Vždycky jsem se smála různým těm příhodám o zlých tchyních. Moje tchyně je celkem fajn, je už v důchodu, takže mi hodně pomáhá s hlídáním našich dvou kluků. Zato tchán. Když jsem ho viděla poprvé, vypadal jako takový celkem nenápadný, hodný strýček. Když jsme měli s mým mužem oslavu našeho zasnoubení, což byla první větší rodinná sešlost, vždycky se nenápadně někam zašil do koutka, takže jsme za chvíli ani nevěděli, že tam je.
Vytahovat drápky začal až po naší svatbě, vlastně až když se nám narodil malý Matyáš. Manželovi rodiče bydlí na malé vesničce u Kladna a byli zvyklí, že k nim můj muž Marek jezdil o víkendech pomáhat. Se zahradou, s opravami jejich vilky.
Plánovali totiž, že tam s nimi budeme všichni bydlet. To jsem ale odmítla, i když kladli docela tuhý odpor. Měla jsem pocit, že by to nedělalo dobrotu. Můj manžel to ustál a dal mi zapravdu. Po narození Matyáše jsem ale už nechtěla trávit každý víkend u nich. Navíc tchán volal vždy ve čtvrtek večer, ať
Pak jsem znovu otěhotněla, tentokrát rizikově, takže jsem si o výletech mohla nechat jen zdát, ale malý Honzíček mi to vynahradil, je to nejhodnější miminko na světě… Rozhodla jsem se, že se musím dát trochu dohromady, a začala jsem chodit pravidelně cvičit. Marek to chápal a podporoval, takže mi pravidelně hlídal večer kluky.
Když jsme přijeli minulý týden k jeho rodičům pomoct se sekáním trávy, rozhodla jsem se, že si sebou vezmu kolečkové brusle. A až uděláme práci, že si půjdu zajezdit. Marek chtěl vyrazit s klukama na krátkou procházku. Ale na to už nedošlo.
Když tchán viděl Marka s kočárkem, tak se nepříčetně rozzuřil. Prý že to neexistuje, že kdyby takhle vyrazil s dětmi on, že by se mu všichni ve vesnici smáli. Marek že už je takhle po mém boku za nekňubu a tohle ho prý mezi místními totálně odepíše. Že si má doma udělat pořádek a nenechat ze sebe dělat vola. Byl úplně brunátný, ale stále pokračoval, že si prý Marek vzal ženskou, co furt někde po večerech běhá, místo toho, co by se věnovala rodině. To už jsem nevydržela a zeptala jsem se ho, jestli má opravdu pocit, že jsou kluci zanedbaní a jeho syn je na vše sám.
Zařval na mě, že se se mnou vůbec nebude bavit. Tchyně jen tiše přihlížela. Sebrala jsem kluky, sbalila naše věci a řekla Márovi, že
Nový komentář
Komentáře
Můj tchán byl nejlepší chlap na světě.Bohužel o jeho synovi se to říct nedá.Sice s ním žiju celých 26let,ale nikdy mi s ničím nepomohl,nechtěl být pod pantoflem jako jeho otec.Když jsme se brali, nevěděla jsem,co tím myslí.Došlo mi to, až byly na světě dvě děti.A doma nastaly hádky pokaždé, když jsem někam chtěla jít. Otázky typu:"Kdo Ti pohlídá děti?" byly na denním pořádku.A tak mám jediné štěstí, že bývá málo doma a já jsem si začala žít ve svém světě.
Ještěže spousta mužů je nejen normálních, ale přímo "moderních" a dokáže si užívat svoji rodinu i potomky, a fungovat stejně jako žena.
Tchána bych hodila za hlavu, asi při každé návštěvě z něj nějaká perla vypadne...a pokud vám vyhovuje pomáhat tam a užít si "venkov", tak jezděte, hlavně kvůli dětem. Kdyby to bylo k nevydržení, je čas to řešit ochlazením vztahů...
Jojo, život je boj!
Fiono, asi jo. Máš pravdu. Taky mě napadnul ten starej fór, jak se manželka rozčiluje, když manžel pořád říká: moje auto, můj dům, moje chalupa. Pak něco hledá a žena se ptá co, a manžílek odsekne: "naše ponožky!" Ale je fakt, že já osobně si dávám velkýho bacha, abych neříkala "moje děti". To si moje
za to přebalování, vození kočárku, hraní s Barbínama (!) a pomáhání s domácími úkoly fakt nezaslouží.
MarkiZ: doufám,že nemáš nic proti jižní Moravě
Veroniko, na Tvém celém příspěvku, mě zarazila jedna věc (jedno maličké slovíčko). To, že máš tchána - despotu a omezence by se dalo vyřešit (omezit návštěvy, narovinu si vyříkat priority ve vztahu...). Ale Ty píšeš, že když jsi jdeš zacvičit, tak "mi manžel hlídá kluky". MI !!! No, jestli jsi to myslela doslova, jak jsi to napsala, tak šance, že se manžel "potatí" je velká.
kemy: a co bys dělala,kdyby tam jel?Nemůžeš mu zakázat jet k rodičům i když je nemůžeš vystát.
docela hnusný.
muj názor je, že tchán je idiot. určitě je to takovej ten starej nerudnej dědek. všechny názory sem nečetla, ale začátek jo. nesouhlasim s názorem, že to nenei magor. nejde o to, jak to dřív chodilo nebo ne. ale o to, že je to vaše věc, a ne tchána. vy si přece musíte uspořádat život tak, jak to bude rodině vyhovovat. (rodina = ty, márek a kluci) rozhodně tam nejezdi. dokonce by mě i urazilo, kdyby tam jezdil manža. on má za tebou stát a ne tam přijet jako by se nic nezměnilo, jen to, že tobě se tam už nechce. a myslim, že by tam do něj tak hustil, až by to nevydržel a semlelo by se něco horšího než tohle anebo by se nechal "nakazit" a mluvil by za chvíli jako otec. a to sem si jistá, nebyl by to hezkej život. hodně
Méma: "ani bych mu to vysloveně nezakázala"... to mu jako řekneš: Zakazuji ti tam jezdit !, on sklapne podpatky a poslechne? nikdy nepochopím tohle "zakazování" mezi dospělými partnery
NiKina 45: to já vštěpuju potomkům, že se mají osamostatnit a vyletět z hnízda, pokud možno rychle. Potom budu potěšená, když mi pošlou čumkartu k vánocům, a jednou za čas se přijdou podívat jestli ještě žiju, případně mi přivedou ukázat vnoučata, jak zase vyrostla
Jen to tak budu zdálky pozorovat, jak si vedou, žádný "obracení sena" požadovat nebudu.
gerda: na vesnici u Kladna bych tak nějak nepředpokládala přítomnost bigotních katolíků. Ale kdo ví, možný je všechno...
Rikina: moje řeč!!!!
Manx: jo, a to ještě nemůžeme vědět, jestli třeba tchán není přísný katolík. Pak bych docela pochopila tu drezúru. Cti otce svého...atd. Jestli v tom vyrůstal, pak je to člověk, kterému se nedá nic vysvětlit a bude tvrdě obhajovat svá práva otce, kterému musí všichni líbat ruku - nadsazeně řečeno. Je zvláštní, jak tyhle typy stále přežívají a prochází jim to, já myslila, že dnes už to funguje jinak.
Je teda pravda, že babička kvůli mě jako dítěti držela zvířectvo, takže jsem občas ráda pomohla se sekáním trávy pro králíky nebo s krmením koček a tím se učila péči o zvířátka, že?
Babička je dobrá duše, což se nedalo říci o dědovi jako o pánovi tvorstva, sedlákovi, co má pod sebou chasníky....
A Veroniky tchán je podobného ražení.
Nedělejte mu chasu Verčo !!!!!!
Ještě že ty mý rodiče žádný program kvůli senu rušit nemuseli...
Žádný totiž neměli....furt se jezdilo jen tam....
Manx: Drsná pravda, řekla bych....
a ještě si myslí, že když jsme tam celý bóží dny byly, tak jsme si furt jen vyžírali.....
Jestli to není trapnou tradicí vštěpovat svým dětem, že rodiče jsou rodiče, ať jsou jakýkoliv, musíme jim pomáhat...bla bla bla....
Já teda zastávám názor, že dítě je tu od toho, abychom mu dali nějaký dětství, dali mu slušný základ slušného člověka a pak adíjé..... děťátko pádluj v životě samo....
Jasně, je li ouvej hodně, tak o pomoc budu stát, stejně tak pomůžu dospělým dětem já....
Ale tyhle brigády na obracení sena.......
Jako dítě jsem si moc neužila, páč mý rodiče makali jak barevný na baráku prarodičů, každý 2 hodiny obraceli seno, který dodneška hnije v rozpadající se stodole, tahali jsme řepu, která hnila, trhali trávu z brambor....děsný galeje.
Výsledek? Žádná dovolená, zábava zakázaná činnost a nakonec celej barák chátrá a až se jednou prodá, tak mí milý "obětaví" rodiče dostanou stejnou půlku jako ti, jež se tam chodili ukázat jenom na
NIKDY BYCH SE TAKHLE NEUVÁZALA...... TO JE BIČ !!!!
Ani já si nepamatuju, že by náš otec jezdil s kočárkem, tedy se mnou to jaksi nevím, ale s mou sestrou určitě ne. Ale on vlastně vůbec nikdo nejezdil s kočárkem v tom smyslu jen tak se někde courat... Moje děti si taky kočárku moc neužily - u nás se to prostě nepěstovalo, chodit s kočárkem na procházky. Tenhle tchán by se mi nelíbil už jenom pro ten přístup "pomoct se senem". Copak syn a snacha jsou levná pracovní síla ? Ani by mě nenapadlo jezdit někam sekat trávu... zvlášť když už mám nějaký program, který bych musela zrušit.
gerda:
- to sis opravdu užila, ale máš pravdu "všude je něco" a nejhorší jsou ti, co mají masku "my jsme dokonalá rodina" - tam se pak ututlají věci ...
moje zkušenost: i když jsem starší ročník, tak problém s tchánem znám velice dobře i já. Vdala jsem se mladá a naivní. Z rodiny naučená jednat na rovinu. S tím jsem ovšem nepochodila u rodiny vyvdané, protože tam se před raplovitým tchánem muselo kdeco tutlat a mottem mé nebohé udřené tchyně bylo : hlavně, aby se to nedověděl tatik, on by byl zlé... (su z Hané:)Jistě si dovedete představit, jak mně tam bylo. Jednou se mi povedlo zabodovat: tou dobou jsme stavěli dům a má hodná tchyně nám předala obálku s naspořeným obnosem - myslím, že tak do 10 tisíc. Tehdy dost peněz. I počkala jsem, až jsme se všichni, včetně tchána, soustředili v jedné místnosti. A jak jsem tak byla dobře vedená z domu, nahlas jsem oběma rodičům, tchyni i tchánovi poděkovala za to, že nám dali příspěvek na stavbu. Ježíšmarjá, to byla bota! Tchán to nesměl vědět, ale to jsem zas nevěděla já...no vidíte, v každé rodině je něco. On byl opravdu patriarchální tyran. Nikdy jsem si s ním nerozuměla. Už jsou oba po smrti, o mrtvých jen dobré, ale takového tchána bych už podruhé nechtěla.
Gabi: no jo, ale jde o předpotopního tchána...na druhé straně je ale fajn, že se poměrně brzo odkopal
gerda: psát tchýní dopis - trochu předpotopní.
Já bych tohle tedy moc nedoporučovala, znáš to "za každý dobrý skutek, následuje ...". Výsledek by byl jediny: dělalo by se, že se nic nestalo a problém zůstal. Teď je jednoznačně míč na straně tchána.
Sarir: Proč měla být Veronika pozorná k pocitům jeho rodičů? Podle mě neudělala nic špatného
Děti jsou snad i jejího manžela, tak proč by je nemohl pohlídat? A aby Veronika byla senzibilka a čuchala, že taková věc tchána rozhodí...
Myslím, že řešením by nebylo, kdyby se Veronika spořádaně vydala na procházku s rodinkou, ale kdyby se tchán začal chovat stejně ohleduplně k ní jako ona k němu. Protože to, že on jaksi nepostřehl, že se nachází ve 21. století, není její problém, ale jeho.