to jejich zvyklost a pro našince nezvyk, jelikož obsah VŘ se na žádné škole neprobírá. Japonci a jiní Asiaté by nevzali jen tak někoho ze známosti. To je specialita českých a slovenských šéfů, hlavně na úřadech.
Ještě, že už jsem v důchodu a na podobné pohovory nemusím, asi bych se neuživila, nejsem ani flexibilní ani kreativní a nemám ksicht a postavu modelky.
Podobná zadání znám, většinou se však v úvodním textu dočtete, že se máte přesunout k poslednímu úkolu a ten splnit jiným způsobem. Lidi nečtou, hrnou se dopředu k "opravdové práci" i když vlastně ve skutečnosti neví, co se po nich chce.
peetrax — #24 To mně jo, několikrát jsem konkurs radši zkazila, když jsem měla pocit, že je velmi pravděpodobné, že by mě mohli vzít a mně se tam prostě nelíbilo.
Ono je něco jiného ale, když člověk práci má a jenom shání lepší, pak si prostě může vybírat. 
A něco jiného je, když práci nemá a potřebuje. Pak jsem třeba zkusila i to, co jsem věděla, že neskousnu.
A stejně nakonec neskousla.....
verlit — #16 soukromá firma nejspíš ne, ale ve státní správě se to děje dnes a denně
Francaise — #14 když jsem sháněla práci, tak se mi nikdy nestalo, že bych byla ráda, že mě nevzali...
Francaise — #14 Proč?
Rikina — #19 Stavba věže z papíru je docela oblíbená u pohovorů a vypovídá o mnohém - například o tom, jak je člověk trpělivý, jak je pečlivý, jestli se bude snažit pracovat rychle na úkor kvality nebo si naopak nedokáže práci rozvrhnout. Taky je vidět, jestli spolupracuje s ostatními, jestli se snaží, aby uspěli jako celek nebo prosazuje jen sám sebe, jestli naopak nechá "návrh" a dirigování společné stavby na ostatních, jestli se začne rozčilovat a hledat viníky v ostatních, když se jim stavba nepovede....při pohovoru můžete básnit o tom, jak jste klidný, nekonfliktní, týmový hráč atd., ale při takovémhle prostém cvičení je to vidět v praxi během pouhých pár minut.
Letos mám za sebou již 7 pohovorů, ze začátku jsem se docela bavila: mám v životopise 10 let praxe vedení účetnictví - na pracovní pozici: fakturace, skladové hospodářství a administrativa nemám dle personalistky jistého podniku dostatečnou kvalifikaci :-)).
Jinde mají požadavek SŠ/VŠ vzdělání, na pohovoru zjistíte že práce je tak náročná že by ji zvládla i cvičená opice, takže jako člověk s vlastním úsudkem, používajíc při práci mozek, nejste pro tuto pozici žádoucí...
tak asi hledají někoho, kdo bude schopen někam naložit palety - tak aby nebyl přetížen nebo nedotížen dopravní prostředek, bude ho schopen poslat správným směrem, přes to správné pohoří...
Byla jsem na podobném výběrovém řízení též u firmy ze země vycházejícího slunce. Také to bylo podobně zábavné, i když volili trochu jiné "kulisy" - trosečník na opuštěném ostrově, bludiště ale taky bylo, s obrázkama.
Místo palet byl objem nádrží... no zkrátka legrace náramná. Prošla jsem tři kola, a každé bylo o moc veselejší než to předchozí. Se slzou v oku vzpomínám na stavbu mrakodrapu z krabic, lepenky, krepového papíru, pomocí lepící pásky. Musel být kreativní, barevnej. Ovšem ve skutečnosti šlo o test organizačních schopností... asi. 
Nakonec jsme zbyly dvě, a vzali nás na prohlídku "továrny", abychom viděly, do čeho lezeme. 
No, při závěrečném duelu jsem raději nechala vyhrát svou soupeřku (po předchozí soukromé dohodě mezi námi dvěma - ona to místo opravdu potřebovala a byla ochotná skoro ke všemu, aby ho dostala, já ne). Dosud toho nelituji, že jsem byla až druhá. 
Dobře jsem se nad článkem bavila...
přesně vím o čem autorka psala. Bydlím v Kutné Hoře a také jsem jednoho krásného dne absolovovala tento pohovor ve výše uvedené společnosti v Kolíně. Jsem ráda že nejsem s těmito zkušenostmi sama a přeji všem těm, kteří tento příspěvek budete číst: "Hlavu vzhůru a nezapomeňte Na bludiště máte sedm minut, na palety minut osm a na hornaté masivy celých deset minut."
Jasně, vždycky když někdo ve výběrovém řízení neuspěje, protože se na danou pozici nehodí (což naprosto neznamená, že je celkově neschopný!), tak to musí být proto, že firma pořádá fiktivní výběrové řízení.
Může mi, prosím, někdo vysvětlit tu konspirační teorii, proč by to, proboha, nějaká firma dělala?!
Pořádání výběrového řízení není žádná zákonná povinnost a když bude někdo chtít přijmout svého kamaráda, tak ho prostě přijme. Ujišťuji vás, že je to podstatně levnější a rychlejší než pro "kohosi" pořádat rozsáhlá výběrová řízení "naoko".
To já "uspěla" u anonymních výběrových řízení. IQ test, všeobecné znalosti i odborné znalosti a osobní přístup ke kolektivu... ano i toto všechno se dá zkoumat u personální agentury. Uspěla v úvozovkách, několikrát jsem totiž postoupila do nejužšího kola. Pěkně to zvedne sebevědomí, když vidíte mladé ctižádostivé dravce, kteří vypadnou. Ovšem potom si přijde na výběr a z těch posledních čtyř si předi nevyberou 54letou ženskou.
Jsou ale také konkurzy přímo ponižující, to jsou ty zástěrky, kde už dopředu mají vybráno. Mimo jiné mám kurs nonverbální komunikace a toto je velice čitelné. Navíc, když daná uchazečka totálně zkazí matematický test a přesto postupuje bez škrábance.
A třetí konkurz... z toho jsem nedávno odešla. To je skrytý reklamní. Na začátku poskytnete svoje kontaktní adresy, souhlasíte se zasíláním informací a potom vyslechnete přednášku o produktech dané firmy a jejich jedinečnosti. O pracovním místu už není ani řeč. I to se stalo.
Já myslím, že pracovat ve velkém koncernu země vycházejícího slunce není zase takové velké terno
, pisatelka by se měla spíš radovat, že ji nechtěli. 
Zaměstnavatelé jsou fakt divní. Místo, aby vzali člověka, který umí skvěle anglicky, vezmou člověka, který umí to, co je pro jejich firmu důležité, i když jeho angličtina není příliš dobrá.
Holt se autorka hlásila na místo, kde její zkušenosti nepotřebují a potřebují jiný typ myšlení než ona může nabídnout. Někde jinde po ní mohou hrábnout všemi deseti.
téma : konkurzy, pracovní pohovory, a výběrová řízení- to by jsem si přála na ženě in. cz .Diskutujících , i čtenářek by bylo zaručeně dost...
Utechou autorce muze byt, ze zije v nejhezcim meste v CR.
Eva_Fl — #1 zrejme na nic, maji proste nejaky typ prijimaciho rizeni, vpodstate se nic nestalo - autorka nevyhovuje jejich predpokladum a nic na tom nemeni ani to vcem vsem je jinak dobra