Máte doma voříška? Ano? A že je to ten nejkrásnější pes na celém světě! Nebo nemáte? Nezoufejte, co není, to může být! A protože voříšci jsou, alespoň se to říká, chytřejší a podle mnohých i krásnější a rozhodně originálnější než psi čistokrevní, existují i pro voříšky výstavy. Jak ale voříška na takovou výstavu připravit?
I když se jedná o „pouhou“ voříškiádu, není dobré přípravu zanedbat. Tak především je tady povinná veterinární prohlídka, ne starší než tři dny, a očkovací průkaz s platným očkováním. Pokud si tyto doklady zapomenete, nemůžete se účastnit žádné oficiální psí akce, a to i pokud ji chcete navštívit jen jako diváci (samozřejmě s pejskem, vy očkovací průkaz mít nemusíte). Důležité je vzít si také doklady o zaplacení poplatku, pokud jste ho platili předem, a informace o místě konání výstavy. Přibalte i mapu, a pokud rádi bloudíte, vezměte si buzolu.
Ať už čistokrevný nebo voříšek, každý pejsek potřebuje alespoň tu základní péči o vzhled. Takže před výstavou zastřihneme drápky, vyčistíme zoubky a uši, vykoupeme… A pak už postupujeme podle srsti a nálady. Dlouhosrsté pejsky můžeme ostříhat, drsnosrsté trimovat, krátkosrsté přeleštíme jelenicí. U psů s dlouhou a hladkou srstí působí dobře, pokud zastřihneme srst na tlapkách a mezi prsty a zarovnáme vlaječku na ocase a „kalhotky“. U drsnosrstých psů zase můžeme poněkud upravit čumáček. V každém případě platí, že fantazii se meze nekladou, ovšem všeho s mírou.
I voříšek musí být řádně vychovaný – pokud s ním tedy chcete jít na výstavu, je dobré se trochu připravit. Pejsek si musí nechat od cizího člověka prohlídnout zuby, pokud je to kluk, tak prohmatat varlata, a vůbec by se měl nechat všemožně „osahávat“. Optimum je, když se dokáže pohybovat plynulým klusem vedle vás na volném vodítku, ani moc pomalu, ani rychle, a když zastavíte, zaujmout postoj, v němž vynikne jeho krása, a chvíli v něm setrvat.
Pohyb v kruhu je dobré si nazkoušet – ne vždy je pro psa snadné ho zvládnout – poběží po vnitřní straně kruhu a kolem něj budou další psi, z nichž ne každý bude vychovaný. Váš pejsek by si jich neměl pokud možno vůbec všímat. Měl by po celou dobu výstavy vypadat pozorně a radostně – nesmí být agresivní, ale neměl by vám ani usínat. Pokud chcete působit profesionálně, pořiďte si výstavní vodítko – nemotá se a nezakrývá psovi krk, takže vyniknou jeho křivky.
Na správné oblečení dbejte i vy – mělo by barevně kontrastovat s vaším psem, aby byl co nejlépe vidět, když stojíte za ním, a zároveň respektovat typ psa – ke sportovnějšímu pejskovi se oblékneme sportovněji, ke „gaučákovi“ si můžeme vzít společenský oděv. Pozor na boty na podpatku – počítejte s tím, že s pejskem budete běhat – nejpravděpodobněji po trávníku.
Pejskovi nezapomeňte přibalit oblíbené hračky, misku na vodu, pamlsky, deku, náčiní na poslední úpravu srsti, a pokud je zvyklý, tak i přepravku. Před vstupem do výstavního kruhu ho pořádně vyvenčete a hlavně – berte výstavu s humorem – má být zábavou pro vás i pro vašeho psa!
Máte doma voříška nebo čistokrevného krasavce? Byla jste někdy na výstavě? Jako divák, nebo jako účastník? Co si myslíte o výstavách? Baví Vás, nebo to pro Vás není?
soutěž - Astor
Nový komentář
Komentáře
Rikina: Mě všichni zatím překvapili příjemně
Jen je potřeba s nimi zacházet jako s normálními psy, a ne stylem běžným na venkově "vořech k baráku na řetěz".
Delli2:
ani mně ne...
Obecně vzato ale voříšky moc nemusím. Jeden nikdy neví, čím ho překvapí - obvykle nepříjemně.
Nevím, jak vám...ale mě se ten pes v těch džínách vůbec nelíbí.
Žábina: Psů se sice nebojím, ale z rotvajlerů mám respekt.....ani nevím proč
Žábina: To já mám zase obavy, jestli by ti mí miláčkové uměli zasáhnout alespoň v případě potřeby.....spíš by případného zloděje ještě láskyplně oslintali...
Z těch mých čtyř není zlej ani jeden, jen nejstarší Eston, náš aristokrat, cizí moc nemusí, ale dává to najevo pouze nezájmem...
Máme doma čistokrevnevnou kokršpanělku - Angličanku (Američani se nám tak nelíbí). Je to mazel.Je ze všech pejsků na světě nejkrásnější, je to taková naš psí miss. Až se s ní jednou něco stane, tak to bude strašné, vůbec na to nesmím pomyslet. Jezdí všude s námi, na chalupu, na dovolenou. Dokonce s námi byla i v Berlíně u známých. Jezdila tam tim jejich U-bahnem a všichni z ní byli celí paf. Jela na jezdících schodech, je to prostě náš člověk.
Jako malá jsem vyrůstala s kolií, teď máme "afgánského daka", alespoň nám to při odběru tvrdili, ale je to taková "štráse-ráse" neboli škarpová čili pouliční směs a jen s ním je naše smečka kompletní.
vininka: moje teta dogy chovala - pes Dan byl opravdu ostrý, jako holka jsem se ho bála
měla ještě voříška Arinu, to byl můj miláček..když jsem tam byla na prázdninách, hrozně jsem se těšila na večerní venčení..jednou jsem byla někde pryč a teta odešla beze mě...rychle jsem za ní běžela a už zdálky na ní volala a mávala rukam...najednou se Dan proti mě rozběhl, bylo to z kopce, srazil mě na zem...a jen díky tomu že teta stihla doběhnout spolu s ním a zarazit ho, tak ještě žiju..myslím že by mě jinak zakousnul
od té doby se všech dog hrozně bojím
paradox je, že máme doma fenu rotvajlera, které se zas bojí ostatní /kdo ji neznají/
On ta moje psi slecna byla nejdriv segry, ale adoptovala si me. Takze jsem k ni prisla jak slepy k houslim. Ale nedala bych ji... Je to moje
V.Nováková: taky nám po skoro 13letech umřel pejsek
nejdřív jsem už taky žádného nechtěla, ale teď jsem moc ráda, že přítel přinesl dceři zlaťáka, je to milášek celé rodiny
mattoni: Tak to můj skorolabr taky neuměl, když jsem si ho vzala z útulku
. Jak jste ho to učili? Já na něj zkoušela štěkat a nic...
Rozštěkal se až na cvičáku s ostatníma psama...
Luciš: Taky chci pejska z útulku......ale dogy by ho asi neviděly rády.......snad jednou....
Taky mam "voriskovou" Matka byla nejaky kratkosrsty jezevcik [takovy maly] otec byl cistokrevny yorksheer [ne ten kapesni - trosku vetsi typ] A vznikla z toho kraaaaaaaaaaaaaaaasna fenka - trosku delsi telicko a usi nez york, ale jinak zbarveni a delsi srst - no uzasna. Tuhle mi jedna pani povida - Je vy mate ale krasne stenatko - a to je ji prosim osm let. A chytra je
Až někdy odchovám děti, mým snem je barák a odloženci z útulku
ivana.kuglerova: Jo,jo......barák máme docela velký...naštěstí.A taky to chce zahradu.....a spoustu trpělivosti a lásky.... a to mám taky.
vininka: To už chce pořádný barák - čtyři dogy... Taky miluju obrovský psiska, ale v paneláku je maximum ten můj skorolabrador... S něčím větším bysme se už asi nevešli
.
Taky mám shi-tzu....je mu 12 a je to miláček....a taky 4 dogy....a miluju je všechny.....
Voříška mám, to vzorné vychování ale nemá. Vystavený je většinou doma v posteli nebo na gauči, zaujme tu nejlepší polohu, abychom ho mohli obdivovat aspoň my a všichni příchozí :-)