
Foto: Shutterstock
„S přítelem jsme spolu dvacet let. Začali jsme spolu chodit, když mi bylo třicet a samozřejmě jsem vypadala poněkud jinak. Ne, že bych se o sebe tehdy starala, ale mládí zkrátka dělá divy. Teď mi táhne na padesát a už to není, co to bývalo. Každopádně nemám absolutně potřebu snažit se schovat šediny nebo maskovat vrásky. Neříkám, že chodím v roztrhaném oblečení, ale rozhodně neutrácím za make-up, umělé nehty a podobné věci jako mnohé jiné ženy,“ svěřuje se Petra.
Ta je s tím naprosto v pohodě. Tedy alespoň byla, dokud jí partner v poslední době nezačal naznačovat, že už mu nepřipadá atraktivní a nezačal ji dávat za vzor jiné ženy, které se o sebe starají.
„Miluju ho i proto, že mě měl vždycky rád takovou, jaká jsem. Teď ale najednou otočil. A podle mě je to změnou práce. Dostal se na prestižní pozici do poměrně snobské firmy, kde mají jeho kolegové manželky hlavně na ozdobu. Byla jsem s ním na jednom večírku a víc umělotiny a kytu pohromadě jsem snad v životě neviděla. Bohužel to vypadá, že se za mě manžel stydí a chce, abych byla jako ženy jeho kolegů,“ popisuje Petra.
Petru přístup jejího manžela samozřejmě mrzí. Zvlášť po tolika společných letech. Nutí ji, aby se účastnila akcí, které jí nic neříkají, jen proto, aby vypadal dobře před svými novými kolegy. K narozeninám jí dal místo vysněné krosny na turistiku, kterou Petra miluje, poukazy na kosmetická ošetření, nákup kosmetiky a službu osobní stylistky.
„O nic takového samozřejmě nestojím a taky jsem mu to narovinu řekla. Křičel na mě, že jsem nevděčná a měla bych se nad sebou zamyslet. A dokonce padla i výhružka, že bych si měla dát pozor, aby si nenašel nějakou reprezentativnější přítelkyni,“ uzavírá zaskočená Petra.
K článku se vyjádřila párová koučka Vendula Debnár:
Je přirozené, že se v dlouhodobém vztahu měníme. Vlivem zkušeností, poznání sebe i okolí můžeme měnit hobby, priority i to, co považujeme za důležité. Taková změna sama o sobě vztah nezabíjí. Nebezpečné je až pohrdání a kritika, které postupně dokážou přepsat i hezké vzpomínky na negativní: „On to možná takhle vždycky cítil, jen má teď lepší příležitosti dávat to plně najevo.”
Ani jednoho nemám na židli před sebou, ale mám pocit, že Petra partnerovy poznámky vnímá jako útok na svou identitu, tj. na její přesvědčení, že opravdová hodnota ženy není v tom, jak vypadá, ale co je uvnitř. Zároveň se dá snadno vžít i do jejího muže: ocitl se v novém prostředí, kde je vzhled a prezentace manželek vnímána jako součást statusu. Možná se tedy cítí v ohrožení. Pokud by dokázal říct: „Cítím se tam pod tlakem a nevím, jak ve své nové roli obstát,” začal by zranitelností a rozhovor by se možná ubíral tak, že by oba partnery dokonce i sblížil.
Co s tím?
Prvním krokem je, aby si Petra položila otázku: „Co přesně mě na jeho poznámkách tolik bolí?” Možná se nakonec dostane ke zjištění, že se cítí sama (protože ji nepřijímá takovou, jaká je). Stejně tak její muž potřebuje mluvit o svém strachu. Pak je možné začít hledat dohodu, která respektuje, co si přejí oba. Petra si zachová autenticitu, ale pro společenské akce nebo důležité příležitosti může více dbát na to, jak prezentuje sebe i partnera. Pochopí, že je to víc o strachu partnera z nové role než o tom, že by ji nemiloval.
Partner slíbí, že ji nebude srovnávat s jinými ženami (ani jí vyhrožovat novou přítelkyní), ale místo toho ocení, že ho dokáže podpořit. A pak s ní půjde na hory. Taková dohoda respektuje to podstatné - Petřinu autenticitu i partnerovu potřebu cítit se v novém prostředí jistěji. Možná je rozdílné role doopravdy rozdělí, protože se hluboká debata nepovede. Byla by ale škoda zahodit tolik let společného života bez snahy to zkusit.
|
|
Zdroj info: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.



Nový komentář
Komentáře
Jó? Najednou se mu nezdá její přirozený jev a chtěl by něco umělejšího? Asi už to dávno má. Moje sousedka se mi jednou svěřila, že její manžel nemá rád, když si ona udělá kosmetiku, make up, jde ke kadeřníkovi a nechá si udělat manikúru. Řekla jsem jí, ať nepodléhá náladám svého manžela, protože on nechce, aby se ona líbila jiným, ale jemu se určitě líbí právě ty, které jsou tak pěstěné, jak u ní - své manželky - údajně nemá rád. Kdysi mi jeden muž řekl, že bych se mu moc líbila, tedy až na ty křečové žíly, které mi tehdy začínaly. Ten pán byl lékař, chirurg. A prý, přijďte, já vám to odoperuji. No, a co byste mi pak odoperoval anebo přioperoval potom? To, co by vás právě napadlo? Ne, pane! Já si nebudu a nenechám kvůli nikomu na světě předělávat svou přirozenost!
Pokud pán vyhrožuje, že ji vymění za jinou, tak už dávno se tak stalo. Znám to, také se nelíčím, nemaluju, vypadám naprosto normálně a to se vždycky strašně mému bývalému partnerovi líbilo. Furt vykládal, jak nesnáší ty uměliny, co mají jeho kolegové v práci, že si stěžují, jak to leze do peněz...... Po letech právě tyto barbíny měl jako milenky. Takže asi tak. I kdyby se Petra namalovala jak plakát a dala si udělat bůhvíjaké úpravy, stejně se její manžel či přítel bude angažovat jinde.
Pokud je to akce, kde se soutěží o to, kdo své partnerce dopřál více plastu, botoxu a já nevím čeho, tam nemá ani cenu chodit. Na vše ostatní stačí kvalitní střih a dobré zdraví vlasů, upravené nehty, padnoucí šaty a šperky, které podtrhnou celkový dojem. Žádné tuny make-upu, nebo poprsí až na stůl není zapotřebí. Jestli to Petra neumí, neublíží jí, když využije služeb stylisty a kadeřníka a stále může zůstat svá.
Tak to bych si nedala líbit. Aby na mě manžel křičel, a je jedno, kvůli čemu by to bylo. V tomto případě už vůbec ne. Nikdo mi nebude nařizovat, že se musím líčit a co musím nosit, aby byl pán spokojen. To bychom si hodně rychle vyjasnili kompetence. Ty dárky bych přijala a využila. Jednou. A tím by to skončilo. Pak bych si koupila tu krosnu a na žádnou akci bych už nešla, ať si tam jde sám, na firemní akci beztak jsou manželky jen přívažek a dekorace, a jsou zvány je formálně, a na to, abych tam dělala někomu kašpárky nejsem zvědavá. Petra předpokládám taky ne. A dodala bych, že skutečnost, že se člověk nemaluje jak obrázek a nenosí poslední módní výstřelky, nutně neznamená, že je také nemytý a nečesaný a chodí v hadrech. Petra pravděpodobně vypadá úplně normálně a je to upravená žena i přesto, že nevyužívá denně služeb osobní stylistky.
I kdyby na sebe dbala sebevíc, pokud ji bude chtít vyměnit za mladší model, udělá to. Příležitost dělá zloděje, je chudák v kritickém věku, to mužům často narostou křídla, nadechnou se a vylétnou z hnízda.
Ošetření pleti přece není plastika a dobrá kosmetika se vždy hodí. Krosnu si stejně musí vybrat sama. Petra by se měla zamyslet, dobře vypadající a vydělávající padesátník je zajímavější objekt než padesátiletá dáma, i když nepochybuju, že se Petra uživí sama.
Přirozená krása vypadá jinak, když je nám dvace a jinak, když máme padesátku. Nevidím nic špatného na tom, když se žena ve zralém věku trochu přišmrncne. To není nic povrchního, chtít vypadat líp a svěžeji. Na to ani nemusí chodit do salonů krásy, v drogerii jsou dostupné prostředky pro každou ženu, která má o sebe i o okolí zájem. O dětech se tu jaksi nemluví, ale i ty jsou rádi za pěknou a udržovanou maminku.
A redakce by si mohla ujasnit, jestli je to tedy přítel nebo manžel. To je dost rozdíl, ne?
Jo, může se stát, že tě vymění. Je to fér? Ne. Je to povrchní? Ano. Ale to je i tvůj přístup a názory, Petro. Že se o sebe jiné ženy starají, je nedělá horšími, než jsi ty, s jiným přístupem. Nejsou dobré extrémy, na jedné straně plast a botox, na druhé straně v padesáti vrásky jako Belmondo a chlupaté všechno. Já samozřejmě chápu, že není fér někoho do něčeho nutit. Jenže společnost je povrchní a tlak ustojí jen ti silní. Tvůj manžel na tom se sebevědomím možná nebude nejlépe, protože jinak by mu bylo úplně u zadku, co si ostatní myslí o tobě. Nebo by to dokonce bral jako výhodu, že nejsi jako ostatní s dlouhými nehty. Ale takových mužů je málo. Takže ji, může se stát, že budeš singl. Samozřejmě můžeš jít do kompromisu. Místo urážení se půjdeš na kosmetiku a necháš si doporučit kvalitní krémy, ať nevypadáš jako rakouský Ötzi, půjdeš k tomu stylistovi a necháš manžela, ať ti zaplatí šatník. A on nebude stlačit na pilu a spokojí se s nějakými změnami. Nežijeme v ideálním světě a jo, holt po 20 letech se situace a nároky změnily. Máš vždy možnost volby a můžeš trvat na svém. Ale možná bude na svém trvat i on. Může to být nefér, ale je to tvoje realita. Musíš si říci, co je pro tebe prostě více důležité. Odejít můžeš vždy, když by začal s nějakými vysokými úpravami jako botox má na to bych se také vyprdla.