Trošku smutný příspěvek o finanční závislosti na manželovi nám poslala čtenářka, která si přála zůstat anonymní.
Někdy je to těžké, když žena nemá vlastní příjem a je závislá na manželovi. Posuďte samy.
Jsem finančně závislá na manželovi. A moc, opravdu moc mi to vadí. Těsně po mateřské dovolené, se zaměstnáním na půl úvazku a s holčičkou, která velmi často stůně, jsem prostě ta, která do rozpočtu domácnosti nepřispívá tolik, kolik bych chtěla. A tak jsem závislá na tom, co mi přidělí manžel. Já vím, už jsem to mnohokrát slyšela z různých stran, že je třeba dohodnout se na nějakém lepším systému, přesto se mi to ale nedaří a velmi často musím partnerovi říkat o peníze. Na cokoliv. Není vyloženě lakomý, jen opatrný a přesvědčený o tom, že jeho způsob hospodaření je nejlepší. Když se poplatí účty a složenky, je třeba koupit cokoli mimo běžně zavedený standart, musím jít a vysvětlit, na co potřebuji peníze a kolik. Je to nepříjemné a potupné. Dělám to nerada a nejraději se tomu vyhnu. Cítím se hloupě, když si schovávám nějakou tu stokorunu, kterou mi podstrčí třeba babička nebo táta. Je to ale jediná možnost, jak si koupit s kamarádkou kávu, nebo jak si koupit časopis, který teda skutečně k životu nepotřebuji, ale ráda bych si jím občas tu kávu zpříjemnila. Nejsem si jistá, jestli se této závislosti někdy zbavím, ale klidně bych si přibrala práci nebo udělala kde co, jen abych nebyla tak moc závislá na tom, co dostanu jinde. Nejhorší je, že s touto závislostí nemůžete jít do léčebny, k doktorovi nebo do poradny. Jsem zvědavá, jak to jednou budu vysvětlovat dceři... teď je ještě maličká, ale jednou se třeba zeptá, proč chodíme loudit o každou korunu.
Pozn. red.: Text neprošel redakční korekturou.
A jak jste na tom vy, milé ženy-in?
Tématem dnešního dne je: Na čem jste závislá?
- Jste závislá taky na kafi, nebo na něčem jiném (seriály, nakupování, sex...)?
- Bez čeho si svůj den nedovedete představit?
- Jak fungujete, když svou závislost nemáte?
- Vadí vám, že jste závislá, chtěla byste to nějak omezit?
Podělte se s námi o vaše závislosti! Jedna ze čtenářek za svůj příspěvek získá balíček výborné kávy CARTE NOIRE. Příspěvky posílejte dnes 21. 2. nejpozději do 14.30 hodin na e-mailovou adresu níže. Ještě upozornění - pokud byste poslala fotku, musí jít (kvůli autorským právům) o vaši fotku a jejím zasláním dáváte redakci souhlas k jejímu bezplatnému uveřejnění v tomto tématu. Moc děkujeme!
- Redakční e-mail: redakce@zena-in.cz
- Předmět: ZÁVISLOSTI
Nový komentář
Komentáře
Ahoj, myslím si že je lepší si říct manželovi o peníze, než si tajně brát například půjčky bez registru a poplatku. O takových případech jsem slyšela už několikrát.
každý máme svůj účet. Shodneme se na hodně věcech, ale banka to není. Já preferuji tu svou od svých osmnácti a on zas tu svou. Za pokladnou tam sedí jeho sestra. Ale to je asi jediný klad. Takže na konci měsíce přepošlu peníze na můj účet a konto je vyrovnáno .-)
Hm, hm, jak tak čtu ty komentáře typu "to bych nesnesla" nebo "odešla bych", tak mě napadá, pro kolik lidí jsou ty prachy tak důležité? Dámy se snad nevdávaly z lásky, ale aby je někdo živil, a nesnesly by, kdyby to nedělal?
To je hodně zajímavé. Ještě mi někdo může vykládat o ideálech a čisté lásce, tady to vidím jasně. 
já bych od něj asi odešla
arminka — #52 na mě taky
denkas — #47 hi hi, také držím kasu
... ale vůbec pisatelce nezávidím,to by bylo na mne příliš silné kafe
tak to by mne štvalo
to ti nezávidím
tak mu řekni rovnou o kredytku
Manžel vždy vydělával více, než já i důchod má nyní vyšší,ale nikdy se mě neptal co dělám s penězi.Mě by to asi moc vadilo,kdybych musela manželovi říkat o každou korunu. I když u nás to je vlastně opačně.Manželovi dám menší kapesné a když něco potřebuje, tak si řekne a já mu peníze dám.Samozřejmě o nákupech dražších věcí se dohodneme společně.
U nás držím kasu já
A já hospodařim,hm podle toho to vypadá
.
u nás též vydělává momentálně manžel, protože jsem po těžké nemoci,ale zatím to tak nějak zvládáme,ale šetřím kde se dá, ostatně asi jako každý
Pentlička — #40 My máme každý svůj, pro svoji potřebu a jeden společný, kam si ukládáme peníze na někdy, na různé nákupy. A je to tak pro nás super.
Zkusím přispět z opačného pohledu. U nás je to momentálně tak, že "živím" rodinu z pravidelného platu já. Manželovi totiž loni trochu nevyšlo podnikání a to co vydělal, investoval do úprav domu. (Než odsoudíte tuto situaci, musím podotknout, že před několika lety to bylo naopak). Na druhou stranu mě smrtelně nebaví nakupovat (ani pro sebe, ale hlavně běžné nákupy pro domácnost). Tudíž si to vzal na starost muž. A teď nastává problém. Strašně, ale opravdu strašně mě otravuje, když každou chvíli přijde manžel s požadavkem - tu že mu došly peníze na nákupy, že se bude dneska platit oprava auta... (zrovna například jsem nebyla v bankomatu, nebo na to zapomenu a samozřejmě se mi občas zdá, že je žádost o peníze každou chvíli a ne na úplně potřebné věci). Snažím se ho přesvědčit, že dám do šuplíku po výplatě peníze, a on ať je na běžné výdaje bere, jak uzná za vhodné. Na tohle nechce přistoupit, že prý takhle má větší přehled a že i já budu takto mít přehled. Tudíž hlavním problémem není to, že domácnost financuju, ale to, že každou chvíli, často v nevhodnou dobu (např. ráno mám intelektuální kapacitu tak akorát na to, abych se umyla ze správné strany) pořád musím řešit peníze. Ale už se schyluje k domluvě - zakládám šuplík.
Tudíž navrhuju si o tom s manželem promluvit, navrhnout zavést obdobný systém (šuplík, obálky, kartu k účtu), třeba se problém aspoň částečně vyřeší. (no a na kapesné by mohl stačit vlastní příjem nebo část tohoto příjmu)
Tak to bych nerozchodila. Zavedli jsme si řád, který nám funguje plno let a každému nám zbyde dost peněz na vlastní záliby a to i teď, když jsme oba v důchodu a rezervy na mimořádné situace jsme si vytvořili už dávno a hlavně jsme nikdy neměli půjčky, takže jsme necpali peníze někomu jen za to, že by nám něco pujčil. Ale to záleží na každém, jak si to zařídí
Tak to neznám.My máme společný účet,ale hospodařím já,manžel mi věří ,nikdy mi nechyběly peníze,koupím si co chci.
Težko posuzovat sitaci někoho jiného a už vůbec nelze odsuzovat ...
u nás také vyděláva více partner,ale peníze rozdělené nemáme...
littleturtle — #13 Tak to my jsme měli celý život společný účet, ale každý měl kartu a vybíral z něj podle potřeby. Na větších výdajích jsme se vždycky domluvili, ale časopisy apod. jsme tedy neřešili. A bylo fuk, kolik kdo do rozpočtu přispíval, prostě to byly naše společné peníze.
Vždy jsem chtěla mít svůj příjem a být soběstačná. Manželovi se to moc nelíbilo, nebo to jen špatně chápal, říkal mi, že mám jeho bankomatní kartu a můžu si peníze vybrat. Ale já chtěla mít svůj příjem a to se mi splnilo.
Manžele si mají po všech stránkách pomáhat,my jsme doma nikdy neřešili,kdo si co vydělá,peníze šly na jednu hromadu a vem si,co každý potřebuješ a nebo jsme se domluvili,co budeme nakupovat.Já si myslím,že se domluvíte a hlavně musíte problém řešit.