Bavíte se s partnerem o tom, kolik chcete mít dětí? A máte stejný názor? Někdy totiž může být problém, když se názory partnerů na počet dětí úplně liší. Muži totiž většinou víc dětí nechtějí.
A tak jsou u nich doma na denním pořádku hádky o třetím dítěti. „Fakt mě to unavuje. Nevím, jak už mám Pavlovi říct, že třetí dítě opravdu nechci. Neustále mě přemlouvá, prosí, slibuje, že mi bude pomáhat, někdy i „vyhrožuje“, že když teda nechci já, tak si najde nějakou jinou. To snad nemyslí vážně, ale je fakt, že už jsem mu ve vzteku několikrát řekla, ať si na to třetí dítě najde nějakou jinou matku... Že já už teda třetí dítě rozhodně mít nebudu.
Na jednu stranu Pavla chápu, chtěl by syna. A který chlap ne? Mě to samozřejmě taky mrzí, že nemáme kluka, ale co s tím teď můžu dělat? Copak se to dá nějak ovlivnit? Prostě se nám narodily dvě holky. Pavel je miluje, což o to, ale stejně má pořád v hlavě, že chce ještě syna. A nedá mi s tím pokoj. Už o tom debatujeme asi tři roky a je to pořád stejné.
Chci mít taky svůj život
Na moje argumenty Pavel vůbec nereaguje. Nezajímá ho, že mi za rok bude čtyřicet a už se necítím ani na těhotenství, ani na péči o mimino, je mu jedno, že mě baví práce, kterou bych na pár let musela zase opustit. Ale hlavně - nechtěla bych se znovu vrátit k tomu, že budu zase tři roky (nebo víc) uvázaná doma, každý večer, celé dny, nebudu si moci zajít na pivo, když se mi bude chtít, nebo na kafe s kámoškou. Život s miminkem je prostě úplně jiný než ten, který mám teď. Tohle chlapi asi nikdy nepochopí!
Prožila jsem si v pohodě s dcerami celkem šest let. A bylo to krásné, nikdy jsem toho nelitovala. Věnovala jsem se jen jim, vařila jim zdravě, kreslila si s nimi, jezdily jsme si po výletech... Chtěla jsem jim dát to nejlepší, a myslím, že to vyšlo. Ale teď, když už jsou větší a tolik mě nepotřebují, mám konečně zase i nějaký svůj život, jsem taky žena, ne pořád jen matka. Navíc když vydělávám, máme víc peněz, takže můžeme jet v létě na dovolenou k moři, nebo můžu holkám koupit boty, aniž bych počítala, jestli mi stačí peníze.
Tohle všechno už jsem Pavlovi říkala mockrát. Tvrdí, že to chápe, ale stejně se vždycky zeptá, jestli si to nechci rozmyslet. Už nesnáším tu jeho větu: „Třetí miminko by ti hrozně slušelo...“ Ale žádné třetí prostě nebude. Vyřešila jsem to rázně asi před dvěma týdny - rozhodla jsem se pro antikoncepci (nitroděložní tělísko), aby to Pavlovi konečně došlo. Trošku se děsím chvíle, až mu to řeknu, ale musím. Svůj názor nezměním. A Pavel se bude muset smířit s tím, že se mnou syna mít nebude.“
Nový komentář
Komentáře
peetrax — #1 Proč by musel být chlap magor? Musí si oni dva udělat jasno...jestli chtějí či nechtějí, hlavcně chlap jestli chce kluka, nebo dítě
jakéhokoliv pohlaví.
když nechci tak nechci
martasko — #31 dostatečně nahlas
třetí moje dítě byla opět dcera
,to by manžel po Vás mohl chtít pořád
ještě nemám ani druhé, tak neuvažuji o třetím
marde — #7 Pět klukú,to tě obdivuji
Dimsy — #14 to já chtěla holčičku, u třetího syna jsem to vzdala
gerda — #23 PRÝ : Žena má být roztoužená a muž fyzicky unavený.
Nebo: Musí se trefit do přesné poloviny menstruačního cyklu +/- 1 den.
Znáte jiné rady, jak zaručeně zplodit syna?
Bébina — #24 Ale kde se vejde jedno, tak se druhé ztratí
Nechápu, proč se starší muži pokoušejí do třetice o syna, když s každým dalším rokem je pravděpodobnější, ze budou mít zase dceru. Hrozně jsem si přála mít dvě dcery, bohužel se mi to nikdy nesplní. Máme syna a partner nechce o dalším dítěti ani slyšet. Leda bych si snad našla jiného tatínka. Ale možná je to tak lepší, protože jedno dítě žádné dítě, dvě děti kupa dětí.
a jak by to zařídil, aby to byl kluk? Ruchadlo pod postel?? Vůbec se nedivím, že nechce třetí, už si mateřství odbyla a ve čtyřicítce aby pomýšlela na přechod, co pak s pubošem, když je ženské blbě s návaly, ne?
Možná jde o jakýsi pocit povinnosti zachování rodu. Dcery se vdají, změní jméno a rod vymře po meči, není-li syna, dědice.
Do určité míry to chápu, že to může někoho mrzet. Ale holt to je příroda, a zatím si syna jaksi objednat nelze. 
Se tady u těch článků vždycky docela rozčílim!
ozón — #3 No a? Bylo by to bolestivé poznání toho, jestli má svoji ženu jako milovanou partnerku nebo "pouhou" matku svých dětí. Mě takhle chlap opustil, protože jsem mu "nechtěla dát dítě". Nic lepšího pro mě nemohl udělat
Chtěla bych ještě taky jedno, ale to byl právě důvod k rozvodu. Ex manžel nechtěl a proto se rozvédl. Nechal mně doma samou s dvouletým Matyáškem a utekl od nás. On uplně zanevřel i na malého, a Já nechápu proč to byl důvod k rozvodu.
Měla jsem třetí dítě v 35-ti letech a první děti ve 20 letech a mohu potvrdit, že to je velký rozdíl. Kdybych se měla dnes rozhodnout, už bych asi třetí dítě tak pozdě nechtěla...
Muz taky chtel treti ditko k nasemu parku, ale okolo 35 jsme mela dost zdravotnich problemu. Ted uz jsem zase v pohode, ale je mi 40 a muzovi 48 a uz pred rokem jsem oznamila, ze uz o tom nema ani uvazovat. Vedel, ze mi tehotenstvi nedelaji zdravotne dobre a tak nijak netlacil, jen navrhoval. Ted uz mne miminka zase berou, ale desi mne mit v duchodu doma pubertaka... Pockam na vnoucata :-)
ten chlap je nějakej umanutej
,to je jak když něco vysvětluješ dítěti,taky nechce pochopit a prosazuje svou
Znala jsem jednu paní, která pocházela ze šesti sester, neb tatínek pořád chtěl syna.