
Foto: Vygenerováno AI
Začalo to nevinně. Milenin syn začal sedět u svého tabletu více než jindy. Kreslil, kreslil a kreslil. Kromě školy a úkolů se snad skoro ničemu jinému nevěnoval. Milena to kolikrát měla problém rozeznat, jelikož mnoho věcí i do školy dělal na svém kreslicím tabletu. Ale co, říkala si. Prospěch měl skvělý, choval se vzorně, co by si nekreslil.
„S manželem jsme z něj měli hroznou radost. Umělecká škola mu hrozně sedla, prospěch má jako na prvním stupni základky a je vidět, že je ve svém živlu. Akorát mi přišlo divné, že najednou přestal somrovat kapesné,“ vzpomíná Milena.
Zhruba v polovině minulého školního roku si všimla, že se její syn dlouho nezeptal na peníze. Sice chodil na brigádu, ale i tak mu rodiče sem tam přilepšili. S tím, kolik výtvarných pomůcek musel jak kvůli škole, tak pro sebe nakupovat, mu to ani neměli za zlé.
„Sice mi občas přišlo, že kupuje hrozně drahé věci, ale tak co. Studuje poctivě, chodí na brigádu, tak mu přispějeme. V jednu dobu, okolo začátku prosince, to nebyl snad týden, kdy by neprosil, abych mu přidala kapesné. Zrovna se začaly řešit přípravy na klauzurní práce, do toho Vánoce… Nechtěla jsem, aby u sebe tahal moc hotovosti, a tak jsem s ním došla do banky a nechala mu založit účet. Já jsem mu peníze mohla posílat rovnou na ten a on si tak s výdělkem mohl lépe hospodařit,“ říká Milena.
Zpočátku měla radost, jak vede syna k zodpovědnosti a dospělému životu, ale v druhé polovině školního roku si všimla, že si syn už o její příspěvky vůbec neříká. Dokonce měla pocit, že ani na brigádu nechodí tak často jako dřív. Přesto v jeho pokoji pokaždé našla nové a nové umělecké pomůcky. Když se na to syna zeptala, nevzrušeně jí odpověděl, že se dostal k pěknému ilustrátorskému fleku, když však chtěla něco z jeho práce vidět, neměl se k tomu.
„Myslela jsem si, že má trému, nebo prostě nechce, abych mu do toho kecala. Docela jsem to chápala. Já v jeho věku psala básničky do školních novin a taky jsem neměla radost, když mi do toho rodiče lezli, takže jsem ho nechala. Jenže když si o prázdninách objednal nový počítač za šedesát tisíc, už jsem se neudržela. Kde vzal takovou spoustu peněz?“
Milena ze svého potomka nic nedostala. Tvrdil, že jde o výdělek z ilustrování, a dál se o tom bavit nechtěl.
„Mně se to ale nějak nezdálo. Hned se mi začalo honit hlavou, zda se třeba na škole nechytil nějakých dealerů marihuany nebo tak. Manžel nakonec navrhl, abychom se podívali na jeho příjmy na účtu. Jelikož není dospělý, mohla jsem tam dle libosti nakouknout, a nakonec jsem to udělala. Každý pořádný zaměstnavatel mu pošle peníze oficiálně a jestli by tam měl akorát příjmy z vkladomatů, věděla bych, že je něco špatně,“ popisuje Milena.
A tak se jeden večer na synův bankovní účet manželé společně podívali. Na první pohled je uklidnilo, že mu peníze chodí z jiných účtů, na ten druhý je překvapilo, že se jedná o zahraniční platby. V poznámce jedné z nich našli název jakéhosi webu a rozhodli se na něj podívat. Právě na něm zjistili, jakými obrázky si jejich syn zaplatil ten nový počítač.
„Mně se udělalo úplně špatně, když jsem to uviděla,“ vzpomíná Milena. „Dostali jsme se na jednoduché webovky, kde to byly samé kreslené nahotinky. Choulostivá místa byla cenzurovaná, ale nepochybuji, že pro klienta byly ty čuněčinky v plné kráse. Našli jsme tam spoustu ukázek nahatých holek, kluků, souloží na nespočet způsobů, poloh i praktik… Všechno bylo kreslené v takovém tom japonském stylu.“
Že jde o web jejího syna a ne nějaký omyl, jasně dokazovala e-mailová adresa, na kterou měli zájemci posílat své objednávky.
„Já nevím, co si o tom mám myslet. Nahotinky braly lidi vždycky, to chápu, ale tohle mi přijde až úchylné. S manželem se nemůžeme shodnout, zda ho konfrontovat, nebo ne. Podle mě bychom měli. Už jen proto, že bychom se měli poradit o legalitě tak velkých výdělků při studiu bez živnosti… Vynáší mu to víc, než mně vynáší zaměstnání na recepci. Víc mě ale stejně trápí ty obrázky. Je to normální kreslená pornografie. Od teprve šestnáctiletého ilustrátora,“ dodává Milena.
Vyjádření k článku napsala psycholožka Ing. Mgr. Radka Loja:
Samotné kreslení erotických nebo sexuálních motivů bych neviděla jako hlavní problém. Dospívání je období sexuality, fantazií a hledání hranic. Z toho, co člověk kreslí, nelze automaticky usuzovat, že je s ním něco špatně.
Mnohem víc bych řešila prostředí, ve kterém se šestnáctiletý kluk pohybuje. Kdo jsou jeho zákazníci, jak s nimi komunikuje, co od něj objednávají a jestli na něj někdo netlačí, aby vytvářel stále extrémnější obsah. Rodiče by se měli zajímat také o to, zda po něm někdo nechce osobní fotografie, sexuální komunikaci nebo jiné věci, které už s ilustrací nemají nic společného.
Se synem bych tedy určitě mluvila, ale ne stylem: „našli jsme tvoje nechutné obrázky a okamžitě s tím přestaň“. Pokud ho rodiče zahanbí nebo označí jeho tvorbu za úchylnou, je dost pravděpodobné, že bude v činnosti pokračovat dál, jen si příště dá větší pozor, aby o tom nevěděli. Je potřeba zjistit, co vlastně přesně dělá, jak se k tomu dostal, kdo mu platí, a probrat s ním rizika prostředí, ve kterém se pohybuje.
Zároveň bych nepřehlížela, že si v šestnácti dokázal vlastní tvorbou vydělat na počítač za šedesát tisíc. To vypovídá o talentu, pracovitosti i schopnosti najít si klienty. Byla by škoda tyto schopnosti zadupat jen proto, že rodiče vyděsil obsah jeho zakázek.
|
|
Zdroj info: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.



Nový komentář
Komentáře
Připomíná mi to kamaráda, kterého jeho otec neustále shazoval, jak si nevydělá "u počítačů" a pořád mu předhazoval, jak on celý život makal v továrně. Pak ho málem trefil šlak, když mu řekl, kolik "za to nic u počítačů" bere.
Za mne je super, že se syn umí živit tím, co ho baví. A peníze, které utrží, nevyhazuje za blbosti, ale investuje do svého vybavení, kdykoliv tak může přejít na jakékoliv jiné téma, nebo svůj záběr rozšířit. Teď kreslí porno, za pár let možná bude ilustrovat dětské knížky a potom třeba pracovat v marketingové agentuře.
Přijde mi, že matku nejvíc "žere" finanční nezávislost syna. Byla zvyklá ho ovládat z pozice moci, kdy rozhodovala na co mu peníze dá a na co ne. A to už nyní nemůže.
Šikovný synek. O co Mileně jde? Že se neporadil, jestli může nebo že ví, že lidé souloží nebo že z toho neplatí státu nějakou daň?
Jinak mám podobnou zkušenost, můj synek taky začal podnikat v sedmnácti. Založil si firmu, měl zakázky a docela i vydělával, byť tedy v jiném oboru. Samozřejmě že jsem na to přišla prakticky okamžitě, a sotva mu bylo 18 let, tak jsem mu pomohla to legalizovat, aby mohl fungovat bez obav z případných sankcí. Ovšem to bylo v devadesátých letech, která byla obecně taková divočejší a méně přehledná, začít podnikat tenkrát šlo velice snadno a nikdo se moc neptal na detaily. Dneska to tak snadné není, ale zase tenkrát byl internet v plenkách, zatímco dnes poskytuje úplně jiné možnosti, a lidi, co s internetem doslova vyrostli, je umějí využívat.
Kreslení "v japonském stylu"...
Ten chlapec ví, po čem je poptávka a že to má na "zahraničním serveru", no jasně, kde asi jinde by to mělo být? On nejspíš v těch šestnácti ví daleko víc o tom, jak se pohybovat v prostředí internetu, než jeho rodiče. Není sám, je poměrně dost -náctiletých youtuberů a vůbec "tvůrců obsahu" na různých platformách, youtube je spíš za zenitem, dneska to dávají jinam. Tam, kde mají větší volnost, co se týká toho obsahu a tam, kde je i víc možných zájemců o tu tvorbu ochotných za ni platit. Mě by to jako rodiče samozřejmě zajímalo, ale ne tím způsobem, že bych šla synka "konfrontovat". To s ním nemůže Milena mluvit normálně? Stejně mu nemůže zakázat kreslit explicitní obrázky, maximálně dosáhne toho, že to bude dělat ještě víc utajeně, než teď. Porno je legální, a to nejen kreslené, jemu je šestnáct, legálně může sám mít sex, ne to jenom kreslit. Chápu, že je to pro Milenu šok, že její malý chlapeček už není tak malý a nevinný, ale jednou to přijít muselo. Plus k tomu možná i trošku závisti, že hanbaté obrázky vydělávají víc než její práce na recepci... jenže rodiče by mu asi ten počítač za 60 táců nekoupili, že.
Podobné aktivity bývají většinou neškodné. Daleko méně než aktivity konzervativních rodičů nechápajících o co se jedná.
Co vás pohoršuje víc? Ty nahotinky nebo to, že na "to" je váš syn ještě mladý? Za dva roky už kreslení nahotinek bude v pořádku? Kde získal takové znalosti o anatomii lidského těla a o sexuálním životě? To si všechno nemohl vymyslet ve své - podle vás dětské - dušičce.