Šárce je v současné době třicet let a uvědomuje si, že to, že je doposud sama, je především vina jí samotné. Nedává mužům příliš času, aby se mohli projevit. Buďto v jejích očích na první dobrou obstojí, nebo musí jít o dům dál. Většina známostí tak končí ještě rychleji, nežli začala.

Vím o sobě, že jsem, co se výběru muže týče, dost náročná. Na druhou stranu si říkám, že čím více z bodů mého seznamu daný muž splní ihned, tím menší je později šance, že by nám vztah nevyšel. Proto bedlivě sleduju, jak se po dobu našeho rande chová, a když v mém testu neobstojí, další rande se bohužel (pro něj) nekoná. Potřebuji tedy, aby se jednalo o vzdělaného člověka, který se umí vyjadřovat, dokáže mě rozesmát, sportuje, má vřelý vztah se svou rodinou a úspěšnou kariéru. Můžete si myslet, že si jenom zbytečně vymýšlím a že na oplátku nemám co nabídnout, ale já nejsem pokrytec. Nepožaduju od mužů to, co sama nemám či nedělám.

65bb71e1c251fobrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Po řadě neúspěšných rande pak ale přišlo na řadu jedno, při kterém Šárka konečně doufala, že by mohlo vyjít.

Běžně se mi stávalo, že za mě muž nechtěl zaplatit útratu, nebo že byl k smrti nudný. Jiný zase celou dobu mlel jen o sobě a další nadával na svého otce. Jak by takový asi pak respektoval svého tchána? Byla jsem z toho všeho už strašně unavená, když v tom se objevil Jiří. Přestože na vzhledu mi až tak moc nezáleží, Jirka vypadal velice dobře. Na schůzku přišel v domluvený čas a v restauraci za mě neváhal zaplatit. Jeho vtipy nebyly otřelé, a když mluvil o své práci, nabyla jsem dojmu, že je skutečně kapacitou ve svém oboru. Strávili jsme společně celý den a já byla nadšená. Protože jsme oba bydleli stejným směrem, nakonec jsme spolu jeli domů autobusem. Já si sedla k okénku a on si sedl vedle mě na sedadlo směrem k uličce. Když na další zastávce přistoupilo dalších deset lidí, byl už autobus narvaný k prasknutí a většina nově příchozích už si nesedla. Byla mezi nimi i jedna starší paní, sotva se držela na nohou. Čekala jsem, že ji Jiří pustí na své místo, ale k mému obrovskému překvapení se tak nestalo. Poprosila jsem ho tedy, jestli by se se mnou nevyměnil. Když se přisunul k okénku, pustila jsem paní sednout vedle něho a na další zastávce znechuceně vystoupila, aniž bych se s ním vůbec rozloučila. Tomu muži chyběla úplně primární slušnost a respekt ke starým lidem. Bojím se, že už na světě snad není muž, který by za to vůbec stál,“ ukončuje Šárka zoufale.

Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.

Zdroj info: Respondentka Šárka