Tahle otázka mi vždycky vrtala hlavou. Ve svém okolí znám dvě ženy, které žijí samy, a přesto se jim podařilo „získat“ do péče malé dítě. Jak je to možné? Jsou za tím známosti, peníze, nebo ještě něco jiného?
Obě jsou vzornými a pečlivými matkami. Příroda jim odepřela mít vlastní miminko, přesto se jim podařilo vychovávat dítě, kterého se vlastní rodiče zřekli.
První z nich (Eva, 45) byla kdysi těhotná, ale potratila v sedmém měsíci a sama přitom málem přišla o život. Od té doby již nemohla mít vlastní dítě. Kvůli tomu se rozpadlo i její manželství, a tak svou lásku upřela ke dvěma pejskům z útulku. Když jsem ji pozorovala, jak se psy mluví a jak se k nim chová, říkala jsem si, jaká je škoda, že zrovna tahle žena nemůže být mámou.
Po čase jsem ji potkala s malinkou asi dvouměsíční holčičkou, kterou vezla v kočárku. Šťastnějšího člověka jsem dlouho neviděla. Věděla jsem, že se snaží získat dítě k adopci, ale nevěřila jsem, že by se jí to mohlo někdy podařit. Doslova zářila a dmula se „mateřskou“ pýchou, ale mně bylo žinantní se jí vyptávat na podrobnosti. Teď už jsou holčičce asi čtyři roky a vyrůstá obklopena láskou a něžnou starostlivostí, jakou by v „děcáku“ nikdy nedostala.
Druhou ženu – Martu neznám až tak dobře, ale od známých vím, že nikdy nemohla mít děti a nikdy nebyla vdaná. Přesto i ona vychovává dítě, které adoptovala jako novorozeně, a jak sama říká, teprve teď ve čtyřiceti získal její život smysl.
Věřím, že obě tyto ženy jsou báječnými a skvělými matkami a dají svým dětem vše, co potřebují, aby byly šťastné.
Ale jsou opravdu náhradními matkami, a ne „pouhými“ pěstounkami? Nedalo mi to a zavolala jsem do Střediska náhradní péče, kde mi ochotně odpověděla vedoucí sociální pracovnice Alena Vávrová
Může si žena samoživitelka osvojit dítě?
Podle Zákona o rodině mají sice přednost žádosti manželských párů, ale dítě si může osvojit i žena, která žije sama. Stále u nás přetrvává mýtus, že je to vyloučené, ale při splnění určitých podmínek to možné je. Pokud si žena podá žádost a projde odborným posouzením, při kterém se zkoumá nejen její charakter, sociální empatie, zdravotní stav, ale i finanční zázemí, pak není důvod, proč jí dítě nesvěřit. Vždycky je pro něj lepší, když bude vyrůstat v láskyplném prostředí, byť s jednou osobou, než v dětském domově.
Více na info@nahradnirodina.cz
Nový komentář
Komentáře
Je dobře, že to jde, alespoň jeden láskyplný rodič (a časme si třeba i najde partnera, takže může být rodina kompletní).
ale pokud vím, z ústavu člověk dostane dítě až půlroční(předtím ho může navštěvovat) a soud o adopci je až ve chvíli, kdy je dítěti rok. aspoň u známých, kteří adoptovali, to tak bylo.
Hlavně, že se najde někdo, kdo jim dá lásku.
Rikina — #11 Tyhle a tamty sociální dávky,mateřskou, rodičovskou apod. by měla dostat, pokud na ně bude mít nárok, stejně jako by dítě bylo její vlastní. Ale myslím, že při adopci jedním člověkem (tedy ženou) hrají roli i majetkové poměry, takže je pravděpodobné, že jí nárok na socální dávky nevznikne. I když nikdy nevíš, jak s e život zamotá.
S návratem do práce po rodičovské by to taky mělo být stejné jako u vlastních dětí - proč by měla být "bita" za to, že dítě neporodila, ale osvojila?
Proč ne?Nevadí mi ani když adoptují dítě homosexuální páry.
No, může, podle práva. Ale otázka je, jestli je to rozumné.
Když někdo z nejrůznějších důvodů zůstane na výchovu potomstva sám, tak mu nic jiného nezbývá, než to zařídit, jak nejlíp umí. Ale aby do toho lezl dobrovolně? To mi moc chytré nepřipadá. Vychovávat dítě sám, jeden člověk, bez jakékoli pomoci, to je sakra fuška, a to dítě to vnímá taky. O tom, že se tím někdy vytvoří nezdravá závislost, ani nemluvě. To jsou pak ty matky, co nedokážou akceptovat, že dítě vyrostlo a dospělo, protože je to přece jediný smysl jejich života... a přijde mi, že v takovýchhle případech, kdy si žena dítě osvojí, je to riziko vyšší, než když je to dítě její vlastní. Ale konec konců je to každého osobní věc, na co si troufá, a já osobně bych to z hlediska právního neřešila. Ovšem s tím, že taková dáma pak nebude mít žádné výhody a extrabuřty, že ponese za svoje rozhodnutí sama odpovědnost, a nebude brečet, že nezvládá, a že potřebuje tyhle a tamty sociální dávky, příspěvky na bydlení, že ji chudinku nikdo s dítětem nezaměstná atd. To si holt musí rozmyslet dopředu. 
átéčko — #9 To asi někdo "chytrý" přišel na to,že by se třeba mohly "nakazit" a být taky lesbicka zaměřené....
Ale zdůvodní mi někdo, proč nesmí mít děti lesbické páry?
RenataP — #7
OlgaMarie — #2 už vidím chlapa, jak si sám single v garsonce touží po pokakaným miminu a matlání mlíka i v noci po dvou hodinách...
....nakonec to dítě nebude vyrůstat se singl. Taková žena, která naplní svůj život a vyřeší svou psychiku jistě dokáže časem najít partnera a utvořit rodinu se vším všudy.
RenataP — #1 Naprosto souhlasím. Které dítě je na tom lépe - to, které má sice jen matku, ale pečující, milující, nebo to, které žije v úplné rodině, ale rodiče se hádají, někde dojde i na násilí.
urcite je lepsi, kdyz dite bude mit nejake rodice, kteri je budou milovat, nez aby nemelo zadne a bylona tom svete samo samotinke
takze jsem pro 
OlgaMarie — #2 Já jsem i pro homopáry, ale o tom tu byla řeč nedávno.
RenataP — #1 Myslím, že stejné právo má mít i muž.
proč ne?
Co je na tom divnýho?
Ty ženský do toho jdou jako samostatná jednotka, kdežto většina samoživitelek si kdysi myslela, že maj toho nej chlapa pod sluncem a ejhle, on jen plemenný hřebec....
pokud na to žena finančně má, pak proč ne. POřád lepší sama ženská, než rozhádaný pár.