A máme tu dozvuky středečního tématu - Můj idol. Sešlo se jich opravdu hodně.... :o))) A všichni by stáli za to.

***


Když jsem se zamyslela nad dnešním tématem, okamžitě se mi vybavil můj nedostižný idol chlapa z dob pubertálních, na kterém jsem mohla oči nechat, a seriál, ve kterém hrál, byl pro mě tenkrát nepostradatelný a životně  důležitý, stejně jako novinové a časopisové výstřižky s jeho fotkou, zdobící zdi mého pokoje. 
                                                                                         
Byl to přidrzlý, leč šarmantní policista Dempsey (Michal  Brandon). Ano, ano právě ten Dempsey, tvrďák napovrch, který společně s kolegyní Makepeaceovou (Glynis Barber) tak bravurně řešil společné zapeklité případy, i když se naoko vzájemně nesnášeli - a přesto nebo právě proto -  povzbuzováni jeden druhým, k sobě nakonec našli cestu. Ale proč tu je o nich řeč.

Když přišla doba, kdy jsem se měla rozhodnout pro nějakou vysokou školu, volila jsem Policejní akademii, ne sice kvůli Dempseymu, ale pro své přesvědčení, svůj smysl pro spravedlnost, lásku k právu a další  pohnutky, jako třeba pomoc lidem v nouzi. Po absolvování této pro život velmi užitečné instituce jsem zamířila, jak správně tušíte do řad policejních, kde jsem po několika letech služby na svého Dempseyho skutečně narazila. Byl to policista rázný, pevný ve svých zásadách, v jednání k ženám kolegyním spíš plachý. V okrsku jsme se spíše míjeli, nenápadně po sobě pokukujíce. Na jedné z nočních, když jsem měla jako velitel hlídky  v autě mladšího kolegu, který byl hned do všeho hrrr, a mladší kolegyni ve zkušební době, jsme museli vyjet ke rvačce do hospody. S takovou osádkou toho moc nenaděláte, a tak jsem raději žádala o posily a nenechala nic náhodě. Přijel tenkrát hlídkový vůz, v jehož osádce přijel i můj Dempsey. Společnými silami jsme nakonec zákrok provedli.

Naši kolegové se už na to naše „míjení“ nemohli koukat, a tak nám domluvili rande - schůzku v kině – dávali nějakou detektivku, myslím, Drsnej Shaft se Samuel L. Jacksonem. Slovo dalo slovu a my jsme si řekli ano před 4 lety. Život s mým Dempseym není jednoduchý, ale protože jsem sama v policejních řadách, mám pro něj dvojnásobné pochopení, a tak ťukám na všechno dřevo kolem, zatím to klape.

Ono by bylo celkem zajímavé se  ho zeptat, jakýže ten život má se mnou? Myslíte, že se o mě bojí? Nebo tyhle citové záležitosti chlapi neřeší a říkají si, vždyť je jenom v práci… Zrovna teď je můj manžel s jednotkou nasazen proti neurvalým fanouškům na fotbale v Olomouci. A já tedy strach mám, určitě není pro mě samozřejmostí, že se pokaždé vrátí domů celý. Vždycky se těším, až zarachotí klíče v zámku, pak se mi zas na chvilku uleví.

Krásný zbytek letního dne s Vašimi idoly přeje

Reklama