Poslední dobou mé každé ráno začíná stejně… Pročtu si ženu-in… Vaše problémy a diskuze k nim.

A tak jsem se rozhodla, že se také svěřím se svým problémem.

 

Chodím s přítelem 4 roky. Za tu dobu jsme již spolu bydleli, pak zase ne, zkrátka řešili jsme všední problémy každého vztahu (partnerova nezaměstnanost atd)

 

Ale všechny problémy se řeší způsobem jeho uražení se. Což někdy trvá i 14 dní. Začalo to o první dovolené, kdy se mnou nepromluvil týden ani slovo, protože jsem, ó jak klasické, špatně navigovala po cestě a pak se nedostatečně omluvila.

 

Byla jsem zoufalá, nevěděla, co se děje, a až po 3 týdnech po návratu mi byl ochotný říci, co se stalo. Nebudu vypisovat všechny situace, ale konec je vždy stejný. On se potom ozve, dělá, jako že se nic neděje, a když se snažím vysvětlit své pocity, vše uznává, omluví se, jak je hrozný, ale do měsíce je to tady znovu.

 

Vánoce v pohodě, ale Nový rok už byl zase ve znamení prásknutí dveří s následnou 14denní ignorací ... a naposledy minulý víkend, měli jsme ho strávit spolu na horách, ale udělal změnu, aniž by považoval za důležité mi o tom říci, což mě pochopitelně vadilo, a výsledek? Na hory se nejede a zrušil všechno, co bylo naplánované na celý týden. Jinak musím podotknout, že když je zrovna v pohodě, je to ten nejpozornější a nejmilejší chlap.

 

Ale tyhle stavy mě ubíjí. Podle pravidelnosti jeho urážení se by se daly řídit hodinkyJ Udělala jsem radikální řez, sbalila mu věci, a když se v týdnu opět ozval jako by nic, napsala jsem sms se stejným textem jako on: „Díky, ale nebavila bych se.“ No a teď se cítím hrozně sama a snažím se v sobě najít tu sílu nepouštět si ho zase k tělu, jako již po xté……

 

Reklama