Myšička šla na ples ve dvojici, zatancovala si ve dvojici, najedla se ve dvojici a utekla... sama. Sladké hříchy mládí... ale ještě, že existují dobří kamarádi. Více se dozvíte v dalším „útratovém“ příspěvku.

Dobrý den redakce,

Dnešní  téma ve mně vyvolalo také vzpomínku. Dnes se jí směju, ale tehdy mi bylo do breku. Chodila jsem s klukem, který měl hluboko do kapsy, ale já v té době vlastně také. Bylo mi sedmnáct, studovala jsem, rodiče neměli moc peněz a podle toho vypadalo i moje kapesné. Stačilo tak na cigára (samozřejmě tajně kupované a ještě tajněji kouřené) a potom ještě na pakl žvýkaček. V létě to s penězi šlo, to byla sem tam nějaká brigádka, ale v zimě nic.

No a tento můj kluk mě jednou v zimě pozval na ples. Narvala jsem na sebe šaty z tanečních, kabelku jsem si půjčila od kamarádky, boty poskytla sestra a malé „útratné“ tatínek. Opravdu malé, protože když prý jdu s klukem, tak peníze nepotřebuji. To se ale tatínek spletl.

Vstupné kluk „zatáhl“. Ples se konal na kulturáku, nahoře v sále se hrálo umtataumtata, většinou starší osazenstvo, dole „ve sklepě“ byla vinárna pro mladé. Do té jsme po pár skocích umtataumata zamířili i my dva. A že nám po těch polkách pěkně vyhládlo, dali jsme si dole ve vinárně večeři, no večeři – tedy spíše klasiku, smažák, hranolky, tatarku. A pak ještě kafé, flašku vína, druhou flašku…, můj doprovod poroučel, jako by mu to tam patřilo. Asi při třetí flašce z něj vylezlo, že nemá tolik peněz. A já snad ano? Chudá studentka s pár drobnýma v kapse? Pohádali jsme se, proč jsme tam vlastně vůbec šli a já pak utekla na záchod…, a z toho záchodu rovnou domů. Nechala jsem ho tam napospas osudu.

Jak jsem se později dozvěděla, zatáhl to nakonec jeho kamarád. Jen teď nevím, jestli se před tím kamarádem mám stydět víc já nebo ten „můj bývalý“.

_________________

Myšičko, tak až toho kamaráda potkáš, pozvi ho na oplátku na smažák ty. Jen tě asi bude stát mnohem víc než v dobách, kdy ho za vás zatáhl před pár lety on)) Díky za příspěvek.

Saša

Téma dne 27. května 2011

Tématem dnešního vydání je útrata v restauracích, klubech, kinech, kavárnách, divadlech, zábavách a na řadě dalších míst. Nezajímá nás, kolik utrácíte (to nám může být samozřejmě úplně jedno), ale spíš kdo z vás platí. Jestli častěji vy, nebo váš partner.

  • Jestli vám přijde samozřejmé, že by měl platit muž (a je jedno zda ze svých či společných prostředků, jde o samotný proces placení)
  • Jestli vám je jedno, kdo dá číšníkovi peníze, zda vy, nebo partner
  • Jestli jste zažily nějakou trapnou nebo veselou historku u placení útraty
  • Jestli jste někdy odešly bez zaplacení :)
  • Na jaké krásné místo vás pozval váš partner
  • Jaká byla jeho (či vaše) největší útrata
  • a tak dále, a tak dále... životních příběhů je spousta.

Asi jsem ze staré školy, ale přijde mi divné, abych platila za svého partnera, byť bych na to měla. To bych mu ty peníze raději podstrčila tajně pod stolem a vyhnula se tak pro mě dost nepříjemnému pocitu. A naopak se neochudila o pocit galantnosti ze strany mého partnera.

Možná jste na tom podobně, a nebo také úplně jinak. Vaše příběhy a zkušenosti pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Jedna z vás obdrží dáreček - ale tentokrát ne pro sebe, ale pro svého milého - ať už přítele, manžela nebo slušně vychovaného syna, který za dámu zaplatí. :)

pánský dárkový balíček vlasové kosmetiky Attitude

tst