Ve čtrnácti na mě skočila puberta. Probíhalo to bouřlivě, ale nijak jsem se jí nebránila. Měla jsem kamarádku Alču a ve svých crazy projevech jsme se podporovaly. Nejdříve jsme nosily aspoň jednu věc na sobě stejnou. Např. jsme si ustřihly pionýrské košile do pasu a koupily černou viksvajlantovou kravatu (viz naše fotka v první občance).
Ale snad nejdivočejší oblečení byla „černo-bílá kreace“.
Moje babička měla starý šlapací šicí stroj Lada a my jsme se na něm brzy naučily jakž takž šít.
Takže jsme jednoho dne přišly nadšené nápadem domů a začaly tvořit. Uzmuly jsme prostěradlo a od oka ustřihly čtyři obdélníky. Po sestehování jsme se do nich nenavlíkly, a abychom sukni rozšířily, vsadily jsme do boku lampasy. Černé saténové lampasy ze smuteční stuhy. Do pasu tunel guma, výsledek vypadal úžasně. K sukni jsme oblékly ustřiženou pionýrskou košili a umělohmotnou kravatu.
Moje teta byla kloboučnicí a ze starých časů jí zůstaly úžasné modely, které mně věnovala. Dva podobné černé široké slamáky jsme si vybraly k našemu modelu a vyrazily.
Musím dodat, že jsme se přece jen do města neodhodlaly, a tak jsme šly krást angrešty. Ten černý širák nám posloužil jako košík.
Lustra
Děkujeme za pěkný příspěvek :). Škoda jen, že k němu nejsou fotky...
Nový komentář