„S Michalem jsem se poznala, když mi bylo pětadvacet. Seznámili nás společní kamarádi a mně byl hned sympatický. Zpočátku jsme se vídali jen na společných akcích, ale po pár týdnech mě pozval na večeři a já přijala,“ popisuje Karolína začátek jejího životního příběhu.
„Už tehdy mě překvapilo, že mě vzal do velmi luxusní restaurace. Vlastně jsem netušila, čím se živí, ale nečekala jsem, že má takové příjmy, aby si tohle mohl dovolit. Během večeře mi o sobě ale vyprávěl, takže jsem tomu přišla na kloub,“ říká Karolína. Michal se jí svěřil, že spolu se svým nejlepším kamarádem vyvíjejí aplikace pro mobily, čímž se v dnešní době dá slušně vydělat.
„Začali jsme spolu chodit a bylo to jak sen, najednou nic nebylo nemožné. Lítali jsme na romantické víkendy, jednou do Paříže, podruhé do Londýna, jindy do Barcelony… Výjimkou nebyly ani exotické dovolené a zimní prázdniny v Alpách,“ vzpomíná Karolína. „Po dvou letech Michal koupil velký byt v centru Prahy, do kterého jsme se společně nastěhovali, a začali jsme přemýšlet o rodině. Respektive – přestali jsme si při milování dávat pozor a řekli jsme si, že pokud přijde miminko, jsme na něj připraveni. To jsem ale netušila, jak dramaticky se situace může změnit…“
Konec pohádky?
„Jednoho krásného dne jsem zjistila, že jsem těhotná. Měla jsem obrovskou radost, miminko jsem si moc přála. Nemohla jsem se dočkat, až to povím Michalovi,“ vzpomíná Karolína. Svého partnera se ale ten den nedočkala. „Michal měl přijít normálně večer z práce, ale nedorazil, dokonce ani nebral telefon. Myslela jsem si, že si zašel s kamarády na pivo, ale bylo mi divné, že ani nedal vědět. Až pozdě v noci mi zazvonil telefon. Byl to Michal a volal z vazební věznice,“ líčí Karolína svoji nejhorší noční můru, která ale byla skutečná. „Vůbec jsem nechápala, co se děje, všechno se dělo hrozně rychle. Abych to zkrátila, Michala prostě napálil jeho společník a zároveň kamarád ve firmě a namočil ho do jakýchsi dnových podvodů a krádeží. Michal mi přísahal, že s tím nemá nic společného, a já neměla důvod mu nevěřit,“ říká Karolína. U soudu jeho nevina ale bohužel prokazatelná nebyla, a tak byl Michal odsouzen k dvěma letům pobytu za mřížemi.
„Zhroutil se mi celý svět, ale musela jsem rychle jednat. Ani na chvíli mě nenapadlo, že bych Michala opustila, i když mi to radila rodina i přátelé. Nakonec mě podržela pouze moje nejlepší kamarádka, která mi hrozně pomohla i s porodem. Michala za dobré chování pustili o půl roku dříve a konečně naše rodinka mohla být pěkně pohromadě,“ vypráví Karolína.
Okolí jim však štěstí nepřeje. „Nikdo z mých blízkých nemůže pochopit, proč jsem i nadále zůstala s kriminálníkem. Nechápou, že Michal v tom byl nevinně. Hodně přátel se k nám otočilo zády, a co mě mrzí nejvíc, tak i moje rodina. Ale copak mám opustit člověka, kterého miluju, navíc otce mého dítěte, když vím, že je nevinný, jen aby okolí mělo klid v duši?“
Nový komentář
Komentáře
Rikina — #28 tak třeba známý, byť seděl, tak práci po návratu z vězení (tuším, že po 4 letech) našel, stejně tak přítelkyni. Žijí normálně, on splácí dluhy, co mu vznikly z basy a prostě žije normálně..
Mě by zajímal další vývoj.
Pán se vrátil z vězení, se záznamem v trestním rejstříku nemůže podnikat, možnosti zaměstnání taky nic moc, kde by asi tak chtěli trestaného, a doma má náročnou manželku, kterou navykl na luxus a cestování, a velký byt v Praze. Přičemž paní je na mateřské. No, nebude to mít lehké... 
Každý může uklouznout,udělat blbost.Jen si myslím,že partnerce měl říct pravdu.
A hlavně už by se to nemělo opakovat
no, já už bych mu hlavně nevěřila, hlodalo by to ve mně. A vím, o čem mluvím, bohužel jsem taky žila s kriminálníkem (a ani jsem o tom nevěděla):/ nejdřív jsem mu věřila a pak mi zpětně došla spousta věcí a už jsem mu nevěřila ani co měl k snídani. A bohužel, od té doby jsem hrozně podezřívavá.
nesoudím, nevím co se stalo a nejsem v pozici, abych soudila, zda mu slečna věří právem či neprávem. Rozhodně nevěřím v neomylnost našich soudů a ve spravedlhost v jejich pojetí.
Mickey Mouse — #24 jj, spoustu věcí o druhých nevíme, i když si kolikrát myslíme, že víme i kdy chodí na záchod. Hlavní je, jaký je ten člověk ve skutečnosti. Uklouznout může každý, ale taky záleží, jak závažné to je a co vlastně provedl, co ho k tomu dovedlo.
Pentlička — #18 Možná jen nevíte.
On vám to při vašich názorech nikdo na nos věšet nebude. Opravdu je rozdíl mezi primitivním recidivistou a mezi člověkem, který jednou "uklouzl" a poučil se z toho.
Nedostal podmínku ,ale dva roky natvrdo. Ale má štěstí, že má tak naivní partnerku
Jestli měl podezřele doooost peněz a mohl libovolně utrácet, tak asi úplně čistej nebyl...
Naše justice je jaká je. Manžel mojí blízké přítelkyně byl také ve vazební věznici, a také se k celé rodině mnoho lidí otočilo zády. Já s mým mužem nikoli a nikdy jsem nelitovala. V nevinu dotyčného jsem nevěřila. Co to však bylo platné. Ve vazební věznici vás mohou držet až tři měsíce. Odsouzen nikdy nebyl a na očištění svého jména mohl začít pracovat až po propuštění. Nakonec vše dopadlo dobře. Pán byl i celkem slušně odškodněn za ušlou mzdu a zničenou pověst. To bylo pěkné v tomto pojetí. Nicméně stejně o práci přišel a dodnes se setkává s negativní reakcí svých sousedů. Nikoho nezajímá, že chyba byla jinde, že mu nic neprokázali a dokonce se omluvili. Co jsou platné peníze, když pověst je zničená a práce se špatně hledá i bez takovéto mýlky? A co teprve děti? To byste koukali, jak jim to všem posunulo život úplně někam jinam!!!
Věznice jsou plné nevinných a nespravedlivě odsouzených.
No, ale snad se poučil.
no já bych zas až tak neodsuzovala, někdy je pokušení velké a riziko malé
, tak člověk uklouzne, hlavní je se poučit a už takové věci nedělat, takže klidně s ním poučil-li se žít dál 
Rikina — #16 S kriminálníky se nestýkám. Ani s těmi, co se perou v hospodě. Jediné, co bych dokázala omluvit, je nějaká dopravní nehoda, samozřejmě nikoli pod vlivem alkoholu.
delfi.na — #15 Justice je v tom nevinně. Jestli podepsal všechny dokumenty, aniž je četl nebo jim rozuměl, je to jeho hloupost a jeho chyba. Navíc jde o jeho tvrzení, tak trochu ve stylu: "On mi na ten nůž naběhl sám." Může to být pravda, ale taky nemusí.
Pentlička — #8 Tak striktně bych to neviděla. Trestná činnost může mít velice mnoho podob, a někdy stačí málo, třeba poprat se v hospodě. Možná by ses divila, kolik lidí, které znáš, má nějaký vroubek, aniž bys to tušila.
Nevěřím v naší justici, takže klidně se mohlo stát, že byl naivní a tedy i nevinný a "kamarád" ho do toho namočil. Znám podobný případ.
když má někdo prachy na trajdání po všech čertech, měl by mít hlavně na zaplacení dobrého účetního a právníka. neznalost holt neomlouvá. trochu drahé ponaučení a příště si už snad dá maník pozor. na okolí se vykašlat a rodina se časem srovná, když uvidí, že se jednalo jen o uklouznutí.
Pentlička — #8 Znám mnoho lidí, kteří se "dostali do maléru". Všichni tvrdí, že nevinně. Nevěřím tomu tvrzení ani u jednoho, ale přesto některé z nich považuji za přátele. Prostě proto, že se poučili a teď žijí slušně a dávají si pozor. I když to mají těžší než ostatní okolo nich. Nestýkám se s těmi, kteří se nepoučili a dál žijí "na hraně".
Takže Karolínu umím pochopit.
Altamora — #10 Proč si myslíte, že tady daňové podvody nechytí? Celé to nejspíš spustil nějaký napálený zákazník nebo partner. Pak už ta daňová kontrola většinou něco najde a záleží jen na rozsahu škody. Na to nemusí být člověk trouba, vyhovět tady daňovým zákonům je téměř nemožné, jak jsou složité. Když navíc někdo zkusí víc "optimalizovat", finančák chybné účtování téměř vždy najde. Delší dobu unikat dokážou jen opravdu velké ryby s armádou účetních, poradců a právníků.
Altamora — #10A tak to já byla měsíc zaměstnaná ve firmě (odkud jsem zdrhla) a pán do roka a do dne seděl za krácení DPH. Byla to velká akce FU, tak předpokládám, že jich pochytali víc, neb nešlo o chybu v účetnictví, ale o úmyslný trestný čin.
A jednou jsem dělal konkurs do firmy, majitel se mi taky nepozdával a ejhle, do roka byl v telce, jak ho odvádějí v klepetech. Takže bych zase netvrdila, že se tady nevyšetří nic.
Altamora — #10
Já znám i takové, kteří se 3x ptají, kam se mají podepsat a 3x ukazuji vyďubkovaný řádek, pod kterým je napsáno "vlastnoruční podpis". V práci jsem byla tak hnusně důležitá, že jsem po nich chtěla, aby si v klidu přečetli, co podepisují.
Mnohdy je to i zdržovalo.
gerda — #2 Velké peníze se dají vydělat poctivě.
Jen se mi nějak nezdá, že ho chytili za daňové podvody. Jinde ve světě ano, ale u nás? Vždyť tady se šizení na daních považuje za gentlemanský hříšek a právo každého, kdo vydělává víc než obyčejný zaměstnanec. Možná je to fakt jen trouba, který se nezajímal o účetnictví a podepsal, co mu strčili pod ruku. Víš kolik znám fakt schopných programátorů, kteří neumějí vyplnit pořádně ani cesťák?