Tak zhruba každý má představu, jak naše prababičky prožívaly Štědrý den… A jestli ne, tak některé z nich vám připomenu – některé zvyky si můžeme klidně oprášit:

 

Štědrý den byl dnem postním. Čili „když to vydržíme – celý den – nepapat – tak uvidíme zlaté prasátko… (možná bude mít i ty žuby žahnutý nahóru).

Tento zvyk je moc fajn, ale to bychom se nesměli večer přejíst řízky, majonézovým salátem, chlebíčky, chuťovkami a celé to zapíjet vínem a kávou a prokládat cukrovím. To by nám bylo hódně těžko.

 

Ráno se všichni umyli ve studené vodě ze studny, aby zůstali zdraví.

Studená ranní sprcha rozhodně nemůže uškodit.

                 

Celý den se nesmělo prát prádlo, hlasitě mluvit a ani hrát karty. Vše se podřizovalo večernímu vrcholu dne. Ten začínal modlitbou.

Hojnost na stole zajišťovala tradiční polévka štědračka, kde bylo vše, co dům dal. Luštěniny, brambory, zelenina, houby a pohanka.

Chodů na stole mělo být devět, protože to naši předkové považovali za šťastné číslo. I v té nejchudší domácnosti se o dodržení této tradice postarali.

Jednotlivé chody se ale lišily dům od domu: oplatka s medem a česnekem zaháněla nečisté síly a zajistila zdraví,  dále následovaly polévky a hlavním chodem býval černý kuba s houbami. Houby totiž jsou podle pověry nebeského původu a jistí svým konzumentům čipernost celý další rok.

Hodně známá je „muzika“, což je rozvařené sušené ovoce.

Na stolech nechyběla vánočka, jablečný závin, placky z tmavé mouky pokapané řepným sirupem (sirobem), ovoce, ořechy.

 

Některé z těchto starodávných pochoutek si lze dopřát i dnes. A bylo by to jistě příjemné zpestření.

 

Však dodnes se v některých rodinách krájí jablíčko, abychom zjistili, zda budeme celý rok zdraví, nebo se odlévá olovo, které ukazuje budoucnost.

 

Naši předkové nezapomínali ani na zvířata.

Kravám se dávala vánočka, koním slaný chléb. Houser a kohout dostávali po česneku, slepice po hrachu a koza jablko. Drobky se sypaly pod ovocné stromy, aby dobře rodily. Někdy se stromy pomazávaly zbytky kynutého těsta, to mělo také zajistit hojnost úrody.

 

Věřím, že ani dnes na své mazlíčky nikdo nezapomíná. Ale jestli je pro ně vhodný zbytek smaženého řízku, trochu salátu a navrch cukroví na ochutnání  - to asi ne. Když už se chceme s miláčky o něco podělit, tak zůstaňme alespoň u kousku šunky, masa nebo suché brambory. Anebo před Vánoci podpořit zverimexy a  pořídit jim jejich speciální pochoutky.

 

Ptáte se, kde je kapr ?

Náš tradiční kapr se stal štědrovečerní večeří až v 19. století. Podoba Vánoc, jak je známe dnes, je totiž záležitostí sotva několik desítek let starou. Vánoční dárky, ozdobený stromeček a bramborový salát je totiž vzhledem k dlouhé historii stále novinkou.

 

Ať je váš Štědrý den jakýkoliv – hlavně ať je pohodový a klidný…
TÉMATA:
DŮM A BYT