Velký, malá, hubený, boubelatá, tmavý, blondýna, modrooký, hnědooká... lidské typy a povahy mají mnoho podob, stejně jako „apetit“ každého z nás. Někdy však právě ten dokáže mít až kuriózní nádech.

man

Jen ti odvážní se přiznávají k tomu, že jejich partnerovi nesmí chybět to či ono. Ostatní skálopevně tvrdí, že na vzhledu nezáleží a že nejdůležitější je přece to, co má člověk uvnitř. Jenže! Nejen přitažlivost zemská, ale i ta tělesná si zkrátka nedá poroučet. Může být druhý ze zlata, ale pokud pro nás nemá kouzlo, láska se z toho vyvine jen stěží.

Zuby, ruce a plachťáky

Každý ženský časopis čas od času přijde s „objevným“ zjištěním, co nejvíc na mužích ženy přitahuje, a naopak. Na horních příčkách se údajně drží pánské pozadí, postava a oči. Tak nevím. Opravdu se ženy ze všeho nejdříve dívají mužům na zadek? Z okruhu mých známých tomu tak rozhodně není.
Jedna z kamarádek například ze všeho nejdřív komentuje zuby dotyčného, potom ruce a nakonec jeho výšku.
„Byl naprosto úžasnej, krásný zuby, hezký ruce, ale… je malej!“ Naříkala například minule, když se vrátila z rande s novým objevem. Sama sice měří jen něco kolem 165 centimetrů, ale je posedlá dlouhány. Jakmile muž neměří alespoň metr osmdesát, nemá šanci. Totéž platí o těch, kteří nemají dokonalý chrup a s takzvanýma pacičkářema (muži s okousanými nehty nebo krátkými prsty na rukou)  se vůbec nepouští do řeči. V tomto případě by se však dalo hovořit o vyšších nárocích, protože ani ty finanční nemá dotyčná zrovna malé.
Druhá známá však trpí zcela nepochopitelnou úchylkou vyznačující se velkýma a odstávajícíma ušima. Čím větší plachťáky dotyčný má, tím víc se dáma rozplývá. Není jistě nutno připomínat, že jejími idoly jsou princ Charles, nebožtík Clark Gable a z našich „ušáků“ pochopitelně Aleš Háma.
Další úchylku jsem vypozorovala u jedné ze svých bývalých kolegyň. Všichni muži, se kterými si kdy něco začala, museli mít bezpodmínečně modré oči. Občas se spokojila také s šedými nebo se zelenými, ale modré jednoznačně vedly. Vysvětlovala to tím, že ona sama má tmavě hnědé oči, které zdědila dokonce po dědečkovi. Její maminka měla krásné modré oči a tatínek oříškově hnědé. Zvláště kvůli těm maminčiným modrým se prý exkolegyně jako malá neuvěřitelně naplakala.

Pršáček to musí být

Ne nadarmo se říká, že v druhých hledáme a milujeme to, co sami nemáme a co bychom si přáli. Potvrzuje to i další moje kamarádka, která pro změnu trpěla obsesí po malých pršácích, tedy nosáncích. Sama totiž měla větší nos a v pubertě dokonce vážně přemýšlela o plastice. Tu nakonec nepodstoupila, o to větší však vzhled nosu hrál roli při jejím výběru partnera. Čím větší pršák, tím větší favorit.
Ještě větší důraz na vzhled kladou muži. Pánové reagují vizuálně, a jak řekl jakýsi moudrý člověk:
I kdyby se žena postavila na hlavu nebo byla sebeinteligentnější, pokud se muži nezdá dostatečně atraktivní, neudělá nic. Historky o „dolňácích“ a „horňácích“ jistě také nejsou nikomu neznámé.
Jsou ale také muži, pro které je důležitější krásná tvář a úsměv. Znám však i takového, kterému je tvář téměř úplně ukradená a soustředí se výhradně na štíhlou až rachitickou postavu. On sám je pochopitelně pěkná hora masa. Takže i zde platí, že protiklady se přitahují…

Čtete také:

Dnešní téma: Můj partner musí mít…
V dnešním tématu si budeme povídat o tom, co vás nejvíce na opačném pohlaví přitahuje a na co jste si vždycky tak trochu potrpěly. Jsou to oči, ruce, paže, hrudník?
Podělte se se mnou o své „slabosti“ a „úchylky“ a napište mi na adresu redakce@zena-in.cz