Jadwiga (Hedvika) byla polská královna, která se narodila v roce 1374 v Budíně jako dcera Ludvíka z Anjou (1326-1382), uherského a polského krále. Francouzský přídomek z Anjou zdědil Ludvík po svém otci, uherském králi francouzského původu Karlu Robertu z Anjou. Na polský trůn měl ale nárok coby syn Alžběty Polské z rodu Piastovců, manželky Karla Roberta. Vlastně obě babičky budoucí polské královny Jadwigy byly polské princezny, takže z genealogického hlediska vlastně měla více polské krve než kdokoli jiný.

ja1.jpgFoto: Jadwiga od Marcella Bacciarelli
Marcello Bacciarelli, Public domain, via Wikimedia Commons

Uherský a polský král Ludvík nezplodil žádné syny, ale jen čtyři dcery, z nichž dvě zemřely v dětském věku. Dospělosti se dožily jen Marie a Hedvika. Starší Marie Uherská byla zasnoubena a posléze provdána za Zikmunda Lucemburského, což byl skvělý tah jeho otce, mistra sňatkové politiky Karla IV. Ale původně mělo být všechno jinak. Marie se Zikmundem měli vládnout v Polsku a Hedvice od dětství zasnoubené s Vilémem Rakouským z rodu Habsburků měl připadnout uherský trůn.

kska.jpgFoto: Vladislav II. Jagiełło
Ksawery Pilati (1843-1902), Public domain, via Wikimedia Commons

Jenže silná polská šlechta byla zvyklá panovníkovi do všeho mluvit, a tak aby Ludvík zajistil dceři následnické právo, musel si ji předem naklonit osvobozením od daní. Po Ludvíkově smrti ale polská šlechta odmítla Zikmunda s Marií a vybrala si jako novou polskou královnu Mariinu mladší sestru Hedviku, která v Polsku přijala jméno Jadwiga.

Hedvika-Jadwiga byla ve věku deseti let v Krakově korunována jako Hedwig Rex Poloniae (Hedvika, polský král) a nikoliv Regina Poloniae (polská královna), aby se zdůraznilo její právo vládkyně. Na žádost šlechty zrušila zasnoubení s Vilémem a jako dvanáctiletá se provdala za šestatřicetiletého litevského knížete Jogaila (polsky Jagiełło). V té době byla Litva ještě jako jeden z mála evropských států pohanským státem. Podmínkou svatby s Jadwigou bylo přijetí křesťanství. Jagiełło nechal se pokřtít a přijal jméno Vladislav. Tak se vlastně dostali Jagellonci na polský trůn. A obě země Litva a Polsko se spojily v personální unii s názvem Polsko-litevský stát. Vznikla nová mocná říše, která se mohla měřit s řádem německých rytířů.

ja2.jpgFoto: Přísaha královny Jadwigy
Józef Simmler, Public domain, via Wikimedia Commons

Jadwiga byla velice vzdělaná a uměnímilovná žena. Ovládala šest jazyků, založila v Krakově univerzitu, která se dnes nazývá Jagellonská univerzita. Většinu svého krátkého života se věnovala podpoře chudých, jimž věnovala velkou část svého osobního majetku.

Jadwiga byla více než deset let bezdětná, což podle kronik způsobilo konflikty mezi ní a jejím manželem. Otěhotnět se jí podařilo teprve koncem roku 1398. U příležitosti radostného očekávání začaly na královský dvůr chodit dary včetně stříbrné kolébky. První horoskopy předpovídaly syna v polovině září 1399. V červnu 1399 se však na Wawelu v Krakově narodila holčička, která dostala jméno Alžběta. Dobové zprávy uváděly, že se dítě narodilo předčasně. Radost byla veliká, ale předčasná. Novorozená holčička ve třech týdnech zemřela. A o čtyři dny později ji následovala i její matka královna Jadwiga ve věku pouhých 25 let.

hah.jpg
Foto: Náhrobek Jadwigy ve Wawelské katedrále
Poznaniak, CC BY-SA 2.5 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.5>, via Wikimedia Commons

Jadwiga a její dcera byly pohřbeny ve Wawelské katedrále v Krakově. Okamžikem smrti začala být Jadwiga považována za svatou a začaly kolovat legendy o dobrých skutcích, kterými posmrtně lidem pomáhá.
Když byl její hrob v roce 1887 otevřen, nejznámější polský malíř Jan Matejko specializující se na historická témata vytvořil na základě kosterních zůstatků  královnin portrét.
V roce 1997 se jí dostalo té cti, že ji papež Jan Pavel II. svatořečil…

jaja.jpgFoto: Jadwiga od Jana Matejko
Jan Matejko, Public domain, via Wikimedia Commons

 Na našem webu jste si mohli přečíst:

Zdroj info: Lynn Santa Lucia: Ženy, které změnily svět, 2011

Reklama