Děkujeme za příspěvek na dnešní téma od čtenářky s nickem Myše. Řeší se svými dětmi budoucí povolání, nebo ne?
Při zamyšlení kam až to dotáhnou moje děti mě napadá jediná odpověď: Jak to mám vědět?
Za mého dětsví mě naši dostrkali na SEŠ - dnes obchodní akademie s tím, že stejně nic jiného dělat nemůžu a nebudu. No, měli asi pravdu...Natolik mě vystresovali před přijímačkama - že ač jsem byla chytrá a připravená - totálně jsem to zvorala... Ale nakonec mě tam dostali, tak co.
U svých dětí budoucí povolání řešíme poměrně často.
Syn je nyní v prváku na střední škole - ten výběr, to vám povím, to byl boj... Nejdřív asi 3 roky byl přesvědčený, že bude kuchař, že půjde na hotelovku a pak se uvidí. Tenkrát jsem pracovala v hotelu, tak jsem ho vzala i do kuchyně to omrknout... Pak změnil názor.
V 8. a 9. třídě usoudil, že chce jít na střední policejní školu. Trval na tom neskutečně dlouho a nikdo mu to nedokázal vyvrátit. Chtěl tam i za cenu, že bude ve škole 350km od domova. Nakonec až po pohovoru se svou třídní učitelkou a poradcem pro volbu povolání - nejlepší učitelkou, kterou jsem poznala, změnil názor. Nyní studuje na SOŠ EU - obor Právní administrativa a chce pokračovat na Práva na VŠ.
Ale - COPAK JÁ VÍM? Třeba ho chytne toulavá a bude cestovat, třeba se na školu vykašle a bude kopat kanály... Ale co vám budu povídat - právník by se hodil... J
Dcera je na druhém stupni - tak je to zatím jenom o plánování a snech. Samozřejmě, asi jako každá holka, chce být chovatelkou koní a jokejkou... To asi neklapne, protože už dnes (12) měří 160cm a určitě ještě poporoste... Tak uvidíme, třeba bude modelka nebo popelář a nebo doktorka - prostě „COPAK JÁ VÍM?"
Každopádně ale - svoje děti se snažím v učení podporovat, pomáhat jim a trochu je nutit - jinak by samou leností strávili život u PC nebo ve stáji... A čekám, kam se budou chtít směřovat sami, pomáhám jim hledat informace, co která profese a škola obnáší, co můžou tím získat a co ztratit. A je mi opravdu jedno, jaký obor si zvolí - hlavně když budou šťastní.
Myše
Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.
To je asi nejdůležitější. A pokud se vaše dcera chce věnovat chovu koní, klidně může i se svou výškou. Na „zemědělce“ v Suchdole je obor chovatelství. Studovala ho moje neteř. Mimochodem také dlouhánka.
Už víte, čím chtějí být vaše děti, milé ženy-in? Jaké školy už mají za sebou? Mění často svá rozhodnutí? Nebo mají "jasno"? Máte vy jinou představu? Snažíte se ji dětem vnutit?
Jak jste to měla vy? Věděla jste, čím chcete být? Líbilo se to vašim rodičům, nebo vám to rozmlouvali? Splnilo se vám vaše přání, nebo vás život zavál úplně jinam?
Napište nám na: redakce@zena-in.cz
Nový komentář
Komentáře
Dante Alighieri — #2 To není možné, když tu zemědělku vystudoval můj synovec, nemůže být těžká. Moje neteř tam taky studovala ekonmický obor a vykládala, jak se tam jednoduše maturovalo, dopředu se vědělo, kde bude které číslo otázky ležet na stole....
poradce pro volbu povolání pozná,na co má dítě vlohy líp než rodiče
Ja bych nejradeji byla rentierka
A studovala bych a studovala a studovala... Vsechno mozny. A cestovala...
já tak možná zpěvačkou,knihovnicí.Ale nejvíc toužím být ženou v domácnosti.Manža říkal,že je to z oboru scifi
nadenica — #3 Tou jsem se narodila! Leč nemění to nic na tom, že jsem ve 40 zjistila, že jsem vlastně nechtěla být ničím nebo někým.
OlgaMarie — #1ani prezidentkou zeměkoule???
moje mamka chtěla z bráchy kosmonauta, ale Gagarin byl lepší student, tak šel brácha na zemědělku
Moje ségra vystudovala chov koní v Benešově, je to ale nejtěžší škola v kraji - horší než gympl. Pravidelně měla půlka třídy v pololetí několik koulí, lidi pravidelně na propadnutí. Opravdu šílený studium.