Vzpomínáte na svou první řasenku? Malování očí už jsem začala zkoušet pochopitelně na základce. Zatím doma nanečisto, do školy jsme v tom stejně nesměly. Měla jsem před očima rozložený magazín, mohla to být tenkrát Vlasta, a jako dnes vidím nádhernou tvář Raquel Welch, jejíž líčení jsem se snažila napodobit. Ale to si asi dovedete představit. Ona řasy jak smetáky, a já jsem téhož výsledku chtěla dosáhnout tehdejšími fidlátky.
O řasenkách, jak je známe dnes, jsme si mohly nechat jenom zdát. Pro nepamětnice: používalo se tuhé maskáro, které vypadalo jako krém na boty. Muselo se ředit vodou a nanášet takovým legračním minikošťátkem. A když nebyla po ruce voda... ani se mi to nechce vyslovit. Domyslíte si to asi samy. Řasy byly pěkně hutné, slepené, se žmolky, které občas opadávaly, ale my byly těžké frajerky. Nebo existovala šíleně pálivá, voděodolná černá tuš, která vypadala spíš jako tekutý asfalt a z řas se musela snad jedině otrhat. To víte, že s ní zařvalo i pár brv.

Na střední už to bylo s malovátky o fous lepší, už se dala sem tam sehnat i řasenka, a na „vejšce" jsem si už mohla šminek užívat do sytosti. To bylo v osmdesátých letech, frčela okázalost a výrazné líčení. Když dnes vidím svoje fotky, musím se smát. Ale i tenkrát na mě došlo.

Seděla jsem se svým ordinérním make-upem, známými i neznámými vrstevníky v kavárně, když mě tak mezi řečí nějaká dobrá duše otipla na prodavačku pánského prádla. To se mě šíleně dotklo. Ne že bych měla něco proti prodavačkám, ale došlo mi, že to byla narážka na můj laciný zjev. A tak jsem šla do sebe a ubrala.

Dnes používám k líčení jen málo dekorativní kosmetiky, ale bez řasenky bych se rozhodně neobešla. Nejraději mám černou prodlužovací.

Co bychom tenkrát daly za současné možnosti? Pokrok šel dopředu i v dekorativní kosmetice a my si můžeme vybírat z neskutečného množství řasenek, které si dokáží poradit i s nedostatky.
Máte řídké řasy? Žádný problém, koupíte si „nádobíčko", které jim dodá chybějící hustotu. Nebo řasy, které se klopí? Co byste si je lámala kleštičkami? To už je přece zastaralá metoda. Existují řasenky, které se pomocí speciálního kartáčku postarají o jejich natočení.
Slepené řasy, s kterými jsme se kdysi trápily, jsou už také minulostí. Dnešní řasenky vám je oddělí tak precizně, že váš pohled bude dokonale přirozený.

Řasenky nám prostě plní sny. A dělají skoro zázraky. Zhušťují, natáčí, rozčesávají, prodlužují...
Na to snad jedny oči ani nestačí :-)

Patří řasenka mezi vaše oblíbené krášlící „nástroje?“
Jakou používáte?
Splnila, co slíbila?
Máte svou oblíbenou značku?
Používáte jinou barvu než černou?
Kdy jste se začala malovat?
Napište mi.

TÉMATA:
KRÁSA