35d71bab92c69-obrazek.jpgFoto: Shutterstock

Pane doktore, jaké jsou nejčastější příčiny vzniku povislé kůže? 
Povislá kůže vzniká kombinací více faktorů. Nejčastěji jde o výraznou změnu objemu těla – například po větším úbytku hmotnosti, po těhotenství nebo v souvislosti s přirozeným stárnutím. Kůže je elastický orgán, který má své limity. Pokud je dlouhodobě vystaven výraznému napětí, dochází k narušení elastických vláken a kolagenu a návrat do původního stavu už nemusí být plně možný. 

Proč se někdy kůže stáhne zpět a jindy už ne?  
Rozhodující je stav tkání a jejich elasticita. Ta je ovlivněna řadou faktorů, například genetikou, hormonálními vlivy, celkovým stavem tkání i životním stylem. Obecně platí, že mladší pokožka obsahuje více kolagenu a elastinu a má tak lepší elasticitu. Díky tomu má větší šanci, se po výrazné změně objemu stáhout bez výraznějších problémů. Pokud je však kůže dlouhodobě vystavena výraznému napětí, její struktura se postupně mění a schopnost návratu se snižuje. 

df7c7163fce87-obrazek.jpg
Před a po operaci
Foto: Foto: archiv Petra Poláka

Dá se vzniku povislé kůže předcházet již během hubnutí či těhotenství nebo je to mimo naši kontrolu? Pomáhá např. pravidelné mazání kůže oleji proti stijím? 
Úplně zabránit vzniku povislé kůže bohužel nelze, zejména pokud dochází k výrazné změně tělesných proporcí. Některé postupy ale mohou její dopady alespoň částečně zmírnit. Při redukci hmotnosti je vhodné volit spíše pozvolnější tempo, dbát na dostatečný příjem bílkovin a zařadit více pohybu. Pro klouby bývá vhodná například rychlá chůze nebo plavání doplněné případně o silové cvičení, které pomáhá zachovat svalovou hmotu a podporuje kvalitu tkání. Zde ale zdůrazňuji, že v případě vyšší redukce váhy je vhodné se o tomto procesu radit s lékařem či nutričním terapeutem. Pro správné vykonávání cviků a zabránění tak případným zraněním, lze také poprosit o radu sportovní trenéry, kteří vám sestaví tréninkový plán na míru. 

V těhotenství pak hraje roli především celkový zdravotní stav, genetické předpoklady a přiměřený váhový přírůstek. Pravidelné mazání je skvělý rituál pro psychiku a hydrataci povrchu kůže, ale strie a povislá kůže vznikají v hloubce, kam se žádný krém z drogerie nedostane. Jde spíše o podpůrnou péči než o skutečnou prevenci.  

Co to vlastně jsou strie? 
Drobné jizvy v hlubších vrstvách kůže, které vznikají poraněním dané oblasti při rychlém natažení. Znamenají, že došlo k narušení elastických vláken a kolagenu, a mohou proto naznačovat sníženou schopnost kůže vrátit se do původního stavu.  

Kdy už nejde jen o estetiku, ale o funkční problém, který může způsobovat zdravotní obtíže? 
Ve chvíli, kdy se pod  kůží tvoří záněty, které pálí při každém kroku. Typicky tedy jde o opakované zapařeniny, oděrky, vyrážky či záněty v kožních záhybech, ale také diskomfort při pohybu nebo sportu. V těchto situacích už nejde pouze o vzhled, ale o zdravotní komfort a kvalitu života, a proto je vhodné zvážit odbornou pomoc. 

4fcc4f7d9f804-8101C8A9-B29A-40DF-83D3-0E2D53099459-.jpg
Foto: archiv Petra Poláka

Jaké obtíže lidé nejčastěji řeší? A jak si mohou ulevit od nepříjemností v období před estetickým zákrokem? 
Pacienti nejčastěji popisují podráždění kůže v záhybech, zapařeniny, tření při chůzi, obtíže při sportu nebo při výběru oblečení. U větších převisů může docházet i k bolestem zad nebo omezení pohybu. Do doby případného zákroku lze potíže zmírnit důslednou hygienou, udržováním postižených míst v suchu, používáním ochranných bariérových krémů nebo vhodným kompresním prádlem. V některých případech může pomoci i tejpování nebo podpora postižených partií, vždy je ale vhodné postup předem konzultovat s odborníkem, aby nedošlo k dalšímu podráždění kůže. 

ed8bd1c7b9b8e-obrazek.jpg
Před a po operaci
Foto: Foto: archiv Petra Poláka

Existuje nějaká strategie nebo pořadí zákroků v případě, že má pacient nadbytek kůže na více partiích? 
Ano, plánování zákroků má vždy určitou strategii a vychází z individuálního posouzení zdravotního stavu, rozsahu změn i priorit pacienta. Obvykle se zákroky se rozfázují postupně, aby se minimalizovala zátěž pro organismus a snížilo riziko komplikací. Často se začíná oblastí, která pacientovi způsobuje největší funkční nebo psychický diskomfort. Klíčové je nastavit realistický plán, který respektuje bezpečnost i proces hojení.  

Jaké konkrétní operace se při řešení povislé kůže provádějí nejčastěji?  
Nejčastěji prováděným zákrokem je abdominoplastika, tedy chirurgické odstranění nadbytku kůže a modelace oblasti břicha. Obvykle se jedná o horizontální řez v podbřišku vedený tak, aby byl co nejvíce skrytý pod spodním prádlem. U pacientů s výraznějším přebytkem kůže je někdy nutné zvolit rozsáhlejší variantu, například tzv. fleur-de-lis techniku (lotosový květ), která kombinuje horizontální a vertikální řez a umožňuje tak lépe odstranit nadbytek kůže ve dvou směrech. Kromě břicha se často řeší také oblast paží, stehen a prsou. V některých případech se pak více zákroků plánuje komplexně, například v rámci tzv. mommy makeover, kdy se současně řeší změny těla vzniklé po těhotenství, především oblasti prsou a břicha. 

Hodně lidí má pocit, že je ideální „udělat všechno najednou“. Kde mohou vnímat  benefity a v co už je naopak mýtem?  Proč byste doporučil zákroky rozdělit do více fází? 
U některých pacientů vzniká představa, že je ideální zvládnout více zákroků najednou, aby absolvovali pouze jednu narkózu a jednu rekonvalescenci. Na první pohled to může působit jako praktické řešení. Je ale potřeba myslet na to, že čím rozsáhlejší zákrok je a čím více oblastí se operuje současně, tím větší je zátěž pro organismus i následná náročnost hojení. Rekonvalescence pak může být výrazně náročnější fyzicky i psychicky. Proto u řady pacientů doporučuji zákroky rozdělit do více etap. Tělo má prostor se postupně zahojit, snižuje se riziko komplikací, například trombóz nebo problémů s hojením, a zároveň lze lépe nastavit další postup podle výsledku první operace. Kombinace výkonů však ale není vyloučena – u některých pacientů může být bezpečná a smysluplná, vždy ale záleží na individuálním posouzení zdravotního stavu a celkové zátěže organismu.

 14dac7c86d06f-obrazek.jpg
Foto: archiv Petra Poláka

Když někdo o operaci uvažuje, kdy je správný čas? Jak poznat, že je tělo na zákrok připravené? A kdy se vyplatí ještě počkat? 
Obecně doporučujeme, aby pacient dosáhl cílové váhy a udržel ji alespoň několik měsíců, ideálně kolem půl roku. Menší výkyvy hmotnosti nejsou problém, ale výrazné změny mohou ovlivnit výsledek operace i průběh hojení, je zde totiž riziko jojo efektu. Důležitá je také celková kondice organismu, správná výživa, dostatečná regenerace a realistická očekávání. V některých situacích je lepší zákrok odložit, například pokud hmotnost ještě kolísá, pacient plánuje další hubnutí nebo pokud by aktuální životní okolnosti mohly ztížit průběh hojení. Správný čas tedy není jen otázkou kalendáře, ale souhry zdravotních, fyzických i psychických faktorů, které společně posuzujeme během individuální konzultace. 

Liší se přístup k pacientkám po porodu (například v rámci mommy makeover) oproti lidem po výrazné redukci hmotnosti?  
Přístup je podobný, protože během těhotenství dochází také k váhovému přírůstku. Vždy ale záleží, jak velký přírůstek byl. U žen po porodu častěji řešíme i funkční problém – diastázu břišních svalů. U žen po porodu mluvíme o tzv. konceptu mommy makeover, kdy se během jedné operace nejčastěji provádí úprava poprsí a abdominoplastika se zpevněním přímých břišních svalů. U pacientů po výrazném úbytku hmotnosti bývá situace často rozsáhlejší a zahrnuje více partií těla. Zde je většinou nutné zákroky rozdělit do několika etap. V obou případech je ale klíčové individuální posouzení a důraz na bezpečnost, nikoliv na rychlost. 

Řeší ve vaší ordinaci estetické zákroky spojené s povislou kůží také muži? A co je trápí nejčastěji? 
Ano, i muži řeší nadbytečnou povislou kůži a v posledních letech se na nás obracejí častěji než dříve. Nejčastěji jde o oblast břicha, hrudníku a paží, zejména po výrazném úbytku hmotnosti.. Muži většinou přicházejí až ve chvíli, kdy je problém dlouhodobý a ovlivňuje jejich komfort. U mužů bývá motivace často spíše funkční než čistě estetická – například diskomfort při sportu, tření kůže nebo omezení při běžném pohybu. Specifickou oblastí je hrudník. U některých mužů dochází po zhubnutí nejen k přebytku kůže, ale také k přetrvávajícímu zvětšení prsní žlázy nebo tukové tkáně. Ta může být vrozená, hormonálně podmíněná nebo vzniknout právě v souvislosti s výkyvy hmotnosti. Princip léčby je ale stejný jako u žen – individuální posouzení, realistická očekávání a důraz na bezpečnost. 

Co dělat v případě, že jednou podstoupím estetický zákrok, ale následně se mi vlivem věku znovu povolí? Provádí se v takových  případech operace znovu?  
Je důležité říct, že žádná operace nezastavuje přirozené procesy stárnutí. Kůže i tkáně se s časem dál mění a je možné, že se v určité fázi objeví nové projevy stárnutí nebo povolení. To ale neznamená, že původní zákrok „selhal“. Spíše jde o přirozený vývoj těla. V některých případech lze provést revizní nebo doplňující zákrok, pokud změny pacientovi způsobují funkční obtíže či výrazný psychický nebo  fyzický diskomfort. Rozhodnutí vždy závisí na kvalitě tkání, zdravotním stavu i očekávání pacienta. Kůže obvykle reaguje dobře, pokud je zákrok proveden s respektem k jejímu prokrvení a přirozeným anatomickým limitům. Důležité je vnímat estetickou chirurgii jako součást dlouhodobé péče o tělo, nikoli jako jednorázové řešení, které zastaví čas. 

3cbc02dfbc484-0EBF8A7B-1E01-4A08-B3FB-4F167BCA1964-.jpg
Foto: archiv Petra Poláka

Jaké jsou nejčastější mýty nebo očekávání, se kterými pacienti přicházejí, a které je potřeba uvést na pravou míru? 
Jedním z nejčastějších mýtů je představa, že operace představuje rychlou zkratku. Každý chirurgický zákrok je ale zásah do organismu, který vyžaduje čas na hojení, trpělivost a aktivní spolupráci pacienta. Výsledek navíc není okamžitý – finální podoba se může vyvíjet několik měsíců až jeden rok.  

Dalším častým očekáváním je, že zákrok vyřeší všechny nejistoty spojené s vnímáním vlastního těla. Chirurgie může výrazně pomoci, zejména pokud pacient řeší funkční obtíže nebo dlouhodobý diskomfort, ale není náhradou za vnitřní práci na sobě ani univerzálním řešením životních problémů.  

A v neposlední řadě se setkávám s představou, že „čím více najednou, tím lépe“. Jak už jsem zmínil, bezpečnost a dlouhodobě kvalitní výsledek mají vždy přednost před rychlostí. Mým cílem je proto nastavovat realistická očekávání a hledat řešení, která dávají smysl medicínsky i lidsky, a to dle potřeb a přání každé pacientky individuálně.