Adam se narodil s nízkou porodní váhou v nemocnici, kde nebylo specializované oddělení pro takové novorozence. Musel tedy být převezen jinam. Jeho matka s ním však k jinému poskytovateli zdravotních služeb cestovat nemohla a musela zůstat v porodnici, kde Adam přišel na svět. Matka si po propuštění stěžovala, že nebyla převezena spolu se synkem, když dítě má podle zákona právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce.

Explicitní povinnost zajistit převoz matky společně s novorozeným dítětem v naší legislativě neexistuje. Zákon o zdravotních službách však upravuje práva pacientů, přičemž samostatně řeší práva nezletilých pacientů i jejich zákonných zástupců. Nezletilý pacient tedy má právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce (nikoli však ubytování), je-li to v souladu s jinými právními předpisy, vnitřním řádem a nenaruší-li přítomnost těchto osob poskytování zdravotních služeb.  

kid

Zdroj fotografií: www.shutterstock.com

Zákon o veřejném zdravotním pojištění pak stanovuje podmínky pro úhradu nákladů pobytu a dopravy doprovodu. Podmínkou pro uhrazení převozu doprovodu ve stejném rozsahu jako u přepravy pojištěnce a spolu s ním je indikace doprovodu lékařem. Zákonný zástupce nebo osoba jím pověřená má podle zákona o zdravotních službách právo na pobyt s hospitalizovaným nezletilým pacientem a poskytovatel zdravotních služeb ho má povinnost zajistit. Toto právo však může být omezeno,  neumožňuje-li pobyt doprovodu vybavení zdravotnického zařízení nebo by pobytem takové osoby bylo narušeno poskytování zdravotních služeb.

Zákon o zdravotních službách obsahuje další dvě práva, která v tomto případě představují spíše krajní řešení. A to právo pacienta zvolit si poskytovatele zdravotních služeb. Tím by se tedy otevřela možnost změnit poskytovatele a převoz do nově zvoleného zařízení. Toto právo je opět možné omezit, pokud by tímto přijetím bylo překročeno únosné pracovní zatížení zařízení nebo by přijetí pacienta bránily provozní důvody. Pacient má dále právo odmítnout poskytnutí zdravotních služeb a učinit o tom písemné prohlášení, tzv. negativní revers.

V případě Adama tedy primárně záleželo na tom, zda nemocnice, do které byl převezen, mohla hospitalizovat i jeho matku. Budeme nejprve vycházet z toho, že ano. Mohla tedy požádat lékaře, aby posoudil, zda Adamův zdravotní stav vyžaduje její přítomnost. Pokud by ji vyžadoval (což je s ohledem na nutnost pokusu o zahájení kojení velmi pravděpodobné), měla být s Adamem převezena i hospitalizována, a to za úhradu z veřejného zdravotního pojištění.

Pokud by snad lékař její přítomnost neshledal s ohledem na Adamův zdravotní stav jako nutnou, mohla matka přesto požádat o přeložení do téže nemocnice a být tam převezena. Její hospitalizace by byla hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Její transport už nikoli, protože by se jednalo o zdravotní péči na žádost, která není z veřejného zdravotního pojištění hrazena. Překlad do nové nemocnice by se řídil standardními pravidly pro volbu poskytovatele, včetně podmínek, za kterých mohla druhá nemocnice odmítnout matku přijmout.

Pokud by nemocnice, kam Adama převezli, nemohla zajistit hospitalizaci matky, měla matka možnost jedině podepsat tzv. revers a na své nebezpečí svou hospitalizaci ukončit. V takovém případě by se na ní hledělo jako na Adamův doprovod a opět by záleželo na lékaři, zda by doprovod indikoval s ohledem na Adamův zdravotní stav. Pokud ano, byla by z veřejného zdravotního pojištění hrazena doprava maminky s Adamem, i její pobyt jako doprovodu (nikoli pacienta) ve druhé nemocnici. O otázce úhrady za pobyt doprovodu z veřejného zdravotního pojištění jsme již psali v minulém díle našeho seriálu.

ombusman logoV takovýchto případech nezapomínejme, že mezi základní lidská práva patří právo na rodinný život. Nemocnice se proto v těchto případech zpravidla snaží udělat vše pro to, aby matka se svým dítětem mohla být. Pokud to přesto není možné, měla by být nemocnice schopna své počínání jasně odůvodnit.

Potřebujete i vy poradit s vašimi právy u lékaře nebo v nemocnici? Využijte bezplatného právního poradenství.

JUDr. Richard Kops, Tereza Truhličková, Kancelář Ombudsmana pro zdraví

 

Čtěta také: