Pracuju jako servírka v jednom penzionku a po mateřské jsem se nedávno vrátila do práce. Moje šéfová se mezitím vdala a vzala si o dost mladšího muže. Zpočátku působil docela sympaticky. Líbilo se mi, že se k ní hezky choval a ona po jeho boku vyloženě omládla.
Byla jsem ráda, že zase jsem zase mezi lidmi a tak mi zpočátku byly příjemné i šéfovy žertíky. Postupem času začal ale přitvrzovat a jeho anekdoty se stávaly čím dál hrubější. Tak jsem ho upozornila, že nejsem jeho kámoš, ale zaměstnanec.. Docela to vzal, alespoň to tak vypadalo.
Místo toho teď posedává v kuchyni u kuchařů a neustále mě pozoruje. Nevynechá jedinou příležitost, jak se mě nějak dotknout. Sem tam mi sáhne na zadek, na nohu, ale bylo to vždycky jakoby omylem…
Tyhle řečičky už jsem se naučila ignorovat, i když je někdy docela náročné to i jen vyslechnout. Nejvíc jsou samozřejmě slyšet sexuální fantazie pana šéfa. Vždycky po očku pozoruje, co já na to…
Začíná ale být čím dál dotěrnější. Minulý týden si počkal, až všichni odejdou, a pak chtěl, abych si s ním dala panáka. Naštval se, když jsem mu řekla, že musím domů za rodinou. Pak se na mě vrhnul, osahával mě a chtěl se líbat.
Měla jsem docela strach, protože jsem tam byli sami. Nakonec se mi podařilo utéct. Pohrozila jsem mu, že to povím jeho ženě. Ale vysmál se mi, že 
Manželovi se bojím svěřit, je docela žárlivý a bojím se, že by si to mohl řešit silou. Moje kolegyně se mi smějí, že jsem přecitlivělá. Prý když si párkrát sáhne, přestane ho to bavit, jen ať ho nechám. Mně už se ale z představy, že ho zas uvidím, dělá zle…
Nový komentář
Komentáře
hmm, hnusnej
ák, chudák holka. taky bych asi odešla. manželovi bys to měla říct na 100% 
držím palce. to hle tě jednou může pěkně vydeptat, utíkej, dokud můžeš!
V dnešní době hledat práci je velice těžké, sama to znám. Ale já bych tam nezůstala. Když to řekneš jeho manželce, tak budeš mít v práci dusno se šéfem, a nebo ti neuvěří a vyhodí tě. Já bych to řekla manželovi a z práce bych odešla.
Májík: asi to tak nakonec dopadne. Leda by šéfikovi Karolína alias Maryša uvařila jedno poctivé kafe
Také si myslím,že by ses měla poohlédnout po něčem jiném,s takovým "lovcem žen" se nedomluvíš a zbytečně by sis ničila kvůli němu vlastní zdraví.
Hnusák, asi bych mu první řekla, ať mě nechá a když nic tak šla za manželem. Ale nikdy jsem nic takového nezažila, určitě bych chtěla odejít pryč a všechno nahlásila.
Hnusák, asi bych mu první řekla, ať mě nechá a když nic tak šla za manželem. Ale nikdy jsem nic takového nezažila, určitě bych chtěla odejít pryč a všechno nahlásila.
Čuňas slizkej
Asi bych mu dala kopanec do kulí a na stůl výpověď, chmatákovi
Myslím,že tady jsou všehny rady nad zlato.Práce dneska není tolik,aby si člověk mohl vybírat,ale chodit do práce vynervovaná-co se zase stane,to snad nemá smysl.Určitě už to musela pocítit i tvoje rodina.A to by se mi nelíbilo.Začni si honem rychle hledat něco jinýho.
no já jsem měla jako svého prvního šéfa, kterému jsem dělala přímou skretářku, taky pěkného proutníka, nenechal na pokoji žádnou sukni, ael u něj to bylo o to horší, že to byl fakt krásnej chlap, měl sice dcery v mém věku, ale na sví 40 nevím kolik nevypadal, spíš tak na 30, a k tomu černé kvádro.........mňam, to můžu. Ale držela jsem si ho od těla, protože by to v práci nebylo vůbec dobré, kdyby mezi námi, třeba jen chvilku něco bylo.Navíc se proslíchalo, že kdo neodolal, dostal padáka, a hlavně měla jsem přítele, a já jsem od zásady věrná.
Soce mě to občas pěkně štvalo, protože už jsem nevěděla, jak ho od sebe odloudit, jednou dokonce dostal facku, ale když o tom tak přemýšlím, tak se mi to jeho nadbíhání vlastně líbilo. Které ženě by se nelíbilo, kdyby po ní šílel nějaký krásný chlap.
Ale i tak, kdybych tam ještě pracovala, stejně bych si s ním nic nezačala, protože je to takovej děsnej ď.....
A stojí ta práce za to? Ať uděláš cokoliv, normální vztah se šéfem už stejně mít nebudeš. Já bych si polehoučku potichoučku hledala nové místo, a pak prostě práskla dveřma.
Tedy, nezávidím ti tvé kolegyně, jaký na to mají náhled. Nebudu je pojmenovávat, co si o nich myslím. . . a tobě bych jen poradila, že je na svědě určitě jiných zaměstnání pro tebe dost.
LFNikita: tedy to je situace
...fakt nevím co ti poradit
LFNikita: Teď dočítám... Napiš to jako SOS redakci. Tady to zapadne
Souhlasím s Májíkem
Pokud nezakročíš tak to bude dělat dál, a nevěř tomu, že mu vždycky utečeš! Já bych to řekla manželovi a poradila se co dál. Jednej hned, může být i hůř
taky navrhuju, ještě to zkusit po dobrém, ale pak to hned říct manželovi a vymyslet strategii a každopádně bych si práci začala hledat okamžitě, protože po dobrém to asi nepůjde, co jsem si tak o šéfikovi udělala z článku obrázek...
Dovolí si jen to, co si necháš líbit. A proč si je tak jistý, že by jeho žena věřila jemu?
Mici: mám trošku obavy, že ať ho odpálkuje jakýmkoliv způsobem, třeba i slušně, tak o tu práci stejně přijde, protože to si šéfík líbit nenechá
Májík:
