MUDr. Cyril Mucha: Očkováním proti chřipce chráníte nejen sebe, ale i své okolí

Očkování proti chřipce stále vzbuzuje velké vášně. Koluje kolem něj také spousta mýtů, ačkoli jinde ve světě probíhá naprosto bez problémů. Také proto jsme oslovili praktického lékaře, MUDr. Cyrila Muchu, aby nám odpověděl na naše otázky ohledně chřipky a očkování.

Nastává období chřipek. Může nás ochránit před chřipkou pouze to, že se budeme teple oblékat, zdravě jíst, sportovat a užívat vitaminy?
Zhruba od října a listopadu nastává období chřipkových epidemií, čili období, kdy je zvýšený výskyt chřipky. Ne vždy ale chápeme, co vlastně chřipka je. Jde o poměrně těžké onemocnění, způsobené specifickým chřipkovým virem. Lidé si často pletou chřipku s jinými respiračními infekcemi, jako je nachlazení, rýma nebo angína. Odtud zřejmě pramení podceňování chřipky i preventivního očkování proti chřipce.

Chřipka je provázena typickými příznaky: vysokou horečkou, bolestmi kloubů i svalů, nemocný je unavený, trápí ho suchý dráždivý kašel a nástup nemoci je celkově velmi rychlý. Rýma většinou chřipku neprovází, i když sliznice nosu může být oteklá, což způsobuje potíže při dýchání nosem. Chřipka se rychle šíří a je velice nakažlivá. Člověk, který je s nemocným v kontaktu, má pak téměř devadesátiprocentní „naději“, že ji dostane. I u mladého člověka může být průběh nemoci těžký, ale u starších nebo nemocných lidí může chřipka způsobit i smrt. Chřipka může závažně zhoršit i onemocnění, se kterým pacient dlouhodobě stoná.

O tom, zda člověk chřipkou onemocní, rozhoduje i stav jeho imunitního systému. Z hlediska prevence je důležitá výživa, vitaminy, určitě i celkové otužování organismu, aby byl na onemocnění připraven, resp. připraven se mu bránit. Ve chvíli, kdy se zvýšený výskyt chřipky objeví, doporučuji nenavštěvovat velké akce, nechodit do supermarketů a vyhýbat se přeplněným dopravním prostředkům. Jedinou opravdu účinnou prevencí proti chřipce je pak očkování.

Jak očkování funguje? Co se děje v těle člověka? Kdy je nejvhodnější doba nechat se naočkovat proti chřipce? Jak dlouho nás očkování chrání? Proč se každý rok mění vakcína?
Očkovat začínáme každý rok od září. Očkuje se v období celého podzimu až do prosince, někdy je možné očkovat i v lednu. Složení očkovací látky každoročně stanoví Světová zdravotnická organizace (WHO). Očkovací látka vždy obsahuje tři viry. Chřipkový virus je totiž velice „chytrý“, každý rok se  mění a přizpůsobuje. Složení vakcíny se tedy také každoročně mění, proto je nutné nechat se očkovat každý rok znovu. Ten, kdo loni onemocněl chřipkou – tedy konkrétním virem, není imunní proti viru dominantnímu v příští sezoně.

Je velmi důležité si uvědomit, že všechny vakcíny, které jsou k dispozici na trhu v ČR, jsou tzv. neživé vakcíny, které obsahují rozbité viry. Takový neživý virus nemůže sám způsobit chorobu. Když se neživý virus ve vakcíně dostane do organismu, tělo reaguje tím, že začne vytvářet protilátky. A ve chvíli, kdy se pak setká se skutečným virem, je na něj vlastně připraven.

Očkování proti chřipce je v současnosti opředeno mnoha mýty – např. že z očkování lze chytit chřipku. Jaké jsou další mýty? Můžete je vyvrátit?
Mýtů kolem očkování koluje u nás velké množství.  Přitom jinde ve světě probíhá očkování bez problémů. Mezi nejrozšířenější mýty patří například ten, že kdo se nechal naočkovat, dostal hned druhý den chřipku. V této souvislosti znovu zdůrazňuji, že virus v očkovacím séru je zničený, vlastně nefunkční, a není možné, aby nemoc způsobil!

Proočkovanost v ČR je ve srovnání s vyspělými zeměmi velmi malá. Přitom řada pojišťoven očkování plně hradí. Čím si toto nízké číslo vysvětlujete? A které skupiny pacientů mají očkování plně hrazené?
Češi jsou jedním z nejateističtějších národů na světě, zároveň jsme velmi materialističtí. Nevěříme ničemu, na co si nemůžeme sáhnout. A virus je vlastně neviditelný, tudíž skeptická česká společnost nevěří tomu, že „zrovna já bych mohl onemocnět, že zrovna já bych mohl chřipku dostat“.

Svou roli v tom hraje i lenost, pohodlnost - jednodušší je prostě zůstat doma, než zajít k lékaři a nechat se naočkovat.

Přitom řada lidí má u nás očkování zdarma. Jsou to tzv. rizikové skupiny, kam patří lidé nad 65 let, lidé s chronickým onemocněním (zejména dýchacího systému, srdce, ledvin, jater nebo diabetem) a pacienti, kterým byla z nějakého důvodu odstraněna slezina. 

Řada pojišťoven ale přispívá nebo zcela hradí očkování proti chřipce i lidem, kteří nemají ze zákona nárok na očkování zdarma. Většinou je to v rámci různých balíčků, preventivních programů apod. Nejlepší je tedy informovat se přímou své pojišťovny o všem, co vás kolem úhrady očkování zajímá.

Jaký je Váš recept na zvýšení proočkovanosti? Můžete uvést konkrétní příklad ze své praxe? Jak Vy sám motivujete k očkování své pacienty?
Důležité je, aby sám lékař očkování věřil a měl s ním dobrou zkušenost. Nejvíc proti očkování bojují obvykle ti, kteří se sami nikdy naočkovat nenechali. Většina lidí v mé ordinaci, kteří se nechávají naočkovat, je s očkováním velmi spokojená a očkování podstupují každý rok znovu. Edukace pacientů je mravenčí práce - je potřeba s lidmi neustále komunikovat. U nás v ordinaci používáme mailing, posíláme lidem upozornění, že se očkování blíží, upozorňujeme na to i při preventivních prohlídkách. Žádného ze svých pacientů ale do očkování nenutím,  každý se musí rozhodnout sám, já mohu očkování pouze doporučit.

Rád bych ale zdůraznil, že očkování není výhodné jen pro starší, ale i pro mladé lidi, u kterých může hrát roli také ekonomický aspekt. Chřipku totiž nemůžete takzvaně přechodit. Stačí jediný den, kdy zůstanete doma na neschopence, a investice do očkování se vám při průměrném platu vrátí zhruba třikrát.

Chřipka a komplikace s ní spojené mohou způsobit i smrt. Ročně v ČR zemře na následky chřipky kolem 2000 lidí. To je alarmující číslo. Jaké jsou nejčastější následky chřipky a jakých skupin obyvatel se týkají?
Ano, skutečně v České republice za rok zemře na chřipku a její komplikace asi 2000 lidí. Je to dvakrát více, než kolik jich zemře při dopravních nehodách. Když jeden člověk zahyne při autonehodě, informují o tom téměř všechna média, zatímco o úmrtích v důsledku chřipky se nemluví.

Obvykle se umírá na komplikace s chřipkou spojené, když virus napadne nějaký orgán v těle. Nejčastěji to bývají plíce, pak dochází k zápalu plic, může to být také selhání ledvin. Mezi komplikace patří i to, že chřipka zhoršuje trvalá (základní) onemocnění, kterými pacient už trpěl či trpí. Jde například o cukrovku či srdeční onemocnění., Zhoršení zdravotního stavu v těchto případech může končit i úmrtím člověka.

Chtěl bych dodat, že na rozhodnutí nechat se očkovat proti chřipce je zajímavý i jeho „společenský rozměr“. Tím, že se člověk nechá očkovat, nepomáhá pouze sám sobě, ale chrání tím i své okolí (kolegy na pracovišti, svou rodinu apod.). Virus chřipky se totiž šíří pouze mezi lidmi, pokud je tedy někdo naočkovaný, virem se nejenže nemůže nakazit, ale nemůže ho ani přenášet na ostatní.

Svět nedávno zachvátila panika kvůli ebole. Je pravda, že pro nás v Čechách představuje chřipka větší riziko – a proč?
Ebolu nelze zlehčovat, je třeba s ní počítat, být o ní informován. Nicméně každý z nás má minimálně tisíckrát větší šanci, že umře na chřipku než na ebolu. Z hlediska pravděpodobnosti je pro nás tedy ebola ve srovnání s chřipkou spíše zajímavostí.

Na závěr se nabízí otázka: Vy sám jste, pane doktore, proti chřipce letos už očkován? Jaký máte názor na očkování praktických lékařů? Měli by jít svým pacientům příkladem?
Ano, samozřejmě jsem očkován. Očkuje se i personál u nás v ordinaci. Očkuji rovněž svou rodinu a musím říct, že s dobrým efektem. Být očkován proti chřipce by mělo být samozřejmostí u všech zdravotníků, nejen praktických lékařů, ale i nemocničních, tedy těch, kteří pracují například s onkologickými pacienty, na JIP­kách, s pacienty se selháním ledvin, obecně s osobami, které mají sníženou imunitu apod. Běžnou normou by mělo být očkování i u zaměstnanců v domo­vech seniorů, LDN apod.