Vždycky jsem se smála různým těm příhodám o zlých tchyních. Moje tchyně je celkem fajn, je už v důchodu, takže mi hodně pomáhá s hlídáním našich dvou kluků. Zato tchán. Když jsem ho viděla poprvé, vypadal jako takový celkem nenápadný, hodný strýček. Když jsme měli s mým mužem oslavu našeho zasnoubení, což byla první větší rodinná sešlost, vždycky se nenápadně někam zašil do koutka, takže jsme za chvíli ani nevěděli, že tam je.

Vytahovat drápky začal až po naší svatbě, vlastně až když se nám narodil malý Matyáš. Manželovi rodiče bydlí na malé vesničce u Kladna a byli zvyklí, že k nim můj muž Marek jezdil o víkendech pomáhat. Se zahradou, s opravami jejich vilky.

Plánovali totiž, že tam s nimi budeme všichni bydlet. To jsem ale odmítla, i když kladli docela tuhý odpor. Měla jsem pocit, že by to nedělalo dobrotu. Můj manžel to ustál a dal mi zapravdu. Po narození Matyáše jsem ale už nechtěla trávit každý víkend u nich. Navíc tchán volal vždy ve čtvrtek večer, ať přijedeme pomoct se senem apod. Tedy v době, kdy jsem už měla třeba domluvený oběd u svých rodičů nebo pozvané přátele na výlet s kočárky. Marek zpočátku vždycky poslušně přikývl, ale když jsme odsunovali už třetí víkendovou akci, tak se i on naštval.

Pak jsem znovu otěhotněla, tentokrát rizikově, takže jsem si o výletech mohla nechat jen zdát, ale malý Honzíček mi to vynahradil, je to nejhodnější miminko na světě… Rozhodla jsem se, že se musím dát trochu dohromady, a začala jsem chodit pravidelně cvičit. Marek to chápal a podporoval, takže mi pravidelně hlídal večer kluky.

Když jsme přijeli minulý týden k jeho rodičům pomoct se sekáním trávy, rozhodla jsem se, že si sebou vezmu kolečkové brusle. A až uděláme práci, že si půjdu zajezdit. Marek chtěl vyrazit s klukama na krátkou procházku. Ale na to už nedošlo.

Když tchán viděl Marka s kočárkem, tak se nepříčetně rozzuřil. Prý že to neexistuje, že kdyby takhle vyrazil s dětmi on, že by se mu všichni ve vesnici smáli. Marek že už je takhle po mém boku za nekňubu a tohle ho prý mezi místními totálně odepíše. Že si má doma udělat pořádek a nenechat ze sebe dělat vola. Byl úplně brunátný, ale stále pokračoval, že si prý Marek vzal ženskou, co furt někde po večerech běhá, místo toho,  co by se věnovala rodině. To už jsem nevydržela a zeptala jsem se ho, jestli má opravdu pocit, že jsou kluci zanedbaní a jeho syn je na vše sám.

Zařval na mě, že se se mnou vůbec nebude bavit. Tchyně jen tiše přihlížela. Sebrala jsem kluky, sbalila naše věci a řekla Márovi, že čekám v autě. Beze slova jsme odjeli domů. Po cestě mi to přišlo líto, hlavně jsem netušila, že tchán takhle vůbec uvažuje. Přijde mi to jako ve středověku. Mrzí mě, že se celou dobu choval neupřímně a dusil to v sobě. Neumím si vůbec představit, jak spolu budeme do budoucna vycházet. Navíc, co když je Marek stejný, co když má stejné předsudky?