Měli jsme hodinu tělocviku, teda spíš měly, protože tento rok jsme byli poprvé rozděleni na kluky a holky. Za tělocvikářku nám přidělili paní středního věku s obrovským drdolem, asi se chtěla podobat Věře Čáslavské, ale měla o dobrých 50 kilo víc. Nebyla zlá, ale její chyba spočívala ve stálé nervozitě a zmatenosti.

Stále nás rozdělovala do nějakých družstev a pak si nikdy nepamatovala, jaká určila pravidla, takže žádná soutěž nedošla do konce, nic nikdy neplatilo déle než 10 minut. Jednou jsme měly o závod přeskakovat lavičky. Vyhrálo naše družstvo a ona si nechala zápis výsledku až na později. Když vzala notes, už si ale nevzpomněla, že jsme vyhrály my, a jako vítěze zapsala druhé družstvo. Hned jsme začaly ječet, že to tak nebylo, ale ona byla naštvaná, či co, a nechala to tak. Soupeři samozřejmě ani nemukli a nechali ji při tom.

Děti nesou křivdy daleko hůř než dospělí, takže si dovedete představit, jak nám bylo. Když pak chtěla, abychom obíhaly tělocvičnu, nikdo se ani nehnul. A vymyslela jsem to já. Zorganizovala jsem malou vzpouru, kdy jsme všechny stály, měly roce v bok a syčely jsme. Ona se mohla vzteknout, křičela, ať toho okamžitě necháme, ale my nic. Nakonec praštila dveřmi a utekla z hodiny. Později ten den nám jiná učitelka přišla říct, že ji právě odvezla sanitka se žlučníkových záchvatem, který dostala kvůli nám.

Asi to tehdy bylo nějaké volnější, ale žádné sankce z toho nebyly. Na třídních schůzkách si sice třídní rodičům stěžovala, takže jsem doma vynadáno dostala, ale tím to skončilo.

Pamatuji si to však jako svůj největší průšvih, protože mi té tělocvikářky nakonec bylo líto. Asi jsem to přehnala, vůbec mě nenapadlo, že to skončí takto dramaticky. Za tohle bych jinde dostala přinejmenším dvojku z chování, ale tenkrát jsem nějak záhadně proplouvala s pověstí hodné a tiché žákyně, což se mě drželo až do maturity.


Jak jste na tom byly vy, milé čtenářky? Byly jste rebelky a vůdkyně třídy, nebo tiché vody nenápadně meloucí břehy? Jaká byla vaše nejhorší poznámka? Měla jste někdy zhoršenou známku z chování? A museli kvůli vám rodiče do školy? Opisovaly jste, nebo na učitelku nastražily mokrou houbu na židli? Jaké „kvítko“ jste byla?

Pochlubte se nám na adresu:

redakce@zena-in.cz

 

Těšíme se na Vaše školní historky a tu nejlepší odměníme dárkem!

TÉMATA:
DĚTI